Středa, 8 června, 2011
Podnět ke zřízení připomínky popravenému kurýru Rudolfu Fuksovi v Chrastavě vzešel od jeho prasynovce Jindřicha Šnýdla. Zastupitelstvo však umístění desky na budově městského úřadu opakovaně nechválilo, i přes petiční akci místních občanů, kteří záměr podpořili 189 podpisy. „Náhradní občanská“ pamětní deska byla odhalena 13. prosince 2008 se souhlasem majitelů na domě, ve kterém Rudolf Fuksa žil. Část finančních prostředků na výrobu desky pokryla veřejná sbírka. O čtyři roky později, v roce 2012, byla nakonec odhalena na budově městské knihovny i deska s podporou městského zastupitelstva [viz Chrastava. Pamětní deska Rudolfu Fuksovi II].
Rudolf Fuksa (1930–1952) žil po válce s rodiči v Chrastavě. V dubnu 1949 byl přijat ke Sboru národní bezpečnosti a od října sloužil u pohraničních útvarů. Z posledního místa výkonu služby u velitelství brigády Pohraniční stráže v Sušici dezertoval, hranice překročil u Hojsovy Stráže 6. srpna 1951. V Německu se přihlásil k americké zpravodajské službě a seznámil se zde s Jiřím Hejnou (1930–1952), který dezertoval od Pomocných technických praporů (i s manželkou překročili hranice 22. srpna 1951). Oba nezkušení kurýři byli zatčeni při návratu ze své první mise 27. října 1951 v Klatovech. V procesu, který se konal 11. a 12. března 1952 před tzv. organizovanou veřejností z řad příslušníků Pohraniční stráže, je Státní soud odsoudil k trestu smrti a byli popraveni 9. srpna v Praze na Pankráci. Rudolf Fuksa byl v roce 2008 oceněn in memoriam vyznamenáním Zlatá lípa, které převzal jeho příbuzný Jindřich Šnýdl.
Tags: Chrastava, Fuksa Rudolf, Hejna Jiří, Hojsova Stráž, Klatovy, Německo, Praha-Pankrác, Rokycany, Šnýdl Jindřich, Sušice
Posted in 50. léta, Armáda a bezpečnostní složky, Liberecký, Železná opona | No Comments »
Pátek, 3 června, 2011
Kamenná pamětní deska zasazená do zdi kostela sv. Kateřiny byla odhalena 28. května 2006 za účasti generálního vikáře litoměřické diecéze Karla Havelky, krajského hejtmana, zástupců Konfederace politických vězňů a dalších hostí.
Franz Sitte (1896–1960) byl po studiu bohosloví v roce 1922 vysvěcen na kněze a od tohoto roku začal působit jako duchovní správce ve farnosti Bořislav. Byl německé národnosti, ale pro své postoje nebyl po roce 1945 odsunut, ve farnosti zůstal díky podpoře většiny místních obyvatel a litoměřického biskupa Štěpána Trochty [viz Litoměřice. Pamětní deska Štěpánu Trochtovi]. V době počínajícího uvolňování česko-německých vztahů mu bylo umožněno vycestovat za svou sestrou do Německé spolkové republiky, avšak na hranicích v Chebu byl 5. ledna 1960 zatčen, na základě skutečnosti, že převážel svou kroniku regionu (Na slunné straně Milešovky), údajně obsahující špionážní informace. Byl eskortován do litoměřické věznice, kde byl o tři dny později nalezen mrtev. Jeho ostatky byly bez vědomí rodiny zpopelněny 14. ledna 1960 v krematoriu v Mostě. Oficiální zpráva vyšetřovatelů Státní bezpečnosti, že P. Sitte spáchal ve vazbě 8. ledna 1960 sebevraždu, byla v roce 1993 při obnoveném vyšetřování některými skutečnostmi zpochybněna.
Tags: Bořislav, Cheb, Havelka Karel, Litoměřice, Most, Německo, Sitte Franz, Trochta Štěpán
Posted in 50. léta, 60. léta, Církve, náboženské přesvědčení, Ústecký | No Comments »
Úterý, 24 května, 2011
Památník obětem železné opony věnovaný osobám, které zemřely při pokusu o přechod státní hranice z tehdejšího totalitního Československa do Německa, byl odhalen 27. června 2006 (v Den památky obětí komunistického režimu, připomínající popravu Milady Horákové) a posvětil ho vikář Filip Zdeněk Lobkowic. Vznik památníku, který dalo postavit město Cheb za finančního přispění státu a kraje, inicioval historik a spisovatel Václav Jiřík. Slavnostního odhalení se vedle představitelů chebské radnice a hejtmana Karlovarského kraje zúčastnil i první polistopadový ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Monumentální památník, který stojí na bývalé signální cestě, zhotovil akademický sochař Antonín Kašpar ve spolupráci s architektem Jaroslavem Šustou.
Památník stojí na vyvýšeném kruhovém místě a tvoří jej dva železné duté sloupce a přetržený řetěz jako motiv přetržených pout, jež lidé rozlomili svým odhodláním k přechodu střežené hranice. Na památníku jsou uvedena jména 82 lidí, kteří byli v letech 1948–1989 na západní hranici zastřeleni, zemřeli v elektrických drátech nebo zahynuli jiným způsobem (nejedná se o kompletní výčet osob usmrcených na hranicích) [viz Všeruby. Památník obětem přechodů hranice 1948–1989].
Tags: Anděl Jan, Aranož Vasil, Bašta Jan, Bauer Heinz Erich, Bergman Oskar, Blank Arnold, Bruno Heinrich, Československo, Cheb, Čitan Štefan, Denk Antonín, Dienstbier Jiří, Diviš Adolf, Dorschner Alois, Dub Miroslav, Erhardt František, Facun Antonín Josef, Felbinger Max, Fuchs František, Funiok Břetislav, Haas František, Herold Herbert, Honetschlager František, Honetschlager Roman, Horáková Milada, Houdek Emil, Hynek Pavel, Jerke Albert, Jiran Ivan, Jiřík Václav, Kafránek Václav, Kašpar Antonín, Kavalec Tomáš, Kitzberger Josef, Kolenko Richard, Korček Štefan, Kormiluk Josef, Kramná Hedwiga, Kremer Roland, Linhart Daniel, Lobkowicz Filip Zdeněk, Malarik Ján, Markievic Kazimír, Martin Arno, Marušák Josef, Mojdl Karel, Monhart Jaroslav, Müller Max, Němec Ladislav, Německo, Nováček Aleš, Novák Jan, Ondrejovič Jan, Oser Hermann, Pečený Jiří, Petruk Jan, Polášek Zdeněk, Polka Josef, Pommer Arnošt, Přikryl Jan, Puchner Ondřej, Rippl Hermann Karel, Roban Karel, Rudolf Karel, Rygal Vojtěch, Šál Zikmund, Schmidt Gerhard, Schubert Josef, Smetana František, Šnajdr Zdeněk, Specht Wilhelm, Šponiar Ján, Šteiger Bedřich, Steinacher Bohuslav, Stočes Josef, Štrupl Jiří, Sudars Ditrich, Šusta Jaroslav, Svatoň Miroslav, Svatý Kříž (Cheb), Svoboda Jan, Toltín Ludevít, Tomcová Dagmar, Vadas Günter, Vejražka Josef, Vencl Josef, Vranák Ladislav, Walsch Walter, Weis Antonín
Posted in 50. léta, 60. léta, Karlovarský, Normalizace, Železná opona | No Comments »