Posts Tagged ‘Pechar Vladimír’

Svatý Hostýn. Pomník Rudolfu Plajnerovi

Čtvrtek, 21 července, 2011

Pomník tvořící kamenný obelisk, na němž je umístěna bronzová deska s reliéfním portrétem a znakem skautingu, a kamenná deska s nápisem byly odhaleny 19. května 2001 u příležitosti 100. výročí narození Rudolfa Plajnera. Návrh provedl Stanislav Štěpán a kamenické práce Alois Reimer. Plaketu s portrétem navrhl Vladimír Pechar a byla odlita v Brodku u Přerova. Odhalení se zúčastnili Jan Písek, vůdce Svojsíkova oddílu, syn Rudolfa Plajnera Oldřich, Stanislav Štěpán, zakladatel Memoriálu Rudolfa Plajnera pořádaného od roku 1990 Skautským střediskem Holešov, a zástupci města Holešova.

Rudolf Plajner (1901–1987) působil od roku 1929 jako profesor reálného gymnázia v Holešově. V roce 1943 byl několik měsíců vězněn za odbojovou činnost, po osvobození do voleb 1946 zastával funkci předsedy okresního národního výboru. Od roku 1924 do slučovacího sjezdu 1948 byl členem sociální demokracie. V letech 1938–1940 a 1945–1948 byl náčelníkem Junáka. V době maturit v červnu 1949 byl zatčen a několik měsíců držen ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti. I po propuštění byl nadále komunistickým režimem perzekvován v souvislosti s činností pro organizaci českého skauta, která byla v roce 1950 rozpuštěna [viz Praha 10. Památník československým skautům a skautkám]. Při obnovení Junáka během pražského jara byl Rudolf Plajner opět zvolen jeho náčelníkem.

 

 

Praha 10. Památník československým skautům a skautkám

Středa, 13 července, 2011

Pomník je věnován památce československých skautů a skautek, kteří padli na bojištích obou světových válek nebo se stali oběťmi nacistické či komunistické zvůle. Autorem je malíř, grafik a ilustrátor Vladimír Pechar. Slavnostní odhalení pomníku před strašnickým krematoriem se konalo 10. května 2003.

Skautské hnutí se v pozdějším Československu zásluhou A. B. Svojsíka rozšířilo pod názvem Junák (založen 1914). Dětem a mládeži vštěpovalo morální postoje založené na duchovních hodnotách, zdravém sebevědomí a národním uvědomění, jež byly zakotveny ve skautském slibu a skautských zákonech. Už proto se hnutí nemohlo vyhnout konfrontaci s nedemokratickými režimy. Poprvé bylo rozpuštěno roku 1940, podruhé 1950, potřetí (po krátkém znovuobnovení během pražského jara) v roce 1970.

Odmítání skautingu komunistickým režimem bylo vedeno argumenty, že je třídně buržoazní, záměrně vyzdvihuje anglosaskou kulturu a obecně představuje „agenturu imperialismu v dětském hnutí“. I po oficiálním zrušení mnohé skautské oddíly pracovaly ilegálně za velmi složitých podmínek, často s velkým rizikem perzekuce vůdců i jednotlivých členů. Celá řada skautů a skautek podílejících se na různorodé protirežimní činnosti (rozšiřování tiskovin, pomoc politicky perzekvovaným osobám, např. při odchodu za hranice, apod.) se stala obětí politických procesů, mnozí členové hnutí byli odsouzeni k vysokým trestům a v některých případech umučeni nebo popraveni. Činnost hnutí byla skryta pod aktivitami jiných, příbuzných organizací (např. Klubu českých turistů) a svobodné české skautské hnutí významně působilo i v exilu.

Viz též Břeclav. Památník obětem komunistického režimu; Brno-střed. Pamětní deska Velenu Fanderlikovi; Chrastava. Pamětní deska u skautské Lípy svobody; Holubice. Pamětní deska obětem komunismu 1948–1989; Jáchymov. Kříž a mohyla; Křenovice. Pamětní deska bojovníkům proti nesvobodě, odpůrcům a obětem totalitních režimů; Lysá hora. Mohyla Ivančena; Plzeň. Pamětní deska obětem z řad Junáka; Praha 4. Pamětní deska u skautské Lípy republiky; Praha 5. Pamětní deska obnovenému skautskému středisku; Praha 9. Pamětní deska u skautské Lípy svobody; Skuteč. Památník obětem nesvobody; Souš. Kříže Jiřího Haby a Tomáše Hübnera; Svatý Hostýn. Pomník Rudolfu Plajnerovi; Žamberk. Pamětní deska u skautské Lípy svobody.