Sivice
Pomník Bohumilu Bočkovi a obětem válek

Pomník obětem válek a místnímu rodákovi armádnímu generálu Bohumilu Bočkovi byl vybudován z iniciativy člena obce legionářské Jiřího Tomana a za podpory starostky obce Sivice Marie Kousalové. Odhalení proběhlo 16. listopadu 2014, v roce stého výročí od vypuknutí první světové války a v rámci oslav Dne válečných veteránů, za účasti zástupců obce Sivice, Jihomoravského kraje, členů bruntálské jednoty Československé obce legionářské a široké veřejnosti. Autorem pomníku, jejž tvoří žulový kvádr, do něhož je vsazen ocelový plech s rytým nápisem, je restaurátor Jan Tomíček.

Bohumil Boček (1894–1952), legionář, se za protektorátu zapojil do činnosti vojenské odbojové organizace Obrana národa. V roce 1940 uprchl tzv. balkánskou cestou do Francie a následně do Velké Británie, od roku 1944 velel 1. čs. pěší brigádě v Sovětském svazu. V roce 1942 byli během heydrichiády zatčeni jeho syn Zdeněk (vězněn do konce války v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova a v Plané nad Lužnicí) a manželka Zdena, která byla i s rodiči popravena 26. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen. Bohumil Boček se po válce stal náčelníkem generálního štábu československé armády, po únoru 1948 se podílel na prvních politických čistkách v armádě. V červenci 1948, po zatčení jeho syna obviněného z protistátní činnosti, byl z funkce odvolán a v roce 1950 penzionován. V únoru 1951 byl zatčen a v červenci 1952 ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vlastizradu k doživotnímu vězení. Zemřel v říjnu téhož roku ve vězení Valdice. Částečně byl rehabilitován v roce 1962 a 1972, plně až v dubnu 1991.

Zdeněk Boček (1927–2008) studoval od roku 1946 na pražské právnické fakultě, vstoupil do národně socialistické strany. S přáteli z fakulty začali po únoru 1948 vyvíjet protirežimní činnost. Zdeněk Boček opisoval vojenské zprávy z materiálů generálního štábu od svého otce, které se měly dostat na Západ přes spolužáky Jiřího Mesického a Radima Konaříka. Skupina byla odhalena v rámci vyšetřování vraždy komunistického funkcionáře Augustina Schramma [viz Praha 3. Pamětní deska Augustinu Schrammovi] po zatčení Miloslava Choce, s nímž byl v kontaktu R. Konařík. V procesu zahájeném 15. prosince 1948 odsoudil Státní soud v Praze za přípravy úkladů o republiku Zdeňka Bočka na doživotí, stejně jako Jiřího Mesického (*1925), Radima Konaříka (*1925) na 28 roků. Zdeněk Boček byl po čtrnácti letech věznění především v NPT Bytíz propuštěn v červnu 1962.

Nápis:

SVĚTOVÉ VÁLKY ZMĚNILY OSUDY TISÍCŮ LIDÍ. / LIDSKÉ OBĚTI NEBYLY ANONYMNÍ, / KAŽDÝ ČLOVĚK MĚL SVÉ JMÉNO! / TO NAŠI OTCOVÉ A DĚDOVÉ / VYKOUPILI NAŠI BUDOUCNOST, / ABY ZAJISTILI SVOBODU. / JEJICH OSUDY BYLY PROSTÉ I SLOŽITÉ. / GENERÁL BOHUMIL BOČEK, SIVICKÝ RODÁK, / VÍTĚZIL NA FRONTÁCH DVOU SVĚTOVÝCH VÁLEK, / A SÁM SE VÍTĚZEM NESTAL. / PŘIŠEL O ŽIVOT V KOMUNISTICKÉM VĚZENÍ. / ANI DNES, V DOBĚ MÍRU, SI NEMŮŽEME ŘÍCI, / ŽE VÁŽNÉ NEBEZPEČÍ MINULO. / PROTO NEZAPOMÍNEJME! / GENERÁL BOHUMIL BOČEK / (4. 11. 1894 – 13. 10. 1952) //

Adresa

Sivice, 664 07 Pozořice

GPS

49°12'9.011"N, 16°46'59.168"E

Místo

v parčíku vlevo od silnice vedoucí do středu obce

Okres

Brno-venkov

Rok odhalení

2014

Literatura

- VAŇOUREK, Martin: Armádní generál Bohumil Boček. Armáda patří celému národu. Mohelnice 2017.
- ROKOSKÝ, Jaroslav: Případ Zdeněk Boček a spol. In: Paměť a dějiny 3 (2009).


Webové odkazy

www.vhu.cz/osud-generala-bocka-i-on-byl-jednou-z-mnoha-obeti/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru