Prášily
Pomník zaniklým obcím

Prášily mají od roku 2001 ve středu obce připomínku zmizelých osad a vesnic v okolí, které zanikly během padesátých let. Pomník, obehnaný nízkou stupňovitou kamennou podezdívkou, tvoří hrubě otesaný kámen s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný menšími deskami s názvy obcí. Pomník stojí na místě původního pietního místa obětem první světové války, nyní připomíná 32 obcí a sídel Prášilska, které byly zničeny Československou lidovou armádou.

Prášily i okolní obce a osady byly v roce 1952 začleněny do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, oblast byla pro veřejnost uzavřena a dále vysídlována. V Prášilech, kde v roce 1938 žilo přes tisíc převážně dřevařů a drobných řemeslníků, zůstalo jen asi 50 obyvatel, ostatní samoty a osady zanikly úplně. Na konci 70. let byla armádou odstřelena i historická dominanta Prášil, kostel sv. Prokopa.

Po roce 1945 zaniklo v pohraničních oblastech asi tři tisíce obcí v důsledku odsunu německého obyvatelstva, který zásadním způsobem změnil sociální, kulturní i ekonomický charakter českého pohraničí. V tomto kontextu se jeho proměny po roce 1948 mohou jevit jako nevýznamné. Program osidlování Němci opuštěného pohraničí pokračoval i po nástupu komunistického režimu a od počátku 50. let stát řízeně likvidoval opuštěná chátrající stavení. Většina demoličních prací proběhla na přelomu roku 1959 a 1960, kdy bylo armádou a Pohraniční stráží zbouráno asi 35 tisíc budov. V roce 1951 byla v souvislosti s budováním železné opony zřízena v pohraničí dvě pásma – tzv. zakázané, z něhož byli vysídleni všichni obyvatelé (asi 2500 osob), a hraniční, zasahující asi 12–15 km od hranic do vnitrozemí. Z hraničního pásma bylo v 50. letech vysídleno dalších přibližně 1600 „politicky nespolehlivých“ osob. V obou pásmech se Pohraniční stráž stala rozhodující složkou státu s pravomocí prověřovat a kontrolovat civilní obyvatelstvo. Odsun Němců a budování železné opony ztížil již tak nesnadné životní podmínky v pohraničních oblastech. Zánik tradičních sociálních vazeb a způsobu života, nedostatek pracovních příležitostí, špatná dostupnost škol a další faktory zapříčinily další vylidňování. Územní rozsah hraničního pásma se brzy ukázal z ekonomických důvodů neúnosný. Po dílčích úpravách došlo v roce 1964 ke zrušení zakázaného pásma a k zúžení pásma hraničního (do 3 km od státní hranice), přístupného na zvláštní propustky. Nadále však Pohraniční stráž dozorovala tzv. pásma přístupů, která považovala z hlediska střežení hranice za strategická a jež zasahovala za nově vytyčené hraniční pásmo.

Nápis:

NA PAMÁTKU / ZMIZELÝCH OBCÍ A OSAD / V OKOLÍ PRÁŠIL / V POLOVINĚ 20. STOLETÍ / A. D. 2001 //

(vlevo) DOLNÍ ŽDÁNIDLA, FORMBERG, / GRUBERG, GSENGET, HÖHAL, / HORNÍ ŽDÁNIDLA, HŮRKA, / MÜHLSPRENG, NOVÁ STUDNICE, / PASEKA, PROSTŘEDNÍ PAŠTĚ, / PŘEDNÍ PAŠTĚ, PUSTINA, ROVINA, / SECKERBERG, SEEBERG, / SKELNÁ, SLUNEČNÁ, SOUŠ, / STARÁ HŮRKA, STARÉ HUTĚ, / STARÝ BRUNST, STODŮLKY, TREMMELN, / ÚDOLÍ ŽEN, VELKÝ BOR, / VYSOKÉ LÁVKY, ZADNÍ CHALUPY, / ZADNÍ PAŠTĚ, ZELENÁ HORA / ZELENOHORSKÁ HUŤ, / ZHŮŘÍ //

(vpravo) UNTERSTEINDLBERG, FORMBERG, / GRUBERG, GSENGET, HÖHAL, / OBERSTEINDLBERG, HÜRKENTHAL, / MÜHLSPRENG, NEUBRUNN, / HOLZSCHLAG, MITTELWAID, / VORDERWAID, EINÖDE, EBENE, / SECKERBERG, SEEBERG, / GLASERWALD, SONNEBERG, ZUSCH, / ALTHÜRKENTHAL, ALTHÜTTEN, / ALTBRUNST, STADLN, TREMMELN, / FRAUENTHAL, GROSSHAID, / HOHENSTEGEN, HINTERHÄUSER, / HINTERHAID, GRÜNBERG, / GRÜNBERGERHÜTTE, / HAIDL AM AHORNBERG //

Fotografie

Adresa

Prášily (náves), 342 01 Prášily

GPS

49°6'17.260"N, 13°22'42.280"E

Místo

v centru obce, nad rozcestníkem turistických tras

Okres

Klatovy

Rok odhalení

2001

Literatura

- KOVAŘÍK, David: Zánik obcí v zakázaném hraničním pásmu. David Kovařík. In: Ochrana státní hranice 1948–1955. Brno 2013.
- MIKŠÍČEK, Petr: Zmizelé Sudety. Domažlice 