10. březen
zemřel Konstantin Černěnko
11. březen
generálním tajemníkem KSSS zvolen Michail Gorbačov
11. duben
zemřel Enver Hodža
22. květen
Gustáv Husák zvolen potřetí prezidentem republiky
27.–30. červen
v Praze se konala historicky poslední 6. československá spartakiáda
7. červenec
stotisícové shromáždění věřících na Velehradě; kardinál František Tomášek přečetl apoštolský list papeže Jana Pavla II.; účastníci přerušili projev ministra kultury Milana Klusáka
2. listopad
byla otevřena třetí trasa pražského metra – B
21. listopad
Ronald Reagan a Michail Gorbačov se setkali v Ženevě
8. prosinec
setkání mládeže u Lennonovy zdi na Kampě
Legenda označení
Rok připomínané
události
Rok odhalení
pamětního místa
Bronzová pamětní deska byla odhalena 8. května 1995 a kromě nápisu má ve svém středu skautský znak – lilii. Je umístěna na domě, ve kterém žil Velen Fanderlik, jeden z čelných představitelů českého skautingu. Velen Fanderlik (1907–1985) vyrůstal v Brně, kde se pod vlivem otce začal věnovat skautingu jako člen a později vedoucí, s bratrem pro skautské vedoucí organizovali Lesní školu. V roce 1929 vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a v Brně si otevřel advokátní praxi. V roce 1939 emigroval do Francie a vstoupil do československé zahraniční armády. Po příchodu do Anglie pracoval v právním oddělení exilového ministerstva obrany a i při této práci se věnoval skautingu – pořádal besedy a výstavy pro veřejnost, pomáhal vytvářet skautské oddíly mezi dětmi emigrantů. Po válce jako člen mezinárodní vyšetřovací komise zastupoval Československo během procesů v Norimberku. V roce 1946 se stal starostou Junáka a byl také členem mezinárodních skautských organizací. V roce 1948 znovu emigroval do Anglie a poté do Kanady, kde žil až do své smrti v roce 1985. I po odchodu z Československa organizoval, reprezentoval a vedl československé skautské hnutí [viz Praha 10. Památník československým skautům a skautkám], mj. v pořadech Rádia Svobodná Evropa, při mezinárodních setkáních, v korespondenci s exilovými organizacemi.
Prohlédnout detailPamětní deska byla za účasti vojenského atašé velvyslanectví USA odhalena v květnu 2004 z iniciativy redaktora Petra Burdy a za podpory městské části Praha 4. Připomínala podíl nezávislé iniciativy Jazzová sekce a pracovníků americké diplomacie na politických změnách v Československu v 80. letech a zároveň obnovovala pamětní místo, které zde tehdy bylo zbudováno Jazzovou sekcí jako upomínka na zasazení stromů Kurtem Vonnegutem a Johnem Updikem. V roce 2013 byla deska odcizena. Nová deska s drobně pozměněným zněním byla odhalena 16. června 2016 za přítomnosti zástupců městské části, architekta Viktora Tučka, který se podílel na projektu revitalizace parku, a zakladatelů Jazzové sekce Karla Srpa a Josky Skalníka. Nezávislá iniciativa Jazzová sekce uspořádala v květnu 1985 na neudržované stráni nedaleko domu, jejž si pronajímala, happening, kterého se kromě Kurta Vonneguta zúčastnilo několik pracovníků ambasády USA v Praze. Vysazení stromů slavným spisovatelem bylo připomenuto mosaznou deskou usazenou na žulovém podstavci. Nápis, který navrhl předseda Jazzové sekce Karel Srp, upozorňoval, že se tak stalo na počest 40. výročí osvobození republiky a 40. výročí vzniku OSN. Na jaře 1986 vysadil další strom spisovatel John Updike. Jazzová sekce následně obdržela vyrozumění, že obojí (výsadba stromů i zřízení pomníku) je národním výborem považováno za „nedovolenou činnost“. Mosazná deska byla v létě 1986 Státní bezpečností odstraněna a na podzim byl odvezen i žulový podstavec. Na odstranění připomínky reagoval jak Kurt Vonnegut protestními články v The New York Times, tak člen Jazzové sekce Jaroslav Tuček emailovou cedulí, která byla vzápětí také odstraněna.
Prohlédnout detail