Vybrat rok

16. leden                    sebeupálení Jana Palacha

21, – 28. březen         tzv. hokejový týden

20. červenec Apollo 11, Neil Armstrong a Edwin Aldrin na Měsíci

15. – 18. srpen          Woodstock

21. srpna                   demonstrace k prvnímu výročí okupace; publikována petice Deset bodů

15. listopad                Washington, největší protestní pochod proti válce ve Vietnamu

Legenda označení

Rok připomínané
události

Rok odhalení
pamětního místa

Načíst rok 1970
Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové

Brno-střed Pamětní deska Danuši Muzikářové

Pamětní místo iniciované Občanským fórem bylo odhaleno 20. srpna 1991. Autorem bronzové desky se symbolikou padlého na stylizované československé vlajce je Jiří Sobotka. V srpnu 1969, ve dnech prvního výročí intervence, demonstrovaly v ulicích Brna, ale také v mnoha dalších českých a moravských městech desetitisíce především mladých lidí. Demonstrace byly nejen výrazem protestu proti okupaci země a trvající přítomnosti sovětských vojsk, ale velmi výrazně také proti politice nového, normalizačního vedení KSČ. To od dubna 1969, poté co Gustáv Husák vystřídal v čele strany Alexandra Dubčeka, stále zjevněji směřovalo k odbourání posledních zbytků reforem a svobod z období pražského jara a k úplné restauraci standardní podoby komunistického režimu. Husákovo vedení se také na potlačení očekávaných demonstrací u příležitosti výročí intervence důsledně připravovalo. Nasazeny byly nejen jednotky policie, ale také Lidových milicí a vyčleněné jednotky armády. Rozkaz byl potlačit nepokoje za každou cenu. Především v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi; Praha 2. Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi], Brně a Liberci nabyly demonstrace velkého rozsahu a intenzity, velmi rezolutní a brutální byla reakce režimu. Při střelbě do demonstrantů bylo pět lidí zabito (z toho dva v Brně [viz též Brno-střed. Pamětní deska Stanislavu Valehrachovi]), desítky zraněny, tisíce zatčeny.

Prohlédnout detail
Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové II

Brno-střed Pamětní deska Danuši Muzikářové II

Z iniciativy chartistky Simony Hradílkové a architekta Jana Sapáka a s podporou občanské petice rozhodlo vedení města uctít u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu památku brněnské rodačky pojmenováním parku za Místodržitelským palácem. Kovovou pamětní desku na kamenném podkladu zasazenou do trávy odhalily primátorka Markéta Vaňková (ODS) a Simona Hradílková 17. listopadu 2019. Danuše Muzikářová (1951–1969) byla 21. srpna 1969 v centru města smrtelně zasažena do hlavy při potlačování demonstrace k prvnímu výročí okupace [viz Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové].

Prohlédnout detail
Brno-střed. Pamětní deska Stanislavu Valehrachovi

Brno-střed Pamětní deska Stanislavu Valehrachovi

Pamětní místo iniciované Občanským fórem bylo odhaleno 20. srpna 1991. Autorem bronzové desky se symbolikou padlého na stylizované československé vlajce je Jiří Sobotka.. V srpnu 1969, ve dnech prvního výročí intervence demonstrovaly v ulicích Brna, ale také v mnoha dalších českých a moravských městech desetitisíce především mladých lidí [viz též Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové]. Stanislav Valehrach (1941–1969) byl 21. srpna smrtelně raněn střelou vypálenou nejspíše příslušníky Lidových milicí v Orlí ulici v centru Brna asi v půl šesté navečer.

Prohlédnout detail
Brno-střed. Plastika Jan Palach

Brno-střed Plastika Jan Palach

Plastika, jejímž autorem je exilový sochař Josef Randa, byla na podestě třetího podlaží budovy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity instalována v roce 1990 jako dar Československého sdružení v Kanadě ve Winnipegu. Na kamenném podstavci vsazeném do zdi je umístěna dřevěná patinovaná plastika – hořící pochodeň s postavou ženy vystupující z plamenů, na okraji pochodně je plasticky vystupující text. Autor ji koncipoval podle své interpretace Palachova činu, tj. stát se symbolickou pochodní k svobodě vlasti. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Brno-Žabovřesky. Pamětní deska Danuši Muzikářové

Brno-Žabovřesky Pamětní deska Danuši Muzikářové

Pamětní deska byla odhalena u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již nikdy nevrátily. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Desku 15. listopadu 2019 odhalili starostka městské části Lucie Pokorná (Pro Žabovřesky) a krajský zastupitel Michal Doležel (Žít Brno). Danuše Muzikářová (1951–1969) byla 21. srpna 1969 v centru města smrtelně zasažena do hlavy při potlačování demonstrace k prvnímu výročí okupace [viz Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové].

Prohlédnout detail
Jihlava. Pamětní deska Evženu Plockovi

Jihlava Pamětní deska Evženu Plockovi

Černá mramorová deska s rytým nápisem věnovaná jihlavskému rodáku Evženu Plockovi byla odhalena u morového sloupu na Masarykově náměstí 4. dubna 1990 starostkou Danielou Brodskou a předsedou Federálního shromáždění Alexandrem Dubčekem. Evžen Plocek (1929–1969) pracoval jako vedoucí obchodně-technického oddělení největšího jihlavského podniku Motorpal. Byl stoupencem reformní politiky pražského jara (do KSČ vstoupil 1955), v červnu 1968 vystoupil s projevem na krajské konferenci v Brně, kde byl zvolen jako delegát pro 14. mimořádný sjezd KSČ, kterého se v Praze-Vysočanech 22. a 23. srpna 1968 zúčastnil. Okupaci a prohru reformní politiky těžce nesl. Na Velký pátek 4. dubna 1969 okolo 18 hodiny se na jihlavském náměstí polil benzinem před tehdejší prodejnou obuvi a u morového sloupu škrtl sirkou. Poté utíkal hořící k horní kašně, kde upadl na zem a byl lidmi uhašen. Na náměstí zanechal dva složené papíry s ručně napsanými texty „Pravda je revoluční – napsal Antonio Gramsci“ a „Jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen“. Zemřel 9. dubna v jihlavské nemocnici. Jeho pohřbu, který byl vypraven 11. dubna od areálu podniku Motorpal, se zúčastnilo kolem pěti tisíc lidí, včetně vedoucích funkcionářů okresního výboru KSČ.

Prohlédnout detail
Mělník. Pomník Pocta Janu Palachovi

Mělník Pomník Pocta Janu Palachovi

Pomník byl odhalen 19. ledna 2009 u příležitosti 40. výročí smrti Jana Palacha v Jungmannových sadech u mělnického gymnázia. Monumentální sochu znázorňující siluetu hořícího muže vytvořil v roce 1969 maďarský sochař András Beck. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident ČR Václav Klaus, který spolu se státním tajemníkem pro evropské záležitosti ministerstva zahraničních věcí Francie sochu odhalil. Přítomni byli i další hosté, mj. maďarský velvyslanec, ministr Alexandr Vondra, starosta a další zástupci města, které na pořízení sochy vypsalo veřejnou sbírku. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. V letech 1963–1966 studoval na mělnickém gymnáziu (tehdy střední všeobecná vzdělávací škola), které od roku 1990 nese jeho jméno.

Prohlédnout detail
Plzeň. Pamětní deska Josefu Beranovi

Plzeň Pamětní deska Josefu Beranovi

Pamětní deska podle návrhu Vladimíra Havlice a busta od akademické sochařky Marie Uchytilové je instalována na domě v Křížkově ulici v Plzni. Bustu sochařka vytvořila ještě jako studentka v roce 1950. Slavnostního odhalení 17. května 1995 se zúčastnili plzeňský biskup František Radkovský, primátor města a další hosté. Kardinál Josef Beran (1888–1969) [viz Praha 6. Pomník Josefu Beranovi] se narodil v Plzni, kde se po absolvování místního klasického gymnázia (1907) rozhodl pro kněžskou dráhu a studium v Římě. Zde byl v roce 1911 vysvěcen na kněze a rok později získal doktorát teologie.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Janu Palachovi

Praha 1 Pamětní deska Janu Palachovi

Vertikálně orientovanou obdélnou bronzovou desku tvoří v horní části nízký reliéf českého lva a dole umístěná replika posmrtné masky s nápisem. Autorem desky, jež byla odhalena v lednu 1990 na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je akademický sochař Olbram Zoubek. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy přestoupil v roce 1968.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Janu Palachovi II

Praha 1 Pamětní deska Janu Palachovi II

Bronzová pamětní deska byla odhalena z iniciativy rektorátu Univerzity Karlovy 16. ledna 2019 u příležitosti 50. výročí smrti Jana Palacha. Na nádvoří Karolina byla vsazena do dlažby v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky. Autorem desky, na níž jsou zobrazeny palmové ratolesti jako symbol mučednictví a jež zvolenými rozměry a hmotností odkazuje k roku 1969 a na tzv. Palachův týden v roce 1989, je akademický sochař Jakub Vlček. Odhalení se zúčastnili zástupci univerzit a vysokých škol, pražského magistrátu, pamětníci a studenti. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy přestoupil v roce 1968.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi

Praha 1 Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi

Pamětní desku dvěma ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 [viz též Praha 2. Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi] odhalili 21. srpna 2019 na fasádě Grand Hotelu Bohemia starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a iniciátoři občanské iniciativy Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a sochař Jakub Grec, autor připomínky. Kovovou desku s nápisem doplňuje plastický reliéf dlažby, který chybějícími dvěma kostkami symbolizuje zmařené lidské životy. František Kohout (1951–1969), zednický učeň a Vladimír Kruba (1950–1969), elektrikář, byli smrtelně zraněni 20. srpna 1969 po 22. hodině v Královodvorské ulici před hotelem Praha. Stali se obětí střelby příslušníků Lidových milicí proti demonstrantům: odražená kulka zasáhla Františka Kohouta do hlavy, jiná odražená kulka prošla šikmo hrudníkem Vladimíra Kruby a zasáhla životně důležité orgány. Oba byli převezeni do nemocnice Na Františku, tam už lékaři jen konstatovali jejich smrt. Pozdě odpoledne a večer 20. srpna, po vytlačení demonstrantů z Václavského náměstí, probíhaly v ulicích na pomezí Nového a Starého Města intenzivní střety mezi demonstranty a pořádkovými silami. Policisté, ale především příslušníci Lidových milicí, ve více případech zahájili střelbu ostrou municí, přičemž několik lidí utrpělo střelná poranění. Konkrétní viníci smrti obou mladíků nebyli nikdy vypátráni, za jejich usmrcení nebyl nikdo potrestán.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní desky Janu Palachovi, Janu Zajíci a obětem komunismu

Praha 1 Pamětní desky Janu Palachovi, Janu Zajíci a obětem komunismu

Pamětní místo situované ve středním pásu bulváru tvoří dřevěný křížek s dvěma deskami olemovanými oblázky. Černá mramorová deska s rytými portréty Jana Palacha a Jana Zajíce byla odhalena díky soukromé iniciativě občanů žijících v blízkosti Václavského náměstí, desku z červeného mramoru připomínající oběti komunismu věnovalo Sdružení bývalých politických vězňů, jež vzniklo roku 1994 secesí od Konfederace politických vězňů. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Jeho čin následoval Jan Zajíc (1950–1969), který se označil za pochodeň č. 2 [viz Vítkov. Hrob Jana Zajíce].

Prohlédnout detail
Praha 1. Pomník Janu Palachovi

Praha 1 Pomník Janu Palachovi

Pomník Dům matky a Dům syna, dedikovaný Janu Palachovi a jeho matce Libuši Palachové, je dílem Johna Hejduka, amerického architekta s českými kořeny. Odhalení pomníku 16. ledna 2016 na Alšově nábřeží proběhlo za účasti velvyslance Spojených států v ČR Andrewa Shapira, kardinála Dominika Duky, pražské primátorky a dalších hostů. Modernistický pomník tvoří dvě kovové věže se symbolickými plameny. Autor jej věnoval Československu již v roce 1991 (a do roku 2000 byl v podobě dřevěných replik umístěn na Pražském hradě). Současný pomník byl zhotoven podle původního prototypu a doplněn pamětní deskou s básní Davida Shapira The Funeral of Jan Palach, jež vznikla bezprostředně po událostech v Praze v lednu 1969 a byla Johnu Hejdukovi inspirací. Tmavší věž ze speciálně upraveného železného plechu představuje matku, syna-světlonoše pak věž z broušeného nerezového plechu. Instalaci realizovala Galerie hlavního města Prahy. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Praha 1. Pomník Janu Palachovi a Janu Zajíci

Praha 1 Pomník Janu Palachovi a Janu Zajíci

Z dlažby chodníku vystupují dvě nízké kruhové mohyly propojené bronzovým křížem – pomník má současně symbolizovat lidskou postavu jako pochodeň. Poloha kříže naznačuje směr, kterým zapálený Jan Palach běžel. Pomník, jehož autory jsou výtvarnice Barbora Veselá a architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý, byl odhalen 16. ledna 2000 starostou Prahy 1 Janem Bürgermeistrem, zástupci Společnosti Jana Palacha ve Všetatech a společnosti Thimm se sídlem ve Všetatech, která uhradila část nákladů na jeho výrobu. Jan Palach (1948–1969) [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha] odjel 16. ledna ze Všetat do Prahy. Na koleji napsal dopisy určené dvěma představitelům studentů a Svazu spisovatelů. Potom odjel tramvají k Národnímu muzeu, na hlavní poště hodil dopisy do schránky (čtvrtý si ponechal v aktovce), v Opletalově ulici u čerpací stanice koupil několik litrů benzinu. Na rampě Národního muzea se polil a zapálil. Hořící běžel směrem k nárožnímu domu Václavského náměstí a Washingtonovy ulice, kde upadl a několik lidí se jej pokusilo uhasit kabáty. Záchranka ho odvezla s těžkými popáleninami na kliniku plastické chirurgie v Legerově ulici, kde 19. ledna 1969 zemřel [viz Praha 2. Pamětní deska Janu Palachovi a Josefu Toufarovi]. Dopis nalezený v aktovce byl 17. ledna zveřejněn: „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1. okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování ,Zpráv’. Jestliže nebudou naše požadavky splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. s časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. Pochodeň č. 1.“

Prohlédnout detail
Praha 2. Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi

Praha 2 Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi

Pamětní desku jedné ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 [viz též Praha 1. Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi] odhalil 21. srpna 2015 na fasádě hotelu Beránek iniciátor projektu Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a autor pamětní desky sochař Jakub Grec. Součástí desky je betonový plastický reliéf dlažby, který chybějící kostkou symbolizuje zmařený lidský život. Bohumil Siřínek (1955–1969), čtrnáctiletý žák základní školy v Mladoticích u Písku byl na pražském Tylově náměstí 21. srpna 1969 kolem deváté hodiny večer postřelen do břicha neznámým pachatelem z řad Lidových milicí. V té době přes deset tisíc demonstrantů zastavilo v prostoru náměstí Míru a dolní části Vinohrad kolem Rumunské ulice a Tylova náměstí postup policie, která se snažila prorazit improvizované barikády obrněnými transportéry. V prostoru nasazení příslušníci Lidových milicí opakovaně stříleli ostrými náboji, což mělo za následek několik raněných. Postřelený Bohumil Siřínek byl z Tylova náměstí přenesen do nemocnice v Londýnské ulici, kde 24. srpna zemřel. K nalezení a potrestání pachatelů nedošlo ani při obnoveném vyšetřování v 90. letech.

