Proč pamětní místa?

Proč jsme pamětní místa dokumentovali?

Pamětní místa jsou symbolická ztvárnění minulosti i vyjádřením hodnot, které jsou součástí vytvářené kolektivní identity. Reflektují, ale i doplňují či dokonce rozporují minulost podávanou „oficiálním“ dějepisem a vypovídají o vztahu společnosti ke své historii. Udržují i paměť na „malé“ události dějin, které by jinak – nezachyceny „velkými“ dějinami – upadly do zapomnění. Dokumentací pamětních míst a především zmapováním, jaké důvody vedly k jejich vzniku a jaký symbolický obsah nesou, chceme konstituovat obraz, jak je minulost reprodukována, aktualizována, znovu prožívána, případně politizována a využívána v současnosti.

Při dokumentování pamětních míst jsme byli svědky nejen procesu vytváření paměti, ale i jejího potlačování a zanikání. Sledovali jsme příběhy nevzniklých pamětních míst, které charakterizuje snaha (nejednoznačnou) paměť potlačit a jež provázela silná politizace výkladů minulosti, ale také příběhy prosazování „nové“ paměti, jejíž autentičnost není vždy přesvědčivá. Současně, s postupně se zvětšujícím časovým odstupem, jsme pozorovali, jak se doba panování komunistického režimu pozvolna stává pozvolna „jen“ součástí dějin uplynulého století.

Jaká pamětní místa jsme dokumentovali?

Naším cílem bylo (a stále je, neboť projekt považujeme za otevřený) shromáždit dokumentaci pamětních míst, která spoluvytvářejí kolektivní historickou paměť na komunistický režim. Existuje řada přístupů, jak s pamětními místy pracovat, včetně mnoha vymezení pamětních míst jako takových. Základním kritériem pro tuto dokumentaci je existence označení pamětního místa jako prostoru komemorace na události spojené s obdobím vlády Komunistické strany Československa. Dokumentovali jsme taková pamětní místa, která označuje určitý umělecký artefakt (pamětní deska, socha, pomník, památník, kříž apod.), nebo která pracují s historickými artefakty (muzea, naučné stezky, vymezené prostory v krajině ad.). „Neoznačená“ místa, ačkoli nesou jasnou symboliku na komunistický režim (za všechny zbylá architektura Stalinova pomníku v Praze na Letenské pláni), jsme nezařazovali. Z pamětních míst vzniklých do roku 1989 opomíjíme po roce 1989 demontované sochy a další artefakty dedikované především komunistickým představitelům. Soustředili jsme se na okruh takových míst, která se nějakým způsobem propojují s pamětí na komunistický režim po roce 1989 (překonávání železné opony, oběti ozbrojeného odporu ad.).

Vymezit jsme se museli i vůči poměrně širokému okruhu pamětních míst, která nesou dedikaci bez explicitního odkazu k období 1948–1989. Jedná se zejména o pomníky či pamětní desky připomínající životní osudy politiků, spisovatelů, vojenských činitelů a příslušníků druhého domácího i zahraničního odboje (velmi často českoslovenští příslušníci RAF), církevních představitelů apod., kteří byli komunistickým režimem perzekvováni, ale nápis to konkrétně nezmiňuje. V těchto případech jsme se řídili záměrem iniciátora pamětního místa (pokud se takové informace podařilo získat), případně zohledňovali širší kontext (umístění apod.).

Z pamětních míst funerálního charakteru zařazujeme všechny symbolické hroby a pohřebiště a hroby, které mají povahu pamětní desky, dále pak hroby vnímané jako pamětní místa již za komunistického režimu (Jan Palach, Jan Patočka ad.) a výjimečně i hroby významných osobností obecně spojovaných s protikomunistickým odporem (Václav Havel, Karel Kryl).

Jak dokumentovaná pamětní místa strukturujeme?

Pamětní místa, která se podařilo shromáždit a zdokumentovat a kterých je nyní více než 800, jsme rozdělili do tematických celků, jakkoli jsme si vědomi, že každá taková strukturace s sebou nese nutná zjednodušení. Pamětní místa, jež se vztahují k více tématům současně, evidujeme ve všech dotčených kategoriích. První okruh tvoří částečně institucionalizovaná centra či zázemí, v nichž se formovaly projevy nesouhlasu s únorovým převratem a poúnorovým vývojem a které také komunistický režim pro jejich demokratický charakter vnímal jako možná ohniska resistence a zaměřil se proti nim (armáda a druhý odboj, církve, tělovýchovné spolky Sokol a Orel, skautské hnutí a mládež, opozice nekomunistických stran a intelektuálů), jež dále doplňují tematické celky související s formami občanského odporu a odporu vůči kolektivizaci na vesnicích. Samostatnými kategoriemi tematizujeme fenomén železné opony, exilu a emigrace, Pomocných technických praporů a pracovních táborů a věznění i symbol represí 50. let – politické procesy. Dva tematické celky jsou vymezeny událostem roku 1968 a 1969 (Pražské jaro a invaze) a 1989 (Listopad 1989), kterému časově předchází celek tematizující disent a underground.

Velká část pamětních míst odkazuje jen obecně na komunistický režim jako na dobu nesvobody. K některým z nich jsme záměrně přiřadili konkrétní příběhy, jež se vztahují k danému místu, jakkoli je pamětní desky či pomníky explicitně nezmiňují. Taková pamětní místa vydělujeme ze skupiny symbolických pamětních míst a zařazujeme k příslušným tématům. Poslední skupinu tvoří zaniklá pamětní místa.

Jak pracovat s webovou stránkou?

Webová aplikace nabízí tři základní možnosti, jak dokumentovaná pamětní místa prohlížet, volbou v ROZCESTNÍKU. Pro ty, které primárně zajímá konkrétní historický fenomén tematizovaný pamětními místy, je určen vstup PODLE TÉMAT. Všechna pamětní místa v konkrétním regionu naleznete přes vstup PODLE REGIONU. Vstup přes ČASOVOU OSU umožňuje prohlížet pamětní místa podle datace historických událostí, která jednotlivá pamětní místa připomínají, a také sledovat chronologii vzniku pamětních míst.

Jednomu pamětnímu místu neurčujeme jen jedno zařazení; často připomíná událost, která svým charakterem zasahuje do několika témat současně (např. politické procesy s pozadím represe vůči odpůrcům kolektivizace a vůči církvi). V těchto případech jsme se snažili jednotlivá pamětní místa co nejvíce vnitřně tematicky strukturovat; např. pamětní místa věnovaná Miladě Horákové jsou rozdělena na místa připomínající její politickou činnost, místa odkazující na politický proces a na připomínky v místech, která s její životní dráhou bezprostředně nesouvisí a představují přihlášení se k jejímu odkazu v symbolické rovině. Do různých tematických kategorií současně rozřazujeme také pamětní místa, která jsou věnována např. politickým vězňům z různých případů, které spojuje rodiště v jednom regionu. I tak ale samozřejmě některá pamětní místa spadají do dvou či více různých kategorií zároveň.

Mimo základní rozcestník webová aplikace nabízí i DETAILNÍ VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI. Fulltextový vyhledávač umožňuje pracovat s jednotlivými filtry (kategorie, období, kraj, rok odhalení).