Archive for the ‘Symbolická pamětní místa’ Category

Smečno. Pamětní deska hornickým učňům

Úterý, 9 listopadu, 2021

Připomínku inicioval Klub přátel hornických tradic Kladno a byla odhalena 3. září 2010 v bráně zámku ve Smečně za účasti starostky města Pavly Štrobachové v rámci setkání k výročí Lánské akce. Jedná se o zarámovanou kresbu s ručně psaným nápisem, jejímž autorem je Antonín Dvořák. Vznikla v reakci na zde dříve odhalenou pamětní desku příslušníkům 57. pomocného technického praporu, s níž polemicky komunikuje.

Lánská akce byla celostátní náborovou kampaní do hornického povolání, kterou v letním prezidentském sídle vyhlásil v červenci 1949 prezident Klement Gottwald a o rok později zde prezentoval její první výsledky. K práci v důlním průmyslu trpícímu nedostatkem pracovních sil se přihlásilo přes 10 tisíc nových učňů. Propagandistickému úspěchu se podřizovaly praktické roviny akce, zejména reálné možnosti jejího sociálního zabezpečení. To se záhy negativně – ale již bez referování v médiích – odrazilo na značném počtu mladých lidí, kteří hornická učiliště opustili nevyučení (více než pět tisíc v letech 1949 až 1951). Ve smečenském zámku žili horničtí učni od září 1950 do prosince 1952, po nich zde bydleli branci a záložníci 57. pomocného technického praporu, kteří jako „politicky nespolehliví“ pracovali v kladenských dolech v rámci výkonu vojenské služby [viz Smečno. Pamětní deska příslušníkům 57. pomocného technického praporu].

Lošany. Pamětní deska Josefu Mašínovi

Úterý, 19 října, 2021

Pamětní deska byla odhalena 11. září 2017 na budově obecního úřadu v Lošanech z iniciativy Společnosti Václava Morávka. Ta se spolu s dalšími dárci zasloužila o vyrobení repliky původní desky, odhalené v roce 1947 a odstraněné a zničené v roce 1956. Podle dochované dokumentace (a s novým nápisem) ji vytvořil kolínský akademický sochař Jaroslav Hylas a odhalili starosta obce Miroslav Jelínek a předseda společnosti Pavel Pobříslo.

Podplukovník Josef Mašín (1896–1942) byl československý legionář a hrdina domácího protinacistického odboje. Po válce se mu dostalo veřejných poct (v roce 1947 povýšen in memoriam na brigádního generála), s nástupem komunistického režimu se ale připomínání nekomunistického odboje i legionářské tradice stalo z ideologických důvodů nežádoucím. V 50. letech pak byl odkaz Josefa Mašína dále zproblematizován osudy jeho rodiny: ozbrojenými akcemi synů Ctirada (1930–2011) a Josefa (*1932) a jejich následným úspěšným odchodem na Západ, odsouzením manželky Zdeny Mašínové (1907–1956, zemřela ve vězení) a švagra Ctibora Nováka (1902–1955, popraven).

V rodném statku Josefa Mašína v Lošanech, který byl po značných průtazích vrácen dceři Zdeně (*1933), vzniká pod její patronací Památník tří odbojů.

Viz též Poděbrady. Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové a Roudnice nad Labem. Pamětní deska Josefu Mašínovi.

Přibyslav. Pomník obětem komunismu

Čtvrtek, 22 července, 2021

Pomník byl odhalen z iniciativy starosty města Martina Kamaráda 15. listopadu 2019, k 30. výročí pádu komunistického režimu. Tvoří jej bronzový kříž od přibyslavského rodáka, akademického sochaře Romana Podrázského, a žulová deska s nápisem umístěné v zaklenuté zdi nádvoří Kurfürstova domu. Podrázského kříž věnoval městu před svou smrtí taktéž přibyslavský rodák, vězeň komunismu, P. Michal František Pometlo OFM.

Roman Podrázský (1943–2001) je autorem řady uměleckých děl, která odkazují na dobu nesvobody v Československu, například v Jáchymově [Jáchymov. Křížová cesta ke svobodě (pomník Brána svobody a pamětní kameny)], Plzni [Plzeň. Památník obětem zla. Meditační zahrada Luboše Hrušky] nebo Číhošti [Číhošť. Pomník Josefu Toufarovi]. Jeho hrob na přibyslavském hřbitově je osazen nedokončeným dílem Okovy, zamýšleným jako pomník obětem komunismu v Havlíčkově Brodě.

Přelouč. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly

Čtvrtek, 22 července, 2021

Z iniciativy Spolku pro obnovu pomníku Antonína Švehly v Přelouči byl 19. června 2015 odhalen žulový kámen se dvěma pamětními deskami, připomínajícími prvorepublikového politika Antonína Švehlu a osudy pomníku, jenž mu byl na stejném místě odhalen v roce 1937. Odhalení provedla starostka Přelouče Irena Burešová a Jiří Rut, vnuk iniciátora původního pomníku. V červnu 2017 pak bylo stávající pamětní místo doplněno o bustu Antonína Švehly, jejíž autorkou je akademická sochařka Blanka Proksová. Původní bronzová socha byla dílem akademického sochaře Aloise Bučánka, hlavní zásluhu na zřízení pomníku měl regionální činitel agrární strany Václav Linhart.

