Brno-střed
Památník tří odbojů

Nápis:

POSTŮJTE, CHODCI, KTEŘÍ TU KRÁČÍTE V POKLIDU, V HNĚVU, ROZESMÁTÍ. / VĚTREJTE PAMĚŤ, VRAŤTE SE V DUCHU DO ROKU ČTRNÁCT: / ZBRANĚ, JEŽ PO DLOUHÝ ČAS SE KUPILY V HALÁCH A SKLEPENÍCH, / SPUSTILY DĚSIVÉ DÍLO, ZÁKOPY ROZRYLY EVROPSKÉ PLÁNĚ. // MUŽI S ČERNÝMI DŘEVĚNÝMI KUFŘÍKY SE SHLUKOVALI NA VENKOVSKÝCH NÁDRAŽÍCH, / VLAKY JE ROZVÁŽELY DO MĚST, ZA VRATA KASÁREN, A NEŽLI SE NADÁLI, / LEŽELI S PUŠKOU TVÁŘÍ V TVÁŘ CIZÍM HELMICÍM. / ŽENY NADARMO ČEKALY NA ŘÁDEK Z HALIČE, OD MARNY, OD PIAVY… // ČAS NÁŘKU A DOBRODRUŽNÝCH DEZERCÍ. ČAS KLAMNÝCH NADĚJÍ. / NA FRONTÁCH ČEKÁ SMRT V BOJI NIKOLI NAŠEM, ANEBO ZAJETÍ. NIČIVÉ, SPÁSNÉ? / MUŽI, SVOBODNÍ DŘÍVE NEŽ DOMA ŽENY, HLÍDAJÍ MAGISTRÁLU. // VRÁTÍ SE JICH JEN * MÁLO. ŽENY TO TUŠÍ. NEPLÁČOU. VĚŘÍ. / PRVÉ POKUSNÉ VĚTY ČRTAJÍ VYSNĚNOU PODOBU BUDOUCNA. / PADLÝCH NA DESET MILIONŮ. CHŘTÁN VÁLKY JE VŠAK NENASYTNÝ. // POSTŮJTE, CHODCI. PAMĚŤ VÁM VYPLAVÍ ROKY A LÉTA… // POSTŮJTE, CHODCI, PTEJTE SE: JE VÁLKA VŠECH VÁLEK, TA DRUHÁ SVĚTOVÁ, / JEN POUHOPOUHÁ HISTORIE? NIKOMU NENÍ NIC NÁPADNÉ? NIKDO SI NIČEHO NEVŠÍMÁ? / POPŘEMÝŠLEJTE CHVÍLI. PÁD ROKŮ, PÁD REŽIMŮ. PŘEMÍRA ZBRANÍ. ZLO. / INVAZE VELKÝCH SLOV. NADVLÁDA LHANÍ. MASOVÉ UHRANUTÍ. A ROZUM? * VYMAZÁN. // MUŽI S UZLÍKY V RUKOU JSOU NAKLÁDÁNI DO VAGONŮ JAK DOBYTČATA, / VLAKY JE VYKLÁPĚJÍ V LÁGRECH. ZÁHY I ŽENY! EVROPA ŽÍHANÁ SVĚTLOMETY. / S PRVÝMI VÝBUCHY BOMB ZAZNÍVÁ PRVÝ PLÁČ A PRVÝ ODPOR SE STŘÁDÁ. / DO SNŮ SE VTLOUKAJÍ SLOVA BUCHENWALD, MAJDANEK, OSVĚTIM… // A DĚTI? SBÍRAJÍ KLÁSKY DIVNÝCH SLŮVEK, RMOUTÍ SE NEVĚDOUCE. / „HREJME DÁLE!“ VOLAJÍ BÁSNÍCI V POZASTŘENÍ. ZA HROU SE SKRÝVAJÍ ČINY. / SLOUPY KRVE ZE ZEMĚ VYRÁŽEJÍ. NA POPRAVIŠTÍCH ŽIVÁ FREKVENCE. // EVROPA ROZKOTÁNA. HRŮZA JÍMALA ŽENY. MUŽI JEN MLČELI. ODBOJ V LESÍCH, ODBOJ V RUINÁCH, ODBOJ V DUŠÍCH. SALVY A VRZOT ŠIBENIC. / NA KONCI ŠEŘÍK, TYFUS, PICHLAVÁ SOUHVĚZDÍ. PADLÝCH NA TŘICET MILIONU. // POSTŮJTE, CHODCI. ZACHYŤTE PRŮVAN. VĚTREJTE PAMĚŤ. PTEJTE SE. // 1948, 1951, 1954, 1968, CELÁ LÉTA SEDMDESÁTÁ – KTERÝ Z TĚCH ROKŮ JE NEJTEMNĚJŠÍ? / TÍHA A PÁDY, ČERNOTA, POUŠŤ – ČAS BEZ NÁŘKU, ČAS BEZ NADĚJÍ, * / STROJE ZMATENÍ HLOUBÍ PŘÍKOPY MEZI LIDMI A UDÁLOSTMI. / KDO SE OZVAL, BYL UMLČEN; KDO VZKŘIKL, ONĚMĚL. SEN O VELIKÉM ŘÁDU // SE ZBORTIL. V POPELU BRODÍ SE DĚTI PYKAJÍCÍ ZA MYŠLENÍ OTCŮ. / A PŘESTO VLAKY SE PLNÍ NĚMOU VZPOUROU, ANEKDOTY BUJÍ, ŽERT ROZŽEHUJE / OHNĚ NA HORÁCH A V CELÁCH TICHO. SLOVA ČERNÝCH TISKŮ MAJÍ ZVUK ZAKLÍNADEL. / VÍNO SKLEPNÍCH PŘÍPITKŮ NEVYSYCHÁ. PRAVDA ZALÉZÁ ZA NEHTY. // V PŘÍŠEŘÍ NIKDO VŠAK NEODPOVÍDÁ NA * NESČETNÉ PTANÍ: / KDY NASTANE ČAS NELŽIVÝCH MYŠLENEK PŘIROZENÝCH JAK LÁSKA? / JSOU TO JEN ZAHRYZLÉ SNY? KDY ŠKVÍRY DĚJIN SE ŠIROCE ROZEVŘOU? // KDY DO NICH VSTOUPÍ SVOBODA NE JAKO VOJSKO, NÝBRŽ / JAK ŠIRÝ VZDUCH, JAK PÍSEČNÁ BOUŘE, JAK ČISTÁ VODA? NEZAPOMEŇTE: / KDO NA PODZIM OSMDESÁT DEVĚT POČÍTAL PADLÉ, NEMOHL VYČÍSLIT NEZMĚRNOST. // POSTŮJTE, CHODCI, ŽDÍMEJTE PAMĚŤ, VRAŤTE SE V DUCHU DO LET TŘÍ ODBOJŮ… //