Vybrat rok

Legenda označení

Rok připomínané
události

Rok odhalení
pamětního místa

Načíst rok 1948
Babice. Pamětní deska Václavu Drbolovi

Babice Pamětní deska Václavu Drbolovi

Pamětní deska na budově fary v Babicích byla pod záštitou arcibiskupa Dominika Duky odhalena 27. června 2019 v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již zatčení a později popravení či zemřelí ve vězení nikdy nevrátili. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Odhalení se zúčastnili generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek, administrátor farnosti P. Lubomír Řihák, koordinátorka projektu v Ústavu pro studium totalitních režimů Edita Jiráková a další hosté. Václav Drbola (1912–1951) [viz Babice. Busta Václava Drboly] byl popraven v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru].

Prohlédnout detail
Bílina. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Bílina Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní deska z imitace bronzu byla z iniciativy členky oblastní rady ODS Evy Böhmové odhalena 17. listopadu 2019 místostarostkou města Marcelou Dvořákovou za účasti zástupců města a zakládajících členů Občanského fóra v Bílině. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.

Prohlédnout detail
Boskovice. Památník Tomáši Špidlíkovi

Boskovice Památník Tomáši Špidlíkovi

Památník vznikl z iniciativy senátorky Jaromíry Vítkové a členů místních spolků Orel a Junák. Byl odhalen 17. srpna 2019 u příležitosti stého výročí narození Tomáše Špidlíka starostou místní jednoty Orla Jaroslavem Vítkem a požehnán Mons. Pavlem Konzbulem. Autorkou památníku umístěného v parku nedaleko kardinálova rodného domu je výtvarnice Magdaléna Roztočilová-Staňková. Je inspirován Špidlíkovým kardinálským erbem s mottem Ex toto corde (Z celého srdce), který tvoří kamenné srdce překryté ocelovým křížem, na jehož ramenech se protínají znaky řecké abecedy znamenající světlo a život. Kardinál Tomáš Špidlík (1919–2010) byl významným katolickým teologem, který většinu života prožil v nucené emigraci. Po absolvování boskovického gymnázia [viz Boskovice. Pamětní deska Tomáši Špidlíkovi] vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova a absolvoval řádová filozofická studia na Velehradě. Po válce pokračoval ve studiu teologie v zahraničí, v roce 1949 byl vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 působil jako spirituál české koleje Nepomucenum v Římě, pro věřící v Československu byly stěžejní jeho pravidelné páteční promluvy přenášené Vatikánským rozhlasem. Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva jej prezident Václav Havel vyznamenal v roce 1998 Řádem T. G. Masaryka. Je pochován ve velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie.

Prohlédnout detail
Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové II

Brno-střed Pamětní deska Danuši Muzikářové II

Z iniciativy chartistky Simony Hradílkové a architekta Jana Sapáka a s podporou občanské petice rozhodlo vedení města uctít u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu památku brněnské rodačky pojmenováním parku za Místodržitelským palácem. Kovovou pamětní desku na kamenném podkladu zasazenou do trávy odhalily primátorka Markéta Vaňková (ODS) a Simona Hradílková 17. listopadu 2019. Danuše Muzikářová (1951–1969) byla 21. srpna 1969 v centru města smrtelně zasažena do hlavy při potlačování demonstrace k prvnímu výročí okupace [viz Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové].

Prohlédnout detail
Brno-střed. Pamětní deska Josefu Robotkovi

Brno-střed Pamětní deska Josefu Robotkovi

Pamětní deska byla odhalena 4. dubna 2019 v brněnské pasáži Alfa z iniciativy organizace Sokol Brno I v rámci projektu Poslední adresa, který do ČR uvedl ruský publicista Sergej Parchomenko. Autorem desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Odhalení se zúčastnili zástupci paměťových institucí, které na projektu spolupracují, členové organizace Sokol, příbuzní, Robotkův spoluvězeň Cyril Michalica a veřejnost. Podplukovník generálního štábu Josef Robotka (1906–1952), účastník druhého odboje, byl v květnu 1950 odsouzen za zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti a v listopadu 1952 popraven [viz Velká Bíteš. Pamětní deska Josefu Robotkovi].

Prohlédnout detail
Brno-Žabovřesky. Pamětní deska Danuši Muzikářové

Brno-Žabovřesky Pamětní deska Danuši Muzikářové

Pamětní deska byla odhalena u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již nikdy nevrátily. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Desku 15. listopadu 2019 odhalili starostka městské části Lucie Pokorná (Pro Žabovřesky) a krajský zastupitel Michal Doležel (Žít Brno). Danuše Muzikářová (1951–1969) byla 21. srpna 1969 v centru města smrtelně zasažena do hlavy při potlačování demonstrace k prvnímu výročí okupace [viz Brno-střed. Pamětní deska Danuši Muzikářové].

Prohlédnout detail
Butoves. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Butoves Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy zastupitelstva obce 16. listopadu 2019 za účasti starosty Boba Švihy a senátora Tomáše Czernina (TOP 09). Desku z ortoruly se státním znakem vytvořilo kamenictví Bohuslava Mana z Hořic v Podkrkonoší. Její instalace na fasádě hasičské zbrojnice souvisí se snětím předchozí desky upomínající s faktografickými chybami na osvobození obce Rudou armádou, k němuž došlo v roce 2018 kvůli rekonstrukci budovy. Nová deska odhalená u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] je dedikována všem bojovníkům a ochráncům svobody a demokracie.

Prohlédnout detail
Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Bystřice pod Hostýnem Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní desku iniciovalo zastupitelstvo města a 17. listopadu 2019 ji u Lípy republiky [viz Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska u Lípy republiky] odhalili starosta Zdeněk Pánek (Starostové a nezávislí) a místostarosta Jiří Ott (ČSDS). Mosazná deska se symboly ostnatého drátu a vítězství usazená na kameni připomíná třicet let demokratického vývoje po pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Čelákovice. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Čelákovice Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní desku z iniciativy vedení města odhalili 17. listopadu 2019 starosta Josef Pátek a místostarosta Petr Studnička (ODS). Deska z patinovaného červeného bronzu s motivem klíčů na kroužcích, jejímž autorem je sochař Jakub Vlček, je umístěna na nádvoří Tvrze, v níž sídlí městské muzeum a kde bylo 3. prosince 1989 založeno místní Občanské fórum. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.