Antonín Švehla (1873–1933) byl významným politikem první československé republiky a předsedou vlivné, po válce neobnovené agrární strany. Viz Havlíčkův Brod. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly. Viz též Praha 10. Pamětní deska Marii Švehlové.

Havlíčkův Brod. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly

Čtvrtek, 22 července, 2021

Pomník Antonína Švehly byl odhalen 6. června 2009 z iniciativy Havlíčkobrodského občanského sdružení přátel Antonína Švehly. Bustu ze světlé žuly vytvořil kamenosochař Libor Šimon, ústřední deska na podstavci připomíná osudy původního pomníku.

Antonín Švehla (1873–1933) byl významným politikem, který se zasloužil o vznik Československa, předsedou vlivné agrární strany a v letech 1922–1929 předsedou tří vlád. Po druhé světové válce nebylo obnovení agrární strany povoleno a strana byla stigmatizována jako subjekt, jehož vedení se po Mnichovu a za okupace provinilo vůči národním a státním zájmům. Komunistická interpretace vydávala Švehlu a další „muže 28. října“ za politiky zastupující zájmy velkoburžoazie, kteří se v zápase o charakter nové republiky postavili proti pracujícím. Agrární strana měla v této interpretaci pozici významného aktéra, jenž zapříčinil Mnichov a rozpad státu. Zacházení se sochami a bustami státníků první „buržoazní“ republiky, které za protektorátu systematicky odstraňovala německá okupační správa, se po válce stalo součástí soupeření o politické směřování obnoveného státu a po únoru 1948 součástí závazného jednotného výkladu dějin. Týkalo se to také soch T.G. Masaryka [viz Valašské Meziříčí. Pamětní nápis na pomníku TGM a další].

Viz též Přelouč. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly; Praha 10. Pamětní deska Marii Švehlové.

Červený Kostelec. Pomník obětem a odpůrcům komunismu

Pondělí, 13 ledna, 2020

Současně s odhalením pamětní desky připomínající pád komunistického režimu [viz Červený Kostelec. Pamětní deska 17. listopadu 1989] byl 17. listopadu 2018 v Červeném Kostelci odhalen pomník obětem a odpůrcům komunismu. Autorem pomníku je výtvarník Jaromír E. Brabenec, který dílo daroval obci. Na pískovcovém podstavci zasazená železná stéla s proraženým otvorem symbolizuje nezacelené rány společnosti způsobené komunistickým režimem.

Tři Sekery. Pomník obětem totalit

Středa, 27 listopadu, 2019

Pomník v centru obce vznikl z iniciativy jejího vedení k 30. výročí pádu komunistického režimu. Podobu navrhla starostka Dagmar Strnadová, výtvarný návrh vyhotovil Arki Kliment, umělecky jej realizoval Roman Pecher a kameník Stanislav Junek. Připomínku všem, kteří zahynuli v plynových komorách, v gulazích či byli odsouzeni v komunisty inscenovaných politických procesech, odhalili 7. září 2019 jeho autoři a požehnal P. Řehoř Pavel Urban.

 

Jihlava. Pamětní deska obětem vězněným totalitními režimy

Středa, 27 listopadu, 2019

Pamětní deska byla z iniciativy zastupitelstva města odhalena v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu 19. listopadu 2019 primátorkou Karolínou Koubovou (Fórum Jihlava) a zástupcem Českého svazu bojovníků za svobodu Zdeňkem Laštovičkou. Autorem žulové desky je architekt Martin Laštovička.

Dům v Hluboké ulici č.p. 8 byl postaven ve 30. letech jako sídlo policejního úřadu a v suterénu bylo vybudováno několik cel. Ty byly po vzniku protektorátu do května 1940 využívány gestapem, bezprostředně po válce národním výborem k internaci osob podezřelých ze státní nespolehlivosti za okupace a v letech 1948–1954 pak Státní bezpečností. Byli zde vyšetřováni např. Jiřina Zábranová [viz Humpolec Pamětní deska Janu Zábranovi], místní živnostníci odsouzení následně v procesu se skupinou Veselý–Rod–Tuček [viz Jihlava. Památník 11 popraveným obětem komunistické justice v 50. letech] a někteří lidé zatčení v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru].

Čelákovice. Pamětní deska obětem nesvobody

Středa, 27 listopadu, 2019

Pamětní desku z iniciativy vedení města odhalili k 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019 starosta Josef Pátek a místostarosta Petr Studnička (ODS). Deska z patinovaného červeného bronzu s motivem mříží, jejímž autorem je sochař Jakub Vlček, je umístěna na budově bývalé měšťanské školy, před níž stojí pomník padlým, kde se pravidelně konají vzpomínkové ceremonie.

Horažďovice. Pamětní deska ke stému výročí republiky a obětem komunismu

Čtvrtek, 11 července, 2019

Pamětní desku k výročí vzniku republiky, založení místního sboru Církve československé a obětem komunismu odhalili 13. října 2018 členové Husova sboru na zdi v komunitní zahradě Gaia. Mramorovou desku se státním a církevním znakem a citátem z posledního dopisu, který Milada Horáková před popravou napsala své sestře, zhotovil kameník Martin Beránek z Horažďovic. Byla posvěcena vikářem CČSH Lukášem Bujnou a horažďovickým římskokatolickým farářem Petrem Koutským.

© 2022, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru