Uherské Hradiště
Pomník politickým vězňům

Pomník věnovaný všem politickým vězňům z regionu, kteří byli popraveni, zemřeli ve vězení či byli zastřeleni při zatýkání, byl odhalen 9. října 1993 z iniciativy Konfederace politických vězňů, za účasti zástupců města, místní vojenské posádky a dalších hostí. Komemoruje především členy odbojových skupin Světlana a Hory Hostýnské. Pomník v podobě prosté náhrobní desky byl realizován z iniciativy Miroslava Minkse, předsedy pobočky Konfederace politických vězňů v Uherském Hradišti. Je situován u budovy bývalého soudu a k ní přiléhajícím traktům bývalé věznice. Nápis na pomníku obsahuje několik nepřesností, které jsou dány mj. i dobovým stavem poznání.

Nezákonné vyšetřovací metody z 50. let v Uherském Hradišti jsou jedním z nejvíce medializovaných případů vyšetřování zločinů komunistického režimu, v jehož rámci byli obviněni tři příslušníci velitelství Státní bezpečnosti. Vedle násilí, odpírání spánku a psychického týrání šlo také o pověstné mučení elektrickými šoky – střídavé zavádění elektrického proudu do kovové vložky v botách oběti. Případ má politické konotace, neboť jedním z tehdejších vyšetřovatelů byl Alois Grebeníček, otec Miroslava Grebeníčka, poslance a v letech 1993–2005 předsedy Komunistické strany Čech a Moravy. Bývalý vyšetřovatel Státní bezpečnosti byl v roce 1994 obžalován z mučení politických vězňů. K soudu se pro nemoc nedostavoval a zemřel v jeho průběhu v roce 2003. Po jeho smrti bylo trestní stíhání zastaveno.

Po roce 1948 bylo v Uherském Hradišti vykonáno pět poprav členů Světlany [viz Horní Lideč. Památník obětem nesvobody z let 1948–1989, Střelná. Pamětní deska Aloisi Pohunkovi, Vsetín. Památník obětem doby nesvobody 1948–1989, Valašské Klobouky. Pomník obětem násilí let 1948–1989, Božice. Pamětní deska členům odbojové organizace Světlana], a to 24. října 1950 (Janošík, Lenhard, Mana) a 27. dubna 1951 (Šimara, Zámečník). Další odbojáři ze Světlany byli popraveni v Brně (bratři Daňkové a Jaromír Vrba), členové Hor Hostýnských [viz Svatý Hostýn. Pomník obětem komunismu a skupiny Hory Hostýnské] v Praze na Pankráci (Bakala, Čuba, Pospíšil, Rajnoch). Pomník dále připomíná odsouzené k trestu smrti v regionálních politických procesech – ve Vsetíně (Ludvík Fajkus [viz Vsetín. Památník obětem doby nesvobody 1948–1989]), v Hodoníně (Jaroslav Vetejška [viz Dolní Bojanovice. Pamětní deska Jaromíru Pořízkovi]), v Kyjově (František Dvořák, viz dále) a v Uherském Hradišti (Tomáš Rumíšek, viz dále).

Odbojová činnost skupiny BOZ-38, kterou v Hodoníně a okolí zformoval bývalý strážmistr protektorátního četnictva a vojenský zběh František Dvořák, se soustřeďovala především na vlastní ozbrojování. Za tímto účelem plánovala (a v několika případech i realizovala) útoky na stanice Sboru národní bezpečnosti. K vrcholnému a spektakulárnímu protirežimnímu vystoupení došlo 19. června 1949 ve vesnici Archlebov, kde Dvořák a jeho společníci vyhlásili místním rozhlasem „stanné právo“ – akce se zúčastnili v armádních uniformách – a zajali místního předsedu KSČ (než jej propustili, strhli mu stranický odznak a o své „návštěvě“ pořídili zápis do stranické legitimace). Brzy poté byla skupina infiltrována Státní bezpečností, mj. Jaroslavem Turečkem, který stejně jako v případě Světlany sehrál úlohu agenta francouzské tajné služby, a údajně také Aloisem Dyčkou [viz Dolní Bojanovice. Pamětní deska Jaromíru Pořízkovi]. Při provokační akci (mělo jít o pumovou destrukci muniční továrny na Vsetínsku) byli členové skupiny zatčeni a vyšetřováni v Uherském Hradišti. Soud s 15 obviněnými proběhl v neveřejném procesu 26.–30. června 1950. Státní soud Brno v něm vynesl absolutní trest pro Františka Dvořáka.

29. března 1949 byl v obci Javorník zastřelen místní učitel, předseda KSČ a místopředseda MNV Jan Benada (*1910). V souvislosti s vraždou byli mj. vyšetřováni Tomáš Rumíšek a Josef Švardala (*1908), kteří byli agilním funkcionářem existenčně ohrožováni. Benada měl spory i s dalšími obyvateli obce (do Javorníku se přistěhoval ze Slovenska v roce 1938 a podle všeho zde nebyl dobře přijat), které řešil z pozice moci. Vykonával národního správce palírny, která byla po únoru 1948 Švardalovi znárodněna, a prosazoval, aby kovárna Tomáše Rumíška byla zabrána pro opravnu traktorů, oběma živnostníkům údajně hrozil, že budou přikázáni do pracovních táborů. Všichni vyšetřovaní byli postupně pro nedostatek důkazů propuštěni. V srpnu 1950 Švardala s manželkou a dvěma syny unesli aerotaxi na lince Piešťany–Karlovy Vary do západního Německa a emigrovali. S cílem dovést vyšetřování do úspěšného konce byl v roce 1951 na stále podezřelého Rumíška nasazen tajný spolupracovník Státní bezpečnosti. Tomu se podařilo z Rumíška vylákat doznání k vraždě a přivést ho na myšlenku utéct za hranice. Rumíšek před fingovaným přechodem, při němž byl v červenci 1952 zatčen, sepsal svou „protistátní činnost“, aby byl „emigrací přijat“. Krajský soud v Uherském Hradišti jej v lednu 1953 odsoudil za velezradu a vraždu k trestu smrti. Výši trestu odůvodnil tím, že Rumíšek nezastřelil Benadu v důsledku osobního nepřátelství, ale že šlo o „politickou vraždu“ funkcionáře, jenž v obci prosazoval socialistické hospodaření. Po zamítnutí odvolání byl trest vykonán v Praze na Pankráci.

Nápis:

OBĚTI KOMUNISMU / ODSOUZENI V UH.HRADIŠTI A POPRAVENI / NAROZEN POPRAVEN/ ZIKMUND BAKALA 12. 6. 1925 4. 9. 1951 / JOSEF ČUBA 29. 10. 1893 4. 9. 1951 / ANTONÍN DANĚK 24. 4. 1927 14. 10. 1950 / KAREL DANĚK 24. 9. 1923 14. 10. 1950 / FRANTIŠEK DVOŘÁK 13. 10. 1923 14. 10. 1950 / ZDENĚK FAJKUS 20. 7. 1925 16. 6. 1953 / ANTONÍN JÁNOŠÍK 26. 7. 1926 23. 10. 1950 / RUDOLF LENHARD 12. 1. 1916 24. 10. 1950 / FRANTIŠEK MANA 22. 10. 1919 24. 10. 1950 / MILOSLAV POSPÍŠIL 6. 8. 1918 4. 9. 1951 / VLADIMÍR RAJNOCH 8. 3. 1925 4. 9. 1951 / TOMÁŠ RUMÍŠEK 21. 5. 1923 6. 5. 1951 / ALOIS ŠIMARA 14. 3. 1921 27. 4. 1951 / JAROSLAV VETEJŠKA 14. 5. 1926 6. 9. 1950 / JAROMÍR VRBA 5. 7. 1920 19. 12. 1950 / KAREL ZÁMEČNÍK 8. 7. 1923 27. 4. 1951 // UMUČENI A ZEMŘELI VE VĚZENÍ / STANISLAV ADAM *22. 5. 1901 †27. 12. 1952 / JAN BORÝSEK *12. 4. 1907 †21. 10. 1952 / JAN KOPEČNÝ *18. 5. 1884 †10. 6. 1952 / JOSEF LESKOVJAN *20. 9. 1907 †28. 5. 1951 / JAROSLAV PIJÁK *17. 1. 1914 †18. 3. 1952 / JAN PLESL *22. 12. 1898 †21. 8. 1953 / ALOIS POHUNEK *22. 10. 1914 †11. 3. 1949 / RUDOLF SACHER *14. 6. 1911 †8. 1. 1953 / ING. ROSTISLAV SOCHOREC *2. 7. 1900 †19. 5. 1948 / JOSEF ŠÁCHOREK *2. 12. 1926 †27. 12. 1952 / KAREL ŠTRBÍK *1. 1. 1900 †16. 9. 1950 // ZASTŘELENI: / ANTONÍN DANĚK *1. 6. 1922 † 15. 5. 1949 / LUBOMÍR KOVÁŘ *22. 3. 1934 † 8. 3. 1954 // ZEMŘELI JSME, ABY NÁROD MOHL SVOBODNĚ ŽÍT //

Fotografie

Adresa

Palackého náměstí, 686 01 Uherské Hradiště

GPS

49°4'6.663"N, 17°27'53.112"E

Místo

na travnaté ploše u budovy Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště

Okres

Uherské Hradiště

Rok odhalení

1993

Literatura

- PEJČOCH, Ivo: Přechody přes železnou oponu. Cheb 2011.
- PEJČOCH, Ivo: Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955. Praha 2009.
- KÝR, Aleš: Zacházení s vězni na území ČSR v letech 1945–1955. In: České vězeňství 3 (2001), příloha.
- BARTOŠEK, Karel: Český vězeň. Svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. Praha – Litomyšl 2001.
- KRATOCHVIL, Antonín: Žaluji. Stalinská justice v Československu. Praha 1990.
- ŠIKTANC, Karel – ŠOTOLA, Jiří: Javorník není Amerika. In: Kultura 28 a 29 (1960).
- ABS, vyšetřovací svazek Tomáš Rumíšek.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych-politicke-duvody-48-89
veznice.uh.cz/
www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10445606821-moc-ma-jmeno-sibenice/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2017, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru
WordPress Appliance - Powered by TurnKey Linux