Prohlédnout detail
Praha 2. Pamětní deska Václavu Bendovi

Praha 2 Pamětní deska Václavu Bendovi

Pamětní deska disidentu, filozofu a matematiku Václavu Bendovi byla odhalena 17. listopadu 2009 za účasti rodinných příslušníků, přátel a starostky městské části Praha 2. Autorem desky je akademický sochař Peter Oriešek. Vzpomínkovou řeč pronesl bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra. Václav Benda (1946–1999) byl výraznou postavou českého disentu a představitelem jeho katolického proudu, v letech 1979 a 1984 mluvčím Charty 77. V roce 1978 spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který shromažďoval a zveřejňoval informace o politicky perzekvovaných lidech a rodinám odsouzených poskytoval finanční pomoc. V následujícím roce byl spolu s dalšími pěti členy VONS odsouzen ke čtyřem letům vězení. Krátce po vzniku Charty zformuloval svůj koncept „paralelní polis“, v němž se snažil disidentské hnutí směrovat k vytváření nezávislých struktur (vzdělávacích, kulturních či politických). V druhé polovině osmdesátých let vydával samizdatový odborně filozofický časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie) a věnoval se organizování bytových seminářů. V prosinci roku 1989 se podílel na vzniku Křesťansko-demokratické strany a stal jejím předsedou. V letech 1994–1998 vedl Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Prohlédnout detail
Praha 2. Pamětní desky Janu Palachovi a Josefu Toufarovi

Praha 2 Pamětní desky Janu Palachovi a Josefu Toufarovi

Moderní streetartové připomínky umístil na fasádu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici v Praze designér Otakar Dušek k 45. výročí Palachovy smrti 19. ledna 2014. V roce 1950 zde po převozu z valdické věznice zemřel farář Josef Toufar [viz Číhošť. Hrob Josefa Toufara], v roce 1969 student Jan Palach [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Praha 3. Hrob Jana Palacha

Praha 3 Hrob Jana Palacha

Bronzový náhrobek s reliéfem lidského těla vytvořil Olbram Zoubek. Sochař, který sejmul Palachovu posmrtnou masku, byl i autorem původního náhrobku, odstraněného úřady v červenci 1970. Jan Palach (1948–1969) vyrůstal ve Všetatech, kde jeho otec do počátku 50. let provozoval cukrářství [viz Všetaty. Památník Jana Palacha; Všetaty. Pamětní deska Janu Palachovi III]. V letech 1963–1966 studoval střední všeobecnou vzdělávací školu v Mělníku [viz Mělník. Pomník Pocta Janu Palachovi]. Po maturitě se hlásil ke studiu historie na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kam však nebyl přijat. Dva roky studoval Vysokou školu ekonomickou [viz Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi; Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi II], v roce 1968 přestoupil na FF UK [viz Praha 1. Pamětní deska Janu Palachovi]. V roce 1968 se intenzivně se zajímal o politický vývoj, navštěvoval diskusní mítinky pořádané během pražského jara.

Prohlédnout detail
Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi

Praha 3 Pamětní deska Janu Palachovi

U příležitosti 50. výročí smrti Jana Palacha byla 16. ledna 2019 ve vnitřní dvoraně Staré budovy Vysoké školy ekonomické odhalena pamětní deska, jejíž autorkou je Dagmar Morová, vítězka soutěže pro studenty sochařských ateliérů pražské Akademie výtvarných umění. Deska ze slitiny kovů s motivem symbolického odkazu na živou pochodeň byla odhalena za přítomnosti zástupců vedení VŠE, Univerzity Karlovy, akademické obce, pamětníků a dalších osobností. Během slavnostního aktu byl prostor přejmenován na Atrium Jana Palacha. Deska i pojmenování mají dalším generacím studentů připomínat Palachův odkaz. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. V letech 1966–1968 studoval Vysokou školu ekonomickou, záměr studovat historii se mu splnil v roce 1968, kdy byl přijat na pražskou filozofickou fakultu.

Prohlédnout detail
Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi II

Praha 3 Pamětní deska Janu Palachovi II

Pamětní deska z tvrzeného plastu, kterou podle návrhu Jiřího Mejstříka realizovala firma Intersign, byla instalována z iniciativy spolužáků Jana Palacha a za podpory rektorátu Vysoké školy ekonomické v areálu studentských kolejí na Jarově. Desku umístěnou na budově koleje, kde Jan Palach jako student VŠE bydlel, odhalila rektorka Hana Machková a za Palachovy spolužáky Hubert Bystřičan. Budovy studentských kolejí Jarov I byly při této příležitosti přejmenovány na Palachovu kolej. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Na Vysoké škole ekonomické studoval v letech 1966–1968 [viz též Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi].

