Pamětní deska Miladě Horákové na společném pohřebišti v urnovém háji strašnického krematoria byla odhalena Konfederací politických vězňů na počátku 90. let. Pietní místo se dnes nepoužívá, političtí vězni se k uctění památky Milady Horákové scházejí u jejího později vybudovaného symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově [viz Praha 2. Symbolický hrob Milady Horákové a všech obětí a odpůrců totalitních režimů].
Milada Horáková (1901–1950), česká právnička, politička, aktivní obhájkyně ženských práv, byla odsouzena ve vykonstruovaném politickém procesu a 27. června 1950 popravena [viz Praha 5. Pamětní deska Miladě Horákové]. Její ostatky byly zpopelněny ve zdejším krematoriu a urna v říjnu 1953 převezena (spolu s dalšími) do pankrácké věznice. Další osud ostatků Milady Horákové zůstává neznámý. Pamětní deska vznikla na základě tradované informace, že tehdejší ředitel krematoria František Suchý dal urnu tajně uložit ve Strašnicích. František Suchý, který za nacistické okupace tajně pořizoval dokumentaci popravených politických vězňů, byl zatčen v květnu 1952 v souvislosti s protirežimní činností syna Františka (1927–2018) a celá rodina byla 18. listopadu 1952 odsouzena.
ZDE ODPOČÍVÁ / JUDR. MILADA HORÁKOVÁ / POPRAVENÁ KOMUNISTY / 27. 6. 1950 / KPV ČR //
Vinohradská 2263/214, 100 00 Praha 10 – Vinohrady
50°4'33.675"N, 14°29'9.040"E
v urnovém háji krematoria Strašnice na kraji terasy nad zdí směrem do ulice Za Strašnickou vozovnou
Hlavní město Praha
- DVOŘÁKOVÁ, Zora: Popravení, kam jste se poděli? Praha 2013.
- PALEČEK, Pavel: Likvidace ostatků obětí nacismu a komunismu na území Československa. Brno 2002.
- SUCHÝ, František: Zneužití Strašnického krematoria totalitní mocí. In: Historická penologie 1–3 (2004).
- VACEK, Eduard: Osudy Františka Suchého a jeho rodiny. In: Historická penologie 3 (2005).
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10268447803-tela-nevydavat/20956226945/
Rok 1976
Bronzová pamětní deska Ludvíku Svobodovi byla odhalena v roce 1976 na domě, kde generál se svou rodinou bydlel během svého působení u kroměřížské posádky. Ludvík Svoboda (1895–1979) [viz Hroznatín. Pomník Ludvíku Svobodovi] působil jako důstojník československé armády v Kroměříži v letech 1922 a 1923, poté opět od roku 1934 do 15. března 1939. S plukem Jana Žižky z Trocnova se v hodnosti podplukovníka zúčastnil květnové i zářijové mobilizace roku 1938.
Prohlédnout detail