Patinovanou bronzovou desku Pavlu Landovskému umístěnou na jeho rodném domě odhalil 10. září 2010 Eugen Brikcius. Z iniciativy novinářů Zdeňka Hrabici a Luboše Göbla ji vytvořil sochař Radomír Dvořák. Pamětní deska jej zobrazuje ve slavných filmových rolích (Utrpení mladého Boháčka, 1969, Černí baroni, 1992), forma „policejního“ trojportrétu odkazuje k jeho pronásledování.
Pavel Landovský (1936–2014) patřil ve druhé polovině 60. let mezi nejpopulárnější české filmové a divadelní herce, podpisem Charty 77 však veřejné herecké angažmá ztratil a mohl se podílet jen na tzv. bytových divadlech disentu. V rámci akce Asanace jej Státní bezpečnost v roce 1978 přiměla k odchodu do emigrace, kde se stal hercem vídeňského Burgtheatru a odkud se po roce 1989 zase vrátil. Landovský patřil k prvním signatářům Charty 77 a zúčastnil se také pokusu předat prohlášení nové nezávislé iniciativy československým úřadům [viz Praha 6. Pamětní deska Zdeňku Urbánkovi; Praha 6. Pomník Chartě 77].
PAVEL LANDOVSKÝ, NAR. 3. 9. 1936 V NĚMECKÉM BRODĚ, / SVÉRÁZNÝ HEREC, DRAMATIK, REŽISÉR A VZBOUŘENEC, / PROŽIL V TOMTO DOMĚ SVÉ DĚTSTVÍ / GRAFICKÉ ŠKOLY JIHLAVA //
B. Kobzinové 2020, 580 01 Havlíčkův Brod
49°36'40.333"N, 15°34'42.583"E
na fasádě domu
Havlíčkův Brod
2010
LANDOVSKÝ, Pavel: Soukromá vzpoura. Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha 1990.
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=464