Prohlédnout detail
Praha 6. Pamětní deska Josefu Škvoreckému

Praha 6 Pamětní deska Josefu Škvoreckému

Pamětní deska byla odhalena 27. září 2014, v den 90. výročí spisovatelova narození, na domě, ve kterém žil v letech 1960 až 1969 se svou manželkou Zdenou Salivarovou. Autorem desky je grafik Jan Dvořák ve spolupráci s Radko Šťastným. Desku s motivem karikatury od Ondřeje Suchého s podpisem spisovatele financovala městská část Praha 6, která dala také upravit park Josefa Škvoreckého podle návrhu architekta Luboše Paty, včetně „patníku spočinutí“ s iniciálami J. Š. Josef Škvorecký (1924–2012) se narodil v Náchodě [viz Náchod. Lavička se sochou Josefa Škvoreckého], kde v roce 1943 maturoval na zdejším reálném gymnáziu. Do konce války pak musel pracovat ve válečném průmyslu jako nekvalifikovaný dělník. Od gymnazijních studií se věnoval jazzu a hrál v místní kapele. V letech 1946–1949 vystudoval angličtinu a filozofii na pražské filozofické fakultě (1951 doktorát), poté pracoval jako redaktor ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění a redaktor dvouměsíčníku Světová literatura. Roku 1959 po vydání románu Zbabělci (1958), který vyvolal ostrou odmítavou reakci režimní kritiky, musel z redakce odejít [viz též Praha 5. Pamětní deska Josefu Škvoreckému]. Od roku 1963 byl spisovatelem povolání. V roce 1969 se se svou ženou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou (*1933), nevrátil z přednáškového turné po Spojených státech a usadil se v Kanadě, kde působil jako profesor v oboru literatury, divadla a filmu na torontské univerzitě. V Torontu založil se svojí manželkou nakladatelství Sixty-Eight Publishers, v němž vydávali díla exilových a doma zakázaných autorů včetně vlastní tvorby. Roku 1990 byl Josef Škvorecký vyznamenán Řádem Bílého lva, zemřel v Torontu 3. ledna 2012.

Prohlédnout detail
Praha 6. Pomník Willymu Brandtovi

Praha 6 Pomník Willymu Brandtovi

V rámci přejmenování bubenečského parku Ve Struhách na park Willyho Brandta byla za účasti zástupců města a městské části, členů německého velvyslanectví a Petera Brandta 6. října 2011 odhalena kamenná stéla připomínající tohoto německého politika. Autorem pomníku z vyvřeliny gabro s Brandtovým autografem je kameník a sochař Jiří Kubík. Během slavnosti byla odhalena také nová uliční deska a uliční pamětní deska. Willy Brandt (1913–1992), 1949–1957 poslanec Spolkového sněmu, 1957–1966 starosta Západního Berlína, 1964–1987 spolkový předseda SPD. Jako ministr zahraničí, jímž se stal v roce 1966, a jako spolkový kancléř (1969–1974) usiloval o zlepšení vztahů SRN se státy východní Evropy, které mělo vést k uvolnění napětí v Evropě a také k novému uspořádání poměrů v rozděleném Berlíně (tzv. Ostpolitik). V jejím rámci byly v roce 1973 navázány diplomatické vztahy mezi Československem a SRN.

Prohlédnout detail
Smrk. Mohyla Jana Palacha

Smrk Mohyla Jana Palacha

Spontánně založené pamětní místo tvoří vršená kamenná mohyla, která byla založena nedaleko vrcholu Smrk v Moravskoslezských Beskydech v roce 1970. V současné době ji identifikuje dřevěný kříž, portrét a nápis na dřevěných deskách. Pamětní místo je věnováno památce studenta Jana Palacha (1948–1969), který se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Šumperk. Pamětní deska Janu Zajíci

Šumperk Pamětní deska Janu Zajíci

Vertikální bronzová deska s reliéfem českého lva a bustou Jana Zajíce byla odhalena 25. února 1991. Jejím autorem je akademický sochař Olbram Zoubek. Jan Zajíc (1950–1969) se jako pochodeň č. 2 upálil v Praze 25. února 1969 [viz Vítkov. Hrob Jana Zajíce].

Prohlédnout detail
Švihov. Pamětní deska u Lípy svobody Jana Palacha

Švihov Pamětní deska u Lípy svobody Jana Palacha

Lípu svobody na počest Jana Palacha zasadili ve Švihově v březnu 1990 a 21. dubna, současně s instalováním památníku 17. listopadu 1989 [viz Švihov. Památník 17. listopadu 1989], byl strom označen pamětní deskou. Obě připomínky iniciovali členové místního Občanského fóra v čele s mluvčím Oldřichem Richterem. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Vítkov. Hrob Jana Zajíce

Vítkov Hrob Jana Zajíce

Náhrobek, který tvoří kamenná horizontální hrobka stojící na čtyřech bronzových koulích a bronzová deska s reliéfem lidského těla, vytvořil (stejně jako náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze) sochař Olbram Zoubek. Byl instalován 25. února 1990 během vzpomínkové akce iniciované místním Občanským fórem. Dnešní podobu náhrobku úřady před rokem 1989 nepovolily. Jan Zajíc (1950–1969) po vyjití základní školy ve Vítkově [viz Vítkov. Pamětní deska a busta Jana Zajíce] studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku [viz Šumperk. Pamětní deska Janu Zajíci], projevoval literární nadání (psal básně) a zájem o humanitní vědy. Po upálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky a tryzny studentů u sochy sv. Václava v Praze. Jako pochodeň č. 2 se měsíc po Palachově pohřbu 25. února upálil v průjezdu domu č. 39 na Václavském náměstí [viz Praha 1. Pomník Janu Palachovi a Janu Zajíci; Praha 1. Pamětní desky Janu Palachovi, Janu Zajíci a obětem komunismu]. Za účasti tisíců lidí byl pohřben 2. března v rodném Vítkově, hřbitov až do roku 1989 hlídala Státní bezpečnost. Přesto byl Zajícův hrob navštěvován jako projev tiché demonstrace v den jeho upálení a ve výročí okupace.

Prohlédnout detail
Vítkov. Pamětní deska a busta Jana Zajíce

Vítkov Pamětní deska a busta Jana Zajíce

Busta a kovová deska s vytesaným nápisem byla odhalena 24. února 1991 na budově základní školy ve Vítkově, kterou Jan Zajíc navštěvoval. Autorem je architekt Gotthard Janda. Nápis odkazuje k závěrečné větě Zajícovy výzvy Občané Republiky československé. Jan Zajíc (1950–1969) se jako pochodeň č. 2 upálil v Praze 25. února 1969 [viz Vítkov. Hrob Jana Zajíce].

Prohlédnout detail
Všetaty. Busta Jana Palacha

Všetaty Busta Jana Palacha

Pamětní místo ve vestibulu vzniklo z iniciativy Společnosti Jana Palacha. Sádrovou bustu na dřevěném pylonu sochařky Vlasty Prachatické odhalil 16. ledna 1999 u příležitosti 30. výročí Palachova úmrtí prezident Václav Havel. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Základní školu ve Všetatech navštěvoval v letech 1954 až 1963.

Prohlédnout detail
Všetaty. Expozice Jan Palach

Všetaty Expozice Jan Palach

Expozice v prvním patře všetatské školy připomínající Jana Palacha vznikla z iniciativy Společnosti Jana Palacha v roce 1996. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Základní školu ve Všetatech navštěvoval v letech 1954 až 1963.

Prohlédnout detail
Všetaty. Památník Jana Palacha

Všetaty Památník Jana Palacha

Památník byl pro veřejnost otevřen 9. října 2019. Tvoří jej rekonstruovaný rodný dům Jana Palacha, který v roce 2014 odkoupilo Národní muzeum, a nová budova s expozicí. Autory architektonického řešení vzešlého z veřejné soutěže jsou Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA Ateliéru. Pracuje se symbolikou hrany (zlo, které zasáhlo dům zvenčí), vyprázdněného domova (devastace rodiny) a rodinného stolu (síla lidských hodnot, která hranu zla zastavila). Multimediální expozice, na níž se podíleli historici Marek Junek, Petr Blažek, výtvarník Jáchym Šerých, režisérka Olga Sommerová a další, má připomenout čin Jana Palacha [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha] a reakci společnosti a režimu na jeho oběť.