Prohlédnout detail
Čelákovice. Pamětní deska obětem nesvobody

Čelákovice Pamětní deska obětem nesvobody

Pamětní desku z iniciativy vedení města odhalili k 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019 starosta Josef Pátek a místostarosta Petr Studnička (ODS). Deska z patinovaného červeného bronzu s motivem mříží, jejímž autorem je sochař Jakub Vlček, je umístěna na budově bývalé měšťanské školy, před níž stojí pomník padlým, kde se pravidelně konají vzpomínkové ceremonie.

Prohlédnout detail
Chotíkov. Socha Václava Havla

Chotíkov Socha Václava Havla

Sochu v životní velikosti inicioval podnikatel David Mencl se svou ženou a přáteli a od 16. listopadu 2019 stojí před budovou jeho firmy. Jde o první akt zamýšleného projektu prezentovat osobnosti, které svými životními postoji mohou být pro společnost vzory a inspirací. Podle návrhu Petra Filipa ji odlila z bronzu umělecká slévárna v Horní Kalné. Znázorňuje Václava Havla [viz Praha 10. Hrob Václava Havla] s krátkými kalhotami, tedy s odkazem na přehlídku čestné stráže na Pražském hradě po zvolení do funkce prezidenta 29. prosince 1989. Obléknutí krátkých kalhot se již opakovaně stalo netradiční formou uctění památky Václava Havla ve výroční dny jeho úmrtí (18. prosince 2011).

Prohlédnout detail
Frenštát pod Radhoštěm. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Frenštát pod Radhoštěm Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Žulovou desku s citátem filozofa George Santayany inicioval a vyrobil frenštátský podnikatel a kameník Pavel Šoulák a společně se ženou Zorou ji věnovali městu Frenštát pod Radhoštěm. Na centrálním náměstí ji 17. listopadu 2019 odhalili starosta Miroslav Halatin (ODS) a občané-aktéři listopadových událostí v roce 1989. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Frenštát pod Radhoštěm. Pamětní deska odchodu sovětské armády

Frenštát pod Radhoštěm Pamětní deska odchodu sovětské armády

Pamětní deska připomínající odjezd prvních sovětských vojáků z města i z celého Československa byla odhalena 26. února 2019 u příležitosti 29. výročí událostí v roce 1990. Desku na budově bývalých kasáren v Martinské čtvrti odhalili aktéři tehdejšího vyjednávání s představiteli sovětské posádky ve Frenštátu Dalibor Norský a Karel Míček. Ukončení pobytu sovětských vojsk v Československu bylo během listopadové revoluce 1989 klíčovou zahraničněpolitickou záležitostí, kterou v diplomatické rovině uvolnilo společné prohlášení představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR z 4. prosince přehodnocující postoj k okupaci. Občanské fórum a tzv. vláda národního porozumění ustavená 10. prosince prosadily odsun vojsk na základě bilaterárního vyjednávání, nezávisle na procesu celoevropského odzbrojování. 26. února 1990 byla v Moskvě podepsána mezivládní dohoda o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách (31. května a 31. prosince 1990, resp. 30. června 1991). Úplný odchod vojsk během první etapy se týkal jedenácti posádkových měst, včetně Vysokého Mýta [viz Vysoké Mýto. Pamětní deska upomínající na pobyt sovětské okupační armády], Bruntálu [viz Bruntál. Pomník Memento] a Frenštátu pod Radhoštěm, kde byly dislokovány útvary patřící k bruntálské tankové divizi. Zde byl odsun zahájen (26. února) i dokončen jako první (17. března 1990). Poslední vlak se sovětskými vojáky z Milovic [viz Milovice Pamětní deska odchodu sovětské armády] vypravený 19. června 1991 opustil republiku o dva dny později a podpisem protokolu z 25. června 1991 byl odsun formálně završen.

Prohlédnout detail
Horní Újezd. Pamětní deska Františku Pařilovi

Horní Újezd Pamětní deska Františku Pařilovi

Pamětní deska na budově fary v Horním Újezdu byla pod záštitou arcibiskupa Dominika Duky odhalena 27. června 2019 v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již zatčení a později popravení či zemřelí ve vězení nikdy nevrátili. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Odhalení se zúčastnili generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek, administrátor farnosti P. Vlastimil Vojtěch Protivínský, koordinátorka projektu v Ústavu pro studium totalitních režimů Edita Jiráková a další hosté. František Pařil (1911–1951) [viz Heřmanov. Pamětní deska Františku Pařilovi] byl popraven v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru].

Prohlédnout detail
Hradec Králové. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Hradec Králové Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Z iniciativy Univerzity Hradec Králové a s podporou vedení města bylo 16. listopadu 2019 v univerzitním kampusu Na Soutoku slavnostně pojmenováno náměstí po Václavu Havlovi. Při této příležitosti konané v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva zde odhalena pamětní deska s jeho citátem dedikovaná všem odpůrcům totalitních režimů. Mramorovou desku realizovalo kamenosochařství Františka Pleskota z Heřmanova Městce.

Prohlédnout detail
Hrobčice. Památník k 30. výročí Listopadu 1989

Hrobčice Památník k 30. výročí Listopadu 1989

Památník v podobě žulového sloupu s kovaným srdcem na vrcholu a dvěma kovovými pamětními deskami připomínajícími výročí 100 let republiky a 30 let od pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] byl odhalen 14. listopadu 2019 na návsi u Lípy svobody. Vznikl z iniciativy starostky obce Jany Syslové (Starostové a nezávislí – Za obec krásnější), vytvořil jej umělecký štukatér Karel Kaliba a posvětil P. Marcin Saj.

Prohlédnout detail
Ivančice. Pamětní deska Miloši Knorrovi

Ivančice Pamětní deska Miloši Knorrovi

Pamětní deska generálmajoru Miloši Knorrovi byla odhalena z iniciativy Amerického fondu o.p.s. a města Ivančice 18. května 2019. Jejím autorem je Ing. arch. Jaroslav Klenovský. Desku za přítomnosti čestné jednotky Armády ČR odhalil starosta Milan Buček. Miloš Knorr (1918–2008) vyrůstal v Ivančicích, v roce 1938 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích. Po krátkém věznění za okupace utekl do zahraničí, k zahraniční československé armádě se připojil v Adge. V Británii se stal zpravodajským důstojníkem britské armády a se svým plukem se účastnil vylodění v Normandii a osvobozování Francie, Belgie a Nizozemska. Po válce studoval Vysokou školu válečnou v Praze, kde po absolvování vyučoval. Do nového exilu odešel 2. května 1948 (major René Černý (1914–1950) [viz Slaný. Pamětní deska René Černému a Josefu Šípkovi], s nímž útěk plánoval, byl na hranicích den předtím zatčen), ve Vídni spolupracoval s americkou armádní zpravodajskou službou – organizoval proces identifikace uprchlíků z Československa a jejich transfer do americké zóny. V roce 1951 byl převelen do Německa ke zpravodajské skupině generála Františka Moravce, kde do roku 1954 působil jako vedoucí operativy. O rok později se vystěhoval do Spojených států. V květnu 1995 byl za zásluhy jmenován generálmajorem v. v. V roce 2018 byly jeho ostatky převezeny do Ivančic.

