Horní Slavkov
Symbolický hrob politických vězňů

Pietní místo slavnostně odhalené 30. května 1997 tvoří navršená mohyla kamenů s dvěma mramorovými deskami a vztyčeným křížem obtočeným řetězem a centrálně umístěnou kovovou trnovou korunou. Je jedním ze zastavení každoročních setkávání politických vězňů „Jáchymovské peklo“ organizované Konfederací politických vězňů.

V oblasti Horního Slavkova byly vybudovány čtyři trestanecké pracovní tábory: Prokop (1949), Ležnice (1950), Svatopluk a tábor XII (1951). V důsledku vyčerpání ložisek uranové rudy byly poměrně záhy rušeny – tábor XII v roce 1954, ostatní o rok později.

V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo k hromadnému útěku z tábora XII, který měl mimořádně tragické vyústění. Jedenácti vězňům (Ferdinand Compel, František Čermák, Miroslav Hasil, Karel Kukal, František Petrů, Ladislav Plšek, Vladislav Roubal, Zdeněk Štich, Jan Trn, Jan Úlehla, Boris Volek) se podařilo uprchnout poté, co odzbrojili dozorce a spustili je fáracím výtahem do šachty (jeden z nich byl při potyčce o zbraň postřelen a později zranění podlehl). Do pronásledování se zapojila kromě ostrahy tábora také armáda. Pět útěkářů bylo zastřeleno (jejich jména uvádí pamětní deska) u vsi Stanovice. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl 30. října zastřelen při přechodu státních hranic, a Miroslavu Hasilovi, který spáchal sebevraždu při  zatýkání 27. listopadu.

Zbylí zadržení útěkáři byli souzeni Státním soudem Praha v procesu, který se konal neveřejně 19.–21. března 1952 v Jáchymově. Boris Volek [viz Kolín. Pamětní deska Borisi Volkovi] a Ladislav Plšek byli obviněni z vraždy příslušníka SNB Jana Guckého a odsouzeni k trestu smrti. (Ve skutečnosti byl jmenovaný dozorce postřelen Janem Úlehlou, který byl ale již po smrti.) Postřelený Karel Kukal byl odsouzen na 25 let. Poslední člen uprchlické skupiny, rovněž postřelený Zdeněk Štich nebyl ve stavu, aby se procesu mohl zúčastnit – po brutálně vedených výsleších skončil ve vězeňské nemocnici v Plzni Bory, odkud byl propuštěn až v červenci 1953 s trvalou amnézií. Ústřední postavou procesu se ovšem stal Jozef Karolík (*1930), příslušník speciálního útvaru SNB Jeřáb. Mladý dozorce v konfrontaci s realitou jáchymovských táborů začal vězňům pomáhat a ve spolupráci s jedním civilním zaměstnancem šachty 14 se podílel i na vynášení vzorků uranové rudy a citlivých informací o ostraze táborů určených pro zahraniční zpravodajské služby. Karolík, který byl zatčen již v polovině září 1951 v souvislosti s předcházejícím (a částečně úspěšným) útěkem vězňů z 25. srpna, svěřil část svých aktivit agentu-provokatérovi, který byl na něj nasazen ve vyšetřovací vazbě. Tím byl jeho osud zpečetěn – byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství k trestu smrti. Jozef Karolík, Boris Volek a Ladislav Plšek byli popraveni 11. listopadu 1952 v Praze na Pankráci.

Uvádí se, že v letech 1949–1959 se vězeňských táborů při uranových dolech pokusilo o útěk přes 550 vězňů [viz též Chotěboř. Pamětní deska Jaroslavu Kyselovi, Zdice. Pomník obětem politických procesů 50. let].

Nápis:

HROB POLITICKÝCH / VĚZŇŮ / UMUČENÝCH ZA KOMUNISTICKÉ / TOTALITY / V HORNÍM SLAVKOVĚ //
TĚM, KTEŘÍ POVÝŠILI SVOBODU NAD SVŮJ ŽIVOT / 15. 10. 1951 PŘI ÚTĚKU Z KOMUNISTICKÉHO KONCENTRÁKU / BYLI ZASTŘELENI A NA TOMTO HŘBITOVĚ ULOŽENI DO / SPOLEČNÉHO HROBU TITO POLITIČTÍ VĚZNI / JAN TRN JAN ÚLEHLA / FRANTIŠEK PETRŮ/ FERDINAND COMPEL / VLADISLAV ROUBAL / NA VĚČNOU PAMĚŤ SVÝCH KAMARÁDŮ / KONFEDERACE POLITICKÝCH / VĚZŇŮ ČESKOSLOVENSKA //

Fotografie

Adresa

Kostelní, 375 31 Horní Slavkov

GPS

50°08'16.21"N, 12°48'41.31"E

Místo

na hřbitově, vpravo za vstupní branou

Okres

Sokolov

Rok odhalení

1997

Literatura

- KAPLAN, Karel – PACL, Vladimír: Tajný prostor Jáchymov. České Budějovice 1993.
- PETRÁŠOVÁ, Ludmila: Vězeňské tábory v Jáchymovských dolech 1949–1961. In: Sborník archivních prací 2 (1994).
- TOMÍČEK, Rudolf: Těžba uranu v Horním Slavkově. Sokolov 2000.
- BURSÍK, Tomáš: Trestanecké pracovní tábory na Hornoslavkovsku. In: Paměť a dějiny 1 (2007).
- PALKO, Vladimír: Strážca utečencov – Jozef Karolík a spol. In: Pamäť národa 1 (2008).
- KUKAL, Karel: Deset křížů. Praha 2003.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/cs/jozef-karolik
www.ustrcr.cz/cs/boris-volek
cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kukal
cs.wikipedia.org/wiki/Zdeněk_Štich

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru