Pamětní místo pojednané jako symbolický hrob Milady Horákové a všech obětí a odpůrců totalitních režimů tvoří mramorový náhrobek s rytým písmem a svazkem ostnatého drátu podle návrhu sochaře Karla Hořínka a bronzová busta, jejíž autorkou je sochařka Jaroslava Lukešová. Do dnešní podoby bylo upraveno v roce 2000 z iniciativy Konfederace politických vězňů, Klub dr. Milady Horákové zde organizuje každoroční setkání politických vězňů.
Pamětní místo připomíná popravenou Miladu Horákovou (1901–1950) [viz Praha 5. Pamětní deska Miladě Horákové] a další osobnosti národně socialistické strany, jejichž ostatky byly po roce 1989 převezeny z exilu do Prahy – Petra Zenkla (1884–1975), Vladimíra Krajinu (1905–1993) [viz Praha 2. Pamětní deska Vladimíru Krajinovi], Otakara Machotku (1899–1970), Růženu Pelantovou (1886–1959) [viz Praha 1. Pamětní desky Růženě Pelantové a Miladě Horákové] a Františka Klátila (1905–1972).
(náhrobek) MILADA HORÁKOVÁ / 27. 6. 1950 POPRAVENA A NEPOHŘBENA… / OBĚTEM A ODPŮRCŮM / TOTALITNÍCH REŽIMŮ / 1939–1945 1948–1989 //
(deska) VRÁTILI SE Z EXILU: / PETR ZENKL S CHOTÍ OLGOU / VLADIMÍR KRAJINA S CHOTÍ MARIÍ / OTAKAR MACHOTKA S CHOTÍ JARMILOU / RŮŽENA PELANTOVÁ / FRANTA KLÁTIL //
V Pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2 – Vyšehrad
50°3'52.358"N, 14°25'4.584"E
Vyšehradský hřbitov u baziliky sv. Petra a Pavla
Hlavní město Praha
2000
NEKOLA, Martin: Kramářovy opuštěné děti. Československá strana národně demokratická v exilu. In: Securitas imperii 26 (2015).