Prohlédnout detail
Všetaty. Pamětní deska Janu Palachovi

Všetaty Pamětní deska Janu Palachovi

Mramorová deska se zlatým nápisem a pochodní byla na budově všetatské školy odhalena v roce 1990 z iniciativy Společnosti Jana Palacha. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Základní školu ve Všetatech navštěvoval v letech 1954 až 1963. Viz též Všetaty. Busta Jana Palacha a Všetaty. Expozice Jan Palach.

Prohlédnout detail
Všetaty. Pamětní deska Janu Palachovi III

Všetaty Pamětní deska Janu Palachovi III

Pamětní deska na rodném domě byla z iniciativy Společnosti Jana Palacha odhalena v roce 1993. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Vyrůstal ve Všetatech, kde jeho otec Josef (1910–1962) do počátku 50. let provozoval cukrářství. Když byl nucen živnost zavřít a začal pracovat jako dělník, nastoupila do zaměstnání také Palachova matka Libuše (1913–1980), která v 70. letech dům prodala a odstěhovala se za svým starším synem Jiřím (*1941). Od roku 2019 je součástí památníku [viz Všetaty. Památník Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Všetaty. Pamětní deska Janu Palachovi IV

Všetaty Pamětní deska Janu Palachovi IV

Černá mramorová deska s posmrtnou maskou a zlatým nápisem byla v budově všetatské sokolovny odhalena 22. ledna 1994 z iniciativy Společnosti Jana Palacha. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Palach, jehož rodiče byli aktivními členy Sokola, chodil do všetatské sokolovny sportovat s přáteli z oddílu.

Prohlédnout detail
Všetaty. Pomník Pocta Janu Palachovi

Všetaty Pomník Pocta Janu Palachovi

U vchodu do urnového háje všetatského hřbitova připomíná Jana Palacha pomník akademického sochaře Františka Jandy, který byl odhalen v roce 1994. Pomník Pocta Janu Palachovi – trojice plastik nazvaných Oběť, Smutek a Plamen (první dvě jmenované byly v letech 2007–2011 ukradeny) – autor vytvořil podle původního návrhu z roku 1969, jenž byl zamýšlen pro místo, kde se Jan Palach upálil [viz Praha 1. Pomník Janu Palachovi a Janu Zajíci]. Nedaleko se nachází pamětní deska připomínající místo uložení ostatků Jana Palacha v letech 1974–1990 [viz Všetaty. Pamětní deska Janu Palachovi II]. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Vysoký vrch. Mohyla Jana Palacha

Vysoký vrch Mohyla Jana Palacha

Mohylu založenou v den úmrtí Jana Palacha na vrcholu Křivoklátské vrchoviny tvoří vršené kamení s dřevěným křížem a podobiznou s nápisem. Pamětní místo je věnováno památce studenta Jana Palacha (1948–1969), který se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Skoronice. Pamětní deska u Lípy republiky

Skoronice Pamětní deska u Lípy republiky

Pamětní deska, jejímž autorem je sochař Jaroslav Nedůchal st. z nedalekých Milotic, byla osazena v říjnu 1969. Až do roku 2018 označovala Lípu republiky zasazenou 28. října 1968 (na jaře byl uschlý strom poražen). Akt sázení pamětních lip k 50. výročí vzniku samostatného státu se po invazi armád Varšavské smlouvy stal také symbolem protestu proti okupaci země [viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody].

Prohlédnout detail
Vysoký vrch. Mohyla Jana Palacha

Vysoký vrch Mohyla Jana Palacha

Mohylu založenou v den úmrtí Jana Palacha na vrcholu Křivoklátské vrchoviny tvoří vršené kamení s dřevěným křížem a podobiznou s nápisem. Pamětní místo je věnováno památce studenta Jana Palacha (1948–1969), který se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Prohlédnout detail
Načíst rok 1968

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2020, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru