Praha 4
Pamětní deska Jazzové sekci
Pamětní deska byla za účasti vojenského atašé velvyslanectví USA odhalena v květnu 2004 z iniciativy redaktora Petra Burdy a za podpory městské části Praha 4. Připomínala podíl nezávislé iniciativy Jazzová sekce a pracovníků americké diplomacie na politických změnách v Československu v 80. letech a zároveň obnovovala pamětní místo, které zde tehdy bylo zbudováno Jazzovou sekcí jako upomínka na zasazení stromů Kurtem Vonnegutem a Johnem Updikem. V roce 2013 byla deska odcizena. Nová deska s drobně pozměněným zněním byla odhalena 16. června 2016 za přítomnosti zástupců městské části, architekta Viktora Tučka, který se podílel na projektu revitalizace parku, a zakladatelů Jazzové sekce Karla Srpa a Josky Skalníka.
Nezávislá iniciativa Jazzová sekce uspořádala v květnu 1985 na neudržované stráni nedaleko domu, jejž si pronajímala, happening, kterého se kromě Kurta Vonneguta zúčastnilo několik pracovníků ambasády USA v Praze. Vysazení stromů slavným spisovatelem bylo připomenuto mosaznou deskou usazenou na žulovém podstavci. Nápis, který navrhl předseda Jazzové sekce Karel Srp, upozorňoval, že se tak stalo na počest 40. výročí osvobození republiky a 40. výročí vzniku OSN. Na jaře 1986 vysadil další strom spisovatel John Updike. Jazzová sekce následně obdržela vyrozumění, že obojí (výsadba stromů i zřízení pomníku) je národním výborem považováno za „nedovolenou činnost“. Mosazná deska byla v létě 1986 Státní bezpečností odstraněna a na podzim byl odvezen i žulový podstavec. Na odstranění připomínky reagoval jak Kurt Vonnegut protestními články v The New York Times, tak člen Jazzové sekce Jaroslav Tuček emailovou cedulí, která byla vzápětí také odstraněna.
Jazzová sekce byla ustavena 30. října 1971 jako přidružená organizace Svazu hudebníků ČSR. Tlak režimu na zákaz Jazzové sekce jako jednoho z center alternativní kultury (vydávala časopis a edici Jazz petit) vyřešilo až v roce 1984 zrušení celého svazu. Krátké období její rezistence vyvrcholilo uvalením vazby na sedm jejích členů v září 1986, z níž byli propuštěni až v lednu 1987. Karel Srp a Vladimír Kouřil byli v březnu 1987 odsouzeni k nepodmíněným trestům, Čestmír Huňát, Tomáš Křivánek a Joska Skalník byli odsouzeni podmínečně.
Nápis:
(původní deska) KE 40. VÝROČÍ / UKONČENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY / A VZNIKU / ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ / VYSADILA JAZZOVÁ SEKCE / KVĚTEN 1985 //
(prozatímní cedule) NA TOMTO MÍSTĚ STÁVAL / OBELISK, KTERÝ ZDE UMÍSTILI / ČLENOVÉ JAZZOVÉ SEKCE Z / ÚCTY K OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ / VÁLKY A VÝROČÍ ZALOŽENÍ / OSN. / HANBA TOMU, JENŽ HO ODSTRANIL! //
(deska 2004) KE 40. VÝROČÍ / UKONČENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY / A VZNIKU / ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ / VYSADILA JAZZOVÁ SEKCE / KVĚTEN 1985 / VÝSADBY SE V LETECH 1985–1986 ZÚČASTNILI: / KURT VONNEGUT, SPISOVATEL / JOHN UPDIKE, SPISOVATEL / GORDON SKILLING, SPISOVATEL / OBČANÉ A PRACOVNÍCI VELVYSLANECTVÍ USA / WENDY LUERS, BILL KIEHL, JOHN BROWN, / MADELEINE ALBRIGHT, SAM WESTGATE / PO ZÁKAZU JAZZOVÉ SEKCE / A UVĚZNĚNÍ VÝBORU V ROCE 1986 / POMNÍK ZNIČILA TAJNÁ POLICIE / ZNOVU OBNOVEN KE 33. VÝROČÍ / EXISTENCE JAZZOVÉ SEKCE / KVĚTEN 2004 //
(deska 2016) MĚSTSKÁ ČÁST / PRAHA 4 / OBNOVENÁ PAMĚTNÍ DESKA / KE 40. VÝROČÍ KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY A ZALOŽENÍ ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ / VYSADILA V KVĚTNU 1985 JAZZOVÁ SEKCE STROMOŘADÍ / SVŮJ STROM ZDE V LETECH 1985–1986 VYSADILI: / KURT VONNEGUT (AMERICKÝ SPISOVATEL) / JOHN UPDIKE (AMERICKÝ SPISOVATEL) / HAROLD GORDON SKILLING (KANADSKÝ HISTORIK, BOHEMISTA A POLITOLOG) / ZÁSTUPCI VELVYSLANECTVÍ USA / WENDY W. LUERS, BILL KIEHL, JOHN BROWN, MADELEINE ALBRIGHT, SAM WESTGATE / PO ZÁKAZU JAZZOVÉ SEKCE A UVĚZNĚNÍ JEJÍHO VÝBORU / V ROCE 1986 POMNÍK ZNIČILA STB / ZNOVU OBNOVEN KE 33. VÝROČÍ EXISTENCE JAZZOVÉ SEKCE V KVĚTNU 2004 / Z ROZHODNUTÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 4 ZAHÁJENA REVITALIZACE ÚZEMÍ //
Fotografie
Adresa
Ke Krčské stráni, 140 00 Praha 4 – Krč
GPS
50°2'30.494"N, 14°27'29.511"E
Místo
na svahu mezi ulicemi Ke Krčské stráni a Kunžackou
Okres
Hlavní město Praha
Rok odhalení
2004; 2016
Literatura
- BUGGE, Peter: Boj magické moci razítka s magickou mocí lidovou: případ Jazzové sekce. In: Soudobé dějiny 3 (2011).