Prohlédnout detail
Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru

Jeseník Pamětní deska Občanskému fóru

Pamětní desku iniciovalo Vlastivědné muzeum Jeseník a u budovy tzv. Katovny ji 19. listopadu 2019 odhalili bývalí zakládající členové místního Občanského fóra Petr Košacký a Ladislav Hajný. Desku z patinované mosazi citující dobové heslo navrhl Filip Raif a vyrobilo Rytectví Chrást. Občanské fórum v čele s představiteli nezávislých opozičních iniciativ bylo ustaveno v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989, dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989]. Ve svém prvním provolání požadovalo odstoupení členů vedení komunistické strany, zodpovědných za podporu intervence v srpnu 1968 a následnou devastaci společenského života, odstoupení prvního tajemníka MV KSČ v Praze a federálního ministra vnitra, které činilo zodpovědné za policejní zásahy proti občanským demonstracím posledních měsíců, vyšetření a potrestání viníků těchto represí a propuštění všech politických vězňů. Zakládání Občanských fór v regionech podpořilo vyjádření Václava Havla během demonstrace na Václavském náměstí 21. listopadu, kde OF označil za „prozatímní reprezentaci kriticky smýšlející veřejnosti“, k níž se může připojit „kdokoliv, kdo se cítí býti jeho členem“.

Prohlédnout detail
Jihlava. Pamětní deska obětem vězněným totalitními režimy

Jihlava Pamětní deska obětem vězněným totalitními režimy

Pamětní deska byla z iniciativy zastupitelstva města odhalena v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu 19. listopadu 2019 primátorkou Karolínou Koubovou (Fórum Jihlava) a zástupcem Českého svazu bojovníků za svobodu Zdeňkem Laštovičkou. Autorem žulové desky je architekt Martin Laštovička. Dům v Hluboké ulici č.p. 8 byl postaven ve 30. letech jako sídlo policejního úřadu a v suterénu bylo vybudováno několik cel. Ty byly po vzniku protektorátu do května 1940 využívány gestapem, bezprostředně po válce národním výborem k internaci osob podezřelých ze státní nespolehlivosti za okupace a v letech 1948–1954 pak Státní bezpečností. Byli zde vyšetřováni např. Jiřina Zábranová [viz Humpolec Pamětní deska Janu Zábranovi], místní živnostníci odsouzení následně v procesu se skupinou Veselý–Rod–Tuček [viz Jihlava. Památník 11 popraveným obětem komunistické justice v 50. letech] a někteří lidé zatčení v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru].

Prohlédnout detail
Kleť. Zvon svobody

Kleť Zvon svobody

Zvon sv. Václav, objednaný Nadací Charty 77 a vyrobený původně pro pražský kostel sv. Havla k 80. výročí narození Václava Havla [viz Praha 10. Hrob Václava Havla], odkoupil od rakouské zvonařské dílny Grassmayr hudebník, podnikatel a senátor Ladislav Faktor. U příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu byl 13. listopadu 2019 slavnostně posvěcen generálním vikářem českobudějovické diecéze Davidem Henzlem a vyzdvižen na rozhlednu na Kleti. Návrh zvonu s reliéfy svatého Václava, svatováclavské orlice a Havlovy prezidentské standarty vytvořilo studio Olgoj Chorchoj, zvonici vytvořil architekt Petr Heteša.

Prohlédnout detail
Lanškroun. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Lanškroun Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní desku iniciovalo vedení města a ve spolupráci s Kulturním centrem Lanškroun byla odhalena 17. listopadu 2019. Desku se symboly listopadové revoluce odhalili starosta města Radim Vetchý (Lanškrounské fórum), první polistopadový místostarosta Jan Šebrle (KDU-ČSL), tehdejší mluvčí Občanského fóra v Lanškrouně Radomil Macek a autor desky Petr Kolářský. Generální stávka, ke které v reakci na události 17. listopadu 1989 v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] vyzvali stávkující studenti, divadelníci a Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], se konala v pondělí 27. listopadu. V mnoha městech dvouhodinovou manifestační stávku doprovázely mítinky požadující odstranění ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a státu a svobodné volby.

Prohlédnout detail
Liberec. Památník 17. listopadu 1989

Liberec Památník 17. listopadu 1989

Památník vznikl z iniciativy odboru kanceláře architektury města Liberec ve spolupráci s představiteli občanského odporu z podzimu 1989 a byl odhalen v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019. Tvoří jej citát Václava Havla a dedikace vyryté do schodu vnějšího žulového schodiště budovy radnice, kde se tradičně odehrávají důležité historické události města a regionu. Slavnostnímu odhalení, které provedli náměstek primátora Ivan Langr a studentka libereckého gymnázia Eliška Loumová, předcházel pietní akt u pamětní desky připomínající liberecké oběti intervence v srpnu 1968 [viz Liberec. Pamětní deska obětem sovětské invaze]. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Litoměřice. Památník 17. listopadu 1989

Litoměřice Památník 17. listopadu 1989

Z iniciativy místní ODS byla v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu na Mírovém náměstí instalována plastika litoměřické akademické sochařky Alžběty Kumstátové. Znázorňuje vlající trikoloru připnutou spínacím špendlíkem. Artefakt financovaný z veřejné sbírky odhalil 17. listopadu 2019 europoslanec Alexandr Vondra společně s autorkou. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Lovosice. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Lovosice Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Z iniciativy Centra kultury Lovoš bylo 17. listopadu 2019 ve dvoře Pfannschmidtovy vily odhaleno tzv. listopadové zákoutí se skříňkou knih dříve zakázaných autorů a pamětní deskou ze zlatého frézovaného hliníku. Autorkou nápisu na desce připomínajícího odkaz demokratické revoluce 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] je Romana Dian Soukupová.

