V roce 1989 se Lobkovický palác stal místem německých – a evropských – dějin, když bylo tisícům občanů tehdejší NDR po týdnech čekání na území velvyslanectví umožněno vycestovat do Spolkové republiky Německo. Tuto událost a místo, odkud v září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher pronesl historický projev, připomíná pamětní deska. Původní desku odhalenou na počátku 90. let, jež byla připevněna na pískovcové zábradlí tzv. Genscherova balkonu, nahradila po renovaci budovy velvyslanectví v roce 2014 nová, identického znění, upevněná na stojanu před zábradlím.
Postupné uvolňování poměrů v Polsku a Maďarsku, a zejména demontáž železné opony na maďarských hranicích s Rakouskem na jaře 1989 motivovaly mnoho občanů NDR k opuštění republiky. Během léta 1989 se uchylovali na západoněmecké ambasády v Budapešti, Varšavě a poté, co Maďarsko 10. září otevřelo pro občany NDR hranice do Rakouska, také v Praze. V průběhu září počet východních Němců přežívajících v improvizovaných podmínkách za zdmi ambasády SRN v Praze dosáhl přibližně čtyř tisíc.
Po zdlouhavých jednáních vedení NDR souhlasilo, že budou moci vycestovat do SRN ve speciálně vypravených vlacích východoněmeckých železnic [viz Praha 9. Pamětní deska upomínající na odjezd uprchlíků z NDR]. To uprchlíkům přijel na ambasádu oznámit 30. září 1989 přímo spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Další vlna několika tisíců uprchlíků takto vycestovala na začátku října 1989. Řada z nich zanechala v okolních pražských ulicích svoje osobní vozy – zejména wartburgy a trabanty [viz Praha 1. Socha Quo vadis (trabant) a doprovodné pamětní desky]. Následovaly veřejné protesty v řadě míst tehdejší NDR a politické změny v zemi. Rozsáhlé občanské protesty spolu s pokračujícím exodem východních Němců (odhaduje se, že jen přes Československo jich vycestovalo na západ asi 80 tisíc) vyústily v noci z 9. na 10. listopad 1989 v pád nejznámějšího symbolu studené války, Berlínské zdi a následně i k pádu komunistického režimu v NDR a sjednocení Německa.
Nápis na desce cituje oznámení, které k shromážděným uprchlíkům z východního Německa pronesl západoněmecký ministr: „Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“
„WIR SIND ZU IHNEN GEKOMMEN, / UM IHNEN MITZUTEILEN, / DASS HEUTE IHRE AUSREISE / MÖGLICH GEWORDEN IST.“ / BUNDESAUSSENMINISTER / HANS-DIETRICH GENSCHER / AM 30. 9. 1989 AN DIESER STELLE / ZU DEN FAST 4000 FLÜCHTLINGEN / AUS DER DDR, DIE IN DER BOTSCHAFT / PRAG ZUFLUCHT GEFUNDEN HATTEN. //
Vlašská 347/19, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
50°5'14.060"N, 14°23'52.860"E
před zábradlím balkonu v 1. patře budovy velvyslanectví, směrem do zahrady
Hlavní město Praha
- CUDLÍN, Karel – PREČAN, Vilém – HANÁKOVÁ, Jitka (ed.): Německý podzim 1989 v Praze. Cesta východoněmeckých občanů za svobodou = Der Deutsche Herbst 1989 in Prag. Der Weg der DDR-Bürger in die Freiheit. Praha 2014.
-
PREČAN, Vilém: Ke svobodě přes Prahu: Exodus občanů NDR na podzim 1989. Sborník dokumentů. Praha 2009.
-
SALFELLNER, Harald – WNENDT, Werner: Das Palais Lobkowicz. Ein Ort deutscher Geschichte in Prag. Prag 1999.
-
TŮMA, Oldřich: 9:00, Praha-Libeň, horní nádraží. Exodus východních Němců přes Prahu v září 1989. In: Soudobé dějiny 2–3 (1999).
http://www.89.usd.cas.cz/