- KOUŘIL, Vladimír: Jazzová sekce v čase a nečase: 1971–1987. Praha 1999.
Webové odkazy
http://jazz.ustrcr.cz/
Rok 1980
Ostrava Lavička Ferdinanda Vaňka
Pamětní místo věnované Václavu Havlovi k jeho nedožitým osmdesátým narozeninám vzniklo z iniciativy Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, Věznice Heřmanice, Antikvariátu a klubu Fiducia a občanského sdružení Pant. Slavnostního odhalení 5. října 2016 se mj. zúčastnili tisková mluvčí věznice Martina Lompová, básník Petr Hruška a jeho bratr, literární vědec Pavel Hruška, kteří přečetli úryvek z dopisu Václava Havla, jenž se vztahuje k jeho pobytu v Heřmanicích. Václav Havel (1936–2011) [viz Praha 10. Hrob Václava Havla] byl vězněn ve věznici Ostrava-Heřmanice od ledna 1980 do července 1981, kdy byl převezen do věznice Plzeň-Bory [viz Plzeň. Pamětní deska Václavu Havlovi].
Prohlédnout detail
Hroznatín Pamětní deska Ludvíku Svobodovi
Bronzová pamětní deska Ludvíku Svobodovi byla odhalena rok po jeho smrti v roce 1980 na rodném domě v Hroznatíně. V roce 1985 byl rodný dům armádního generála Ludvíka Svobody (1895–1979) [viz Hroznatín. Pomník Ludvíku Svobodovi] přeměněn na památník připomínající boje 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu za druhé světové války. Oficiální uzavření muzea v roce 1992 souvisí s nejednoznačným hodnocením celoživotní kariéry Ludvíka Svobody, v níž pozitivně přijímané stránky (první a druhý odboj, vedení státu v době pražského jara) jsou konfrontovány s těmi negativně vnímanými (podíl na poúnorových čistkách v armádě i prosazování normalizační politiky po roce 1968).
Prohlédnout detail
Praha 1 Lennonova zeď
Zeď obklopující zahradu Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů zůstává místem ke svobodnému vyjádření a setkávání veřejnosti. V roce 2008 zmizela ze zdi, jež se výtvarně stále proměňuje, charakteristická busta zpěváka. Z iniciativy výtvarníka Pavla Šťastného, autora loga Občanského fóra, Lennonovu zeď na jaře 2019 pomalovala skupina mladých českých i zahraničních výtvarníků, aby v roce 30. výročí pádu komunistického režimu opět připomínala původní poselství. Tradice psaní po malostranských zdech pravděpodobně vznikla nejprve na zahradní zdi domu herce Jana Wericha, který na Kampě bydlel. Lidé mu na zeď jeho zahrady psali různé vzkazy, ale i ukázky vlastní tvorby. Oprýskané zdi na Kampě se od 60. let staly i místem výtvarných happeningů několika českých výtvarníků. Nejznámější se stala zeď Maltézské zahrady na Velkopřevorském náměstí, v sedmdesátých letech označovaná jako zeď nářků, později známá jako zeď Johna Lennona. V polovině prosince 1980 zde kdosi v reakci na zastřelení Johna Lennona vytvořil jeho památníček. Využil prázdnou kamennou desku, která v minulosti zřejmě sloužila jako součást veřejného vodovodu a napsal na ni křídou nápis Za Johna Lennona a nad ním nakreslil kříž. Na místě brzy přibyly svíčky, květiny, fotografie a kresba zastřeleného zpěváka. Policie pomníček zlikvidovala, vzápětí však byl obnoven. Vzniklo tak kultovní místo, které přitahovalo nejenom fanoušky Johna Lennona. Nápisy na zdi byly mnohokrát přemalovány, vždy se však objevily nové. Setkání u zdi postupně přerůstala v protirežimní vystoupení, proti kterým pravidelně zasahovala policie.
Prohlédnout detail