Prohlédnout detail
Nový Malín. Pamětní deska Janu Přikrylovi

Nový Malín Pamětní deska Janu Přikrylovi

Pamětní deska na domě, kde Jan Přikryl žil v poválečných letech, byla odhalena u příležitosti 70. výročí jeho úmrtí z iniciativy rodiny a ve spolupráci s obcí Nový Malín 12. července 2019. Desku s nápisem a portrétní fotografií, jejíž autorkou je Renata Titzlová, odhalili dcera Božena Kocůrková, synové Jan a Oldřich Přikrylovi a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Milan Klimeš. Odhalení se zúčastnili zastupitelé a občané obce, historik Jindřich Garčic a vnuk Jana Opletala Vladimír. Jan Přikryl (1913–1949) pocházel z Hané, do Nového Malína se s rodinou přistěhoval po válce. Za účast v protinacistickém odboji získal vyznamenání a status partyzána. Jan Přikryl patřil do okruhu protirežimní skupiny Horská lesní lučina, kterou na podzim 1948 založil jeho přítel Jan Opletal (*1915), jenž jej za okupace přivedl do partyzánské brigády Jana Žižky. Skupina se záhy propojila s organizací Světlana a po zátahu na členy Světlany-Jarmily v Komořanech [viz Horní Lideč. Památník obětem nesvobody z let 1948–1989] byl v polovině dubna 1949 zatčen také Jan Opletal a další členové šumperské větve. Jan Přikryl před hrozícím zatčením odešel do ilegality. 12. července 1949 dorazil do obce Salajna na Chebsku, kde se zastavil v jednom statku a ptal se na cestu k hranicím. Rodina jeho pobyt oznámila příslušníkům SNB a ti ozbrojeného Jana Přikryla nedaleko obce obklíčili a v oboustranné přestřelce usmrtili. Po identifikaci podle nalezených dokladů byl Jan Přikryl bez informování rodiny pohřben v Paliči. Členové šumperské skupiny byli odsouzeni Státním soudem Brno v květnu 1950, Jan Opletal k trestu smrti, změněnému milostí na doživotí a poté na 25 let. V roce 2017 dosáhla dcera Božena Kocůrková pro Jana Přikryla osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu a prezident Miloš Zeman jej vyznamenal in memoriam Medailí za hrdinství.

Prohlédnout detail
Opava. Památník Srdce studenstva

Opava Památník Srdce studenstva

U příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, který je také Mezinárodním dnem studentstva, odhalili 14. listopadu 2019 zástupci opavské univerzity památník, který má připomínat podíl vysokoškolských studentů na pádu komunistického režimu během revolučních událostí v roce 1989. Autorem připomínky je Christine Habermann von Hoch, jež památník koncipovala jako květ složený z šesti ocelových kontur srdce. Doprovodná pamětní deska umístěná u chodníku nese dedikaci spolu s hesly univerzity a jednotlivých fakult. Demonstrace 17. listopadu 1989, uspořádaná u příležitosti oslav Mezinárodního dne studenstva [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989], odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Ostrava. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Ostrava Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Bronzovou pamětní desku věnovalo městu Ostrava oblastní sdružení Občanské demokratické strany. Odhalili ji zástupci regionální rady ODS a ostravského magistrátu 15. listopadu 2019 na Masarykově náměstí, kde v roce 1989 probíhaly první demonstrace. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Ostrava. Pamětní deska studentům Listopadu 1989

Ostrava Pamětní deska studentům Listopadu 1989

Na Den boje za svobodu a demokracii, který je také Mezinárodním dnem studentstva, odhalili 17. listopadu 2019 zástupci ostravské univerzity v čele s rektorem Janem Latou pamětní desku věnovanou studentům-aktérům revolučních událostí v roce 1989. Připomínku v podobě kovového pásu vetknutého mezi dlaždice zdiva na fasádě univerzitní budovy vytvořil sochař Jan Šnéberger a iniciovala studentská komora akademického senátu. Demonstrace 17. listopadu 1989, uspořádaná u příležitosti oslav Mezinárodního dne studenstva [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989], odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Písek. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Písek Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy občanů a zastupitelstva města 17. listopadu 2019 na budově Divadla Fráni Šrámka. Slavnostní odhalení provedli starostka Eva Vanžurová (Pro Písek) a první místostarosta Petr Hladík (KDU-ČSL). Ocelovou desku s povrchovou bronzovou úpravou s datem a motivem trikolóry na spínacím špendlíku vytvořil umělecký kovář Jiří Bajer. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989]

Prohlédnout detail
Plzeň. Busta Milady Horákové

Plzeň Busta Milady Horákové

Pamětní místo odhalené u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu vzniklo na základě veřejné soutěže z iniciativy plzeňského krajského úřadu. Tvoří jej nápis na kamenném obložení stěny ve foyer a busta Milady Horákové, kterou 18. listopadu 2019 slavnostně odhalili hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD) a autorka, sochařka Magdaléna Roztočilová. JUDr. Milada Horáková (1901–1950), česká právnička, politička, aktivní obhájkyně ženských práv, byla odsouzena ve vykonstruovaném politickém procesu a 27. června 1950 popravena [viz Praha 5. Pamětní deska Miladě Horákové].

Prohlédnout detail
Plzeň. Pamětní deska Josefu Beranovi II

Plzeň Pamětní deska Josefu Beranovi II

Pamětní desku zdejšímu rodáku iniciovaly město Plzeň a plzeňské biskupství. V rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu ji 17. listopadu 2019 na katedrále sv. Bartoloměje odhalili plzeňský biskup Tomáš Holub, plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) a rodina kardinála Berana. Josef Beran (1888–1969) byl vězněn za protektorátu od roku 1942 do konce války a protiprávně internován komunistickým režimem v letech 1949 až 1963 (1965). Zemřel v Římě, kam mu bylo povoleno vycestovat a přijmout kardinálské jmenování [viz Praha 6. Pomník Josefu Beranovi].

Prohlédnout detail
Prachatice. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Prachatice Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní desku s citátem a „havlovským“ srdíčkem iniciovalo městské zastupitelstvo, odhalil ji 17. listopadu 2019 za normalizace perzekvovaný gymnaziální profesor Karel Pecháček a požehnal prachatický vikář Petr Plášil. Kamennou desku zasazenou do dlažby pod městskými hradbami zhotovil místní kameník František Kölbl. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Janu Palachovi II

Praha 1 Pamětní deska Janu Palachovi II

Bronzová pamětní deska byla odhalena z iniciativy rektorátu Univerzity Karlovy 16. ledna 2019 u příležitosti 50. výročí smrti Jana Palacha. Na nádvoří Karolina byla vsazena do dlažby v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky. Autorem desky, na níž jsou zobrazeny palmové ratolesti jako symbol mučednictví a jež zvolenými rozměry a hmotností odkazuje k roku 1969 a na tzv. Palachův týden v roce 1989, je akademický sochař Jakub Vlček. Odhalení se zúčastnili zástupci univerzit a vysokých škol, pražského magistrátu, pamětníci a studenti. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy přestoupil v roce 1968.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Karlu Hájkovi

Praha 1 Pamětní deska Karlu Hájkovi

Pamětní deska byla odhalena 6. března 2019 na domě, který rodině Hájkových dříve patřil a v němž Karel Hájek žil před svým zatčením. Instalace desky proběhla v rámci projektu Poslední adresa, který inicioval ruský publicista Sergej Parchomenko s cílem připomínat oběti, které zemřely v důsledku represí komunistických režimů. Odhalení se zúčastnili představitelé českých paměťových institucí, které na české verzi projektu spolupracují, příbuzní obětí a zastupitelé městské části Praha 1. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Karel Hájek (1924–1952) pocházel ze zámožnější živnostnické pražské rodiny. Na počátku roku 1949 se prostřednictvím Josefa Pavelky , s nímž se poznal na vojně, zapojil do činnosti ilegální organizace, kterou v Československu vybudoval kurýr Vladimír Komárek . Skupině se dařilo dva roky pomáhat Komárkovi v jeho zpravodajských úkolech, než byla odhalena Státní bezpečností. Karel Hájek byl zatčen 12. února a nedlouho poté i Josef Pavelka, který při zatýkání v přestřelce zastřelil jednoho z příslušníků StB a poté se neúspěšně pokusil o útěk na Západ. Během vyšetřování bylo rozhodnuto o propojení Komárkovy skupiny s přípravou vykonstruovaného procesu proti vedoucímu pražské kanceláře americké tiskové agentury Associated Press Williamu Oatisovi, jenž byl zatčen v dubnu 1951 a souzen v červenci. Nedopadený kurýr byl v procesu obviněn, že Oatisovi a jeho spolupracovníkům zprostředkovával špionážní spojení na Západ. Proces s Josefem Pavelkou a Karlem Hájkem se konal v březnu 1952. Státní soud odsoudil Pavelku k trestu smrti a Hájka na doživotí, ale na základě odvolání prokurátora byl i jemu v odvolacím řízení zpřísněn trest na absolutní. Oba byli popraveni 9. září 1952 v Praze na Pankráci a jejich ostatky byly tajně uloženy do jednoho ze společných hrobů na hřbitově v Praze-Ďáblicích.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Miloslavu Jebavému

Praha 1 Pamětní deska Miloslavu Jebavému

Pamětní deska u příležitosti 70. výročí zatčení Miloslava Jebavého byla odhalena 6. března 2019 na domě v Bolzanově ulici, ve kterém žil. Instalace desky proběhla v rámci projektu Poslední adresa, jenž inicioval ruský publicista Sergej Parchomenko s cílem připomínat konkrétní oběti, které zemřely v důsledku represí komunistických režimů. Odhalení se zúčastnili představitelé českých paměťových institucí, které na české verzi projektu spolupracují, a zastupitelé městské části Praha 1. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Miloslav Jebavý (1911–1949) odjel po maturitě do Francie, kde v roce 1930 vstoupil do cizinecké legie. Tento krok předurčil jeho životní dráhu až do konce druhé světové války. Do Československa se vrátil v hodnosti majora britské armády a s několika francouzskými válečnými vyznamenáními v roce 1946. V Praze si našel civilní zaměstnání v exportní firmě svého bratra. V březnu 1949 byl zatčen a obviněn ze spolupráce se západními zpravodajskými službami (na základě kontaktů s vicekonzulem britského velvyslanectví v Praze) a z přípravy vojenského převratu [viz Žatec. Pamětní deska členům odbojové skupiny Praha-Žatec], v němž byl Miloslav Jebavý hlavním koordinátorem. Po zatčení byl postaven do čela hlavního procesu (30. května až 9. června 1949), odsouzen k trestu smrti a 18. července popraven v Praze na Pankráci. Miloslav Jebavý byl plně rehabilitován v roce 1991.

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Oldřichu Pelclovi

Praha 1 Pamětní deska Oldřichu Pelclovi

Pamětní deska byla odhalena 10. října 2019 v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již zatčení nikdy nevrátili. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Právník a podnikatel Oldřich Pecl (1903–1950) byl popraven 27. června 1950 po odsouzení ve vykonstruovaném procesu s „vedením záškodnického spiknutí proti republice“ [viz Bohuslavice. Pamětní deska Oldřichu Peclovi].

Prohlédnout detail
Praha 1. Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi

Praha 1 Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi

Pamětní desku dvěma ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 [viz též Praha 2. Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi] odhalili 21. srpna 2019 na fasádě Grand Hotelu Bohemia starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a iniciátoři občanské iniciativy Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a sochař Jakub Grec, autor připomínky. Kovovou desku s nápisem doplňuje plastický reliéf dlažby, který chybějícími dvěma kostkami symbolizuje zmařené lidské životy. František Kohout (1951–1969), zednický učeň a Vladimír Kruba (1950–1969), elektrikář, byli smrtelně zraněni 20. srpna 1969 po 22. hodině v Královodvorské ulici před hotelem Praha. Stali se obětí střelby příslušníků Lidových milicí proti demonstrantům: odražená kulka zasáhla Františka Kohouta do hlavy, jiná odražená kulka prošla šikmo hrudníkem Vladimíra Kruby a zasáhla životně důležité orgány. Oba byli převezeni do nemocnice Na Františku, tam už lékaři jen konstatovali jejich smrt. Pozdě odpoledne a večer 20. srpna, po vytlačení demonstrantů z Václavského náměstí, probíhaly v ulicích na pomezí Nového a Starého Města intenzivní střety mezi demonstranty a pořádkovými silami. Policisté, ale především příslušníci Lidových milicí, ve více případech zahájili střelbu ostrou municí, přičemž několik lidí utrpělo střelná poranění. Konkrétní viníci smrti obou mladíků nebyli nikdy vypátráni, za jejich usmrcení nebyl nikdo potrestán.

Prohlédnout detail
Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi

Praha 3 Pamětní deska Janu Palachovi

U příležitosti 50. výročí smrti Jana Palacha byla 16. ledna 2019 ve vnitřní dvoraně Staré budovy Vysoké školy ekonomické odhalena pamětní deska, jejíž autorkou je Dagmar Morová, vítězka soutěže pro studenty sochařských ateliérů pražské Akademie výtvarných umění. Deska ze slitiny kovů s motivem symbolického odkazu na živou pochodeň byla odhalena za přítomnosti zástupců vedení VŠE, Univerzity Karlovy, akademické obce, pamětníků a dalších osobností. Během slavnostního aktu byl prostor přejmenován na Atrium Jana Palacha. Deska i pojmenování mají dalším generacím studentů připomínat Palachův odkaz. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. V letech 1966–1968 studoval Vysokou školu ekonomickou, záměr studovat historii se mu splnil v roce 1968, kdy byl přijat na pražskou filozofickou fakultu.

Prohlédnout detail
Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi II

Praha 3 Pamětní deska Janu Palachovi II

Pamětní deska z tvrzeného plastu, kterou podle návrhu Jiřího Mejstříka realizovala firma Intersign, byla instalována z iniciativy spolužáků Jana Palacha a za podpory rektorátu Vysoké školy ekonomické v areálu studentských kolejí na Jarově. Desku umístěnou na budově koleje, kde Jan Palach jako student VŠE bydlel, odhalila rektorka Hana Machková a za Palachovy spolužáky Hubert Bystřičan. Budovy studentských kolejí Jarov I byly při této příležitosti přejmenovány na Palachovu kolej. Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha]. Na Vysoké škole ekonomické studoval v letech 1966–1968 [viz též Praha 3. Pamětní deska Janu Palachovi].

Prohlédnout detail
Praha 6. Pamětní deska Jakubu Čermínovi

Praha 6 Pamětní deska Jakubu Čermínovi

Pamětní deska, jejímž autorem je sochař Josef Faltus, byla odhalena 25. ledna 2019 z iniciativy zastupitelstva městské části Praha 6 na domě, kde JUDr. Jakub Čermín v letech 1960 až 2009 žil. Desku za přítomnosti zástupců vedení Prahy 6, členů Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Čermínovy dcery Markéty Čermínové a veřejnosti požehnal Mons. Petr Piťha. Jakub Čermín (1917–2009) se jako student právnické fakulty zapojil do studentských protestů k výročí vzniku republiky 28. října 1939. S dalšími studenty ze Švehlovy koleje byl 17. listopadu zatčen a převezen do koncentračního tábora Sachsenhausen, odkud se vrátil v lednu 1942. Po válce dostudoval právnickou fakultu a zastával funkci generálního tajemníka Svazu osvobozených politických vězňů, kde spolupracoval s Miladou Horákovou a dalšími politiky národně socialistické strany. V únoru 1948 byl propuštěn ze zaměstnání a 15. března 1952 byl pro údajnou ilegální spolupráci s M. Horákovou zatčen a odsouzen Státním soudem v Praze za velezradu na šest let. Vězněn byl ve Valdicích a v Banské Bystrici. Po propuštění v prosinci 1957 mohl po dobu deseti let pracovat jako pomocný dělník. V roce 1968 byl rehabilitován a pracoval jako ekonom a podnikový právník. V roce 1990 opět vstoupil do Českého svazu protifašistických bojovníků, od roku 1991 byl deset let jeho předsedou. Podílel se na přípravě zákonů týkajících se odškodnění účastníků národního boje za osvobození a na obsahu textu Česko-německé deklarace. Je nositelem řady vyznamenání, v roce 1996 mu prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka.

Prohlédnout detail
Praha 7. Pamětní deska upomínající na podzemní univerzitu

Praha 7 Pamětní deska upomínající na podzemní univerzitu

Pamětní deska byla odhalena v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu a sta let česko-britských diplomatických vztahů. Její vznik iniciovalo britské velvyslanectví a 14. listopadu 2019 ji slavnostně odhalili velvyslanec Nicolas Archer a Julius Tomin. V Keramické ulici č. 3 bydleli do vynuceného odchodu do exilu v roce 1980 chartisté Zdena Tominová a filozof Julius Tomin, který zde vedl jeden z bytových seminářů. V roce 1978 se obrátil na představitele západních univerzit, které zval k návštěvám Československa a účasti na seminářích. Dal tak podnět k systematické organizované podpoře disidentského vzdělávání, institucionalizované založením Vzdělávací nadace Jana Husa (Oxford) a dalších obdobných podpůrných organizací na Západě (Paříž, Baltimore, Toronto ad.). Západní akademici, kteří do Československa osobně přijížděli přednášet (jako první profesorka z Oxfordu, filozofka Kathleen Wilkesová v roce 1979), byli Státní bezpečností systematicky sledováni, perlustrováni a vyhošťováni.

Prohlédnout detail
Praha 9. Pamětní deska upomínající na odjezd uprchlíků z NDR

Praha 9 Pamětní deska upomínající na odjezd uprchlíků z NDR

Pamětní desku na nádraží Praha-Libeň iniciovalo velvyslanectví Spolkové republiky Německo. V rámci festivalu Cesta za svobodou ji 28. září 2019 odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, jeden z uprchlíků, nyní ředitel drážďanské filharmonie Markus Rindt, a německý velvyslanec Christoph Israng. V noci 30. září 1989 odcestovalo na základě vyjednané dohody v pěti speciálně vypravených vlacích východoněmeckých železnic přes území východního Německa do bavorského města Hof několik tisíc uprchlíků z NDR, do té doby dlících na západoněmecké ambasádě v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska upomínající na uprchlíky z NDR; Praha 1. Socha Quo vadis (trabant) a doprovodné pamětní desky]. V noci 4. října odcestovaly stejným způsobem další tisíce uprchlíků, zatímco vláda NDR hranice s Československem 3. října uzavřela.

Prohlédnout detail
Prostějov. Pamětní deska Františku Doleželovi

Prostějov Pamětní deska Františku Doleželovi

Pamětní deska Františku Doleželovi byla odhalena na jeho rodném domě z iniciativy Medardy Pustajové a zastupitelstva města Prostějova 27. června 2019 u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu. Desku slavnostně odhalil primátor František Jura. JUDr. František Doležel (1900–1972) patřil k ústředním aktérům vyšetřování tzv. krčmaňské aféry z 9. září 1947, které spojovalo odeslání poštovních zásilek s výbušninou třem nekomunistickým ministrům (Petru Zenklovi, Prokopu Drtinovi a Janu Masarykovi) s obcí Krčmaň a krajským sekretariátem KSČ v Olomouci. Vyšetřování, jehož dílčí výsledky zveřejnil v parlamentu v lednu 1948 ministr spravedlnosti Drtina (1900–1980), razantně změnil únorový převrat. Již 23. února byl v Praze poprvé zatčen ministerský rada Zdeněk Marjanko (1984–1949), který vyšetřování u olomouckého krajského soudu dozoroval (zemřel 11. května 1949 za nevyjasněných okolností ve věznici v Ruzyni), o den později v Olomouci státní zástupce František Doležel a původní klíčový svědek Ladislav Loveček (1897–1983), v březnu okresní národně socialistický tajemník František Kolava (1908–1968) a rovněž Prokop Drtina (vězněn do 1960). Nové vyšetřování pod novým ministrem spravedlnosti Alexejem Čepičkou mělo vést k rychlému procesu, v němž by byla KSČ očištěna z původního nařčení a bylo by poukázáno na to, že za „případem Krčmaň“ stáli sami národní socialisté, kteří se tak snažili vyvolat státní převrat. Zatčení byli drženi v různých vězeňských zařízeních včetně psychiatrie v Bohnicích (později dokonce pod smyšlenou identitou), aniž by se vyšetřovatelům dařilo prokázat jejich spojení s atentátem či znalost pachatelů (dodnes neznámých). Až po pěti letech (25. listopadu 1953) byli F. Doležel, L. Loveček a F. Kolava postaveni před soud a odsouzeni v intencích výše uvedené interpretace za přípravu úkladů o republiku k trestu odnětí svobody v rozmezí šesti až sedmi let. Ač lékařská zpráva z jara 1954 popisovala zdravotní stav bývalého státního zástupce jako beznadějný, byl František Doležel z vězení propuštěn až po odpykání celého trestu 24. února 1955. Dožil se soudní rehabilitace v roce 1968, která však byla o čtyři roky později opět zrušena.

Prohlédnout detail
Rokytnice nad Rokytnou. Pamětní deska Janu Bulovi II

Rokytnice nad Rokytnou Pamětní deska Janu Bulovi II

Pamětní deska na budově fary v Rokytnici byla odhalena 27. června 2019 pod záštitou arcibiskupa Dominika Duky v rámci projektu Poslední adresa. Původně ruský projekt z iniciativy publicisty Sergeje Parchomenka označuje konkrétní oběti represe komunistických režimů na domech, kam se již zatčení a později popravení či zemřelí ve vězení nikdy nevrátili. Autorem výtvarného zpracování desky je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij. Odhalení se zúčastnili generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek, administrátor farnosti P. Jan Krbec, koordinátorka projektu v Ústavu pro studium totalitních režimů Edita Jiráková a další hosté. Jan Bula (1920–1952) [viz Rokytnice nad Rokytnou. Pamětní deska Janu Bulovi] byl popraven v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru].

Prohlédnout detail
Studená. Památník k 30. výročí Listopadu 1989

Studená Památník k 30. výročí Listopadu 1989

Památník v podobě svazku klíčů ze žuly iniciovalo vedení obce a vytvořili jej Petr Racek a Tomáš Tichý. V nově vybudovaném studenském parku jej 17. listopadu 2019 odhalili starosta Zdeněk Med (Prosperita a rozvoj Studené a okolí), místostarosta Pavel Škoda (Spolek pro rozvoj obce), poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) a senátor Miloš Vystrčil (ODS). Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Prohlédnout detail
Šumperk. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Šumperk Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy Šumperského občanského klubu, z.s. a Divadla Šumperk 16. listopadu 2019 na budově divadla, u něhož se sešla desítka občanů na první protirežimní demonstraci po 17. listopadu 1989. Pamětní desku s motivem dvou klíčů vytvořili Ivo Bernard a Tomáš Wurst podle návrhu Pavla Adámka a Radoslava Sturma, odhalil ji jeden z členů tehdejšího místního Občanského fóra Jan Havlíček. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.

Prohlédnout detail
Šumperk. Pamětní deska Věře Čáslavské

Šumperk Pamětní deska Věře Čáslavské

Z iniciativy města Šumperk byla v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu odhalena pamětní deska Věře Čáslavské připomínající její postoje během pražského jara. Skleněnou desku upevněnou na ocelových trnech, kterou podle návrhu Bohuslava Vondrušky vytvořili Luboš a Tomáš Jandovi, odhalili 15. listopadu 2019 starosta města Tomáš Spurný (Pro Šumperk) a spoluiniciátoři Libor Dvořáček a Zdeněk Zerzáň. Byla instalována na budově sportovní haly nesoucí jméno nejúspěšnější české gymnastky, která zde trénovala na olympijské hry v Mexiku. V roce 1968 Věra Čáslavská (1942–2016) pracovala v dokumentačním středisku Československé tělovýchovy, studovala Fakultu tělesné výchovy a sportu a připravovala se na olympiádu v Mexiku. Jako vrcholová sportovkyně a olympijská vítězka z Tokia (1964) se v rámci reprezentačních povinností zúčastňovala mnoha besed po celé republice, které měly propagovat přednosti socialistické tělovýchovy. V červnu podepsala manifest Dva tisíce slov, který publikovaly Literární listy se jmény prvních sedmi desítek signatářů, převážně veřejných osob (ze sportovců jej podepsali také Jiří Raška a manželé Zátopkovi). Text Ludvíka Vaculíka záhy po zveřejnění ostře kritizovalo vedení Sovětského svazu a mírnějším způsobem také předsednictvo Ústředního výboru KSČ, společnost mu naopak vyjadřovala podporu. Po obsazení Šumperku polskými jednotkami 21. srpna Věru Čáslavskou ukryl až do návratu vrcholných politiků z Moskvy na základě výzev Československého rozhlasu signatářům Jiří Zerzáň. Na olympijských hrách v Mexiku, po nichž ukončila aktivní sportovní kariéru, Čáslavská při ceremoniálech udílení medailí za kladinu a prostná při hymně SSSR sklonila a odvrátila hlavu od sovětské vlajky, na protest proti okupaci a „sportovní diplomacii“ (hodnocení v obou disciplínách mezi ní a sovětskými gymnastkami provázela kontroverzní rozhodnutí rozhodčích). Jako jediná ze jmenovaných sportovců (a dalších signatářů) neodvolala svůj podpis pod Dvěma tisíci slovy a normalizační režim ji vyloučil z veřejného života. Do něho se vrátila během listopadové revoluce, když 24. listopadu 1989 oslovila demonstranty z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. V letech 1990–1992 pracovala jako poradkyně prezidenta Václava Havla pro sociální politiku.

Prohlédnout detail
Třeboň. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Třeboň Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989

Pamětní desku iniciovalo vedení města a 17. listopadu 2019 ji odhalili starosta Jan Váňa a místostarostky Jana Grammetbauerová a Anna Kahounová (ODS) v místech, kde se 27. listopadu 1989 při generální stávce sešlo několik stovek lidí. Bronzovou desku realizovala slévárna Beňov a je umístěna na žulovém podstavci, který vytvořil kameník Tomáš Franta. Generální stávka, ke které v reakci na události 17. listopadu 1989 v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] vyzvali stávkující studenti, divadelníci a Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], se konala v pondělí 27. listopadu. V mnoha městech dvouhodinovou manifestační stávku doprovázely mítinky požadující odstranění ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a státu a svobodné volby.

Prohlédnout detail
Tři Sekery. Informační tabule akce Kámen

Tři Sekery Informační tabule akce Kámen

Pamětní místo tvořené naučnou tabulí bylo odhaleno z iniciativy Společnosti pro výzkum zločinů komunismu z.s. a obce Tři Sekery na hrázi rybníku Kajetán 8. června 2019. Tabule označuje autentické místo, kde Státní bezpečnost zřídila v rámci akce Kámen jeden z přechodů falešné hranice [viz Kdyně. Pamětní deska obětem akce Kámen].

Prohlédnout detail
Tři Sekery. Pamětní deska obětem akce Kámen

Tři Sekery Pamětní deska obětem akce Kámen

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy Společnosti pro výzkum zločinů komunismu z.s. a obce Tři Sekery 8. června 2019 na budově obecního úřadu. Požehnal ji P. Řehoř Pavel Urban a odhalily příbuzné obětí akce Kámen Jitka Fárková-Koutníková a Hana Moravcová, dcera ředitele Škodových závodů Emanuela Valenty (1897–1971), zatčeného na falešné hranici v Pavlově Huti u Tachova v roce 1951. Autorkou desky je malířka Eva Cvachovcová. Tzv. akce Kámen označuje metodu Státní bezpečnosti, jež na falešné hranici zatýkala a následně kriminalizovala osoby, které předtím vyprovokovala k útěku [viz Kdyně. Pamětní deska obětem akce Kámen]. Její podstatnou součástí bylo získání důležitých informací, které osoby vypovídající před falešnými vyšetřovateli americké výzvědné služby uvedly. Václava Jandečková, která patří mezi iniciátory pamětní desky, zdokumentovala dva případy, jež se odehrály u Tří Seker – zatčení odbojářů Vincence Koutníka a Rudolfa Hájka 16. září 1949 [viz Blažejovice-Rozsochy. Pomník obětem válek a pronásledovaným v letech 1939–1989] a předchozí zatčení Josefa Mísaře (*1898), spojovaného s vraždou studenta Lubomíra Krátkého v Pardubicích [viz Pardubice. Pamětní deska obětem komunismu].

Prohlédnout detail
Tři Sekery. Pomník obětem totalit

Tři Sekery Pomník obětem totalit

Pomník v centru obce vznikl z iniciativy jejího vedení k 30. výročí pádu komunistického režimu. Podobu navrhla starostka Dagmar Strnadová, výtvarný návrh vyhotovil Arki Kliment, umělecky jej realizoval Roman Pecher a kameník Stanislav Junek. Připomínku všem, kteří zahynuli v plynových komorách, v gulazích či byli odsouzeni v komunisty inscenovaných politických procesech, odhalili 7. září 2019 jeho autoři a požehnal P. Řehoř Pavel Urban.

Prohlédnout detail
Všetaty. Památník Jana Palacha

Všetaty Památník Jana Palacha

Památník byl pro veřejnost otevřen 9. října 2019. Tvoří jej rekonstruovaný rodný dům Jana Palacha, který v roce 2014 odkoupilo Národní muzeum, a nová budova s expozicí. Autory architektonického řešení vzešlého z veřejné soutěže jsou Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA Ateliéru. Pracuje se symbolikou hrany (zlo, které zasáhlo dům zvenčí), vyprázdněného domova (devastace rodiny) a rodinného stolu (síla lidských hodnot, která hranu zla zastavila). Multimediální expozice, na níž se podíleli historici Marek Junek, Petr Blažek, výtvarník Jáchym Šerých, režisérka Olga Sommerová a další, má připomenout čin Jana Palacha [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha] a reakci společnosti a režimu na jeho oběť.

Prohlédnout detail
Želiv. Památník pronásledovaným kněžím a řeholníkům

Želiv Památník pronásledovaným kněžím a řeholníkům

Památník byl odhalen 11. srpna 2019 v premonstrátském kostele Narození Panny Marie v Želivě během tradiční pouti smíření. Ta se poprvé uskutečnila v roce 1968, kdy se zde sešli internovaní duchovní v čele s Františkem Tomáškem, pozdějším arcibiskupem a kardinálem. Památník, jehož autorem je slovenský architekt Svetozár Ilavský, požehnal opat želivského kláštera Jáchym Jaroslav Šimek. Památník tvoří dřevěný kříž s bronzovou plastikou Ježíše Krista a pamětní deskou s citátem z vězeňského deníku P. Šuránka [viz Blatnice pod Svatým Antonínkem. Pamětní deska Antonínu Šuránkovi]. Nezákonnou internaci duchovních v Želivě připomínají v premonstrátském klášteře další pamětní místa [viz Želiv. Památník internovaným kněžím a řeholníkům; Želiv. Pamětní deska Vítu Bohumilu Tajovskému].

Prohlédnout detail
Načíst rok 2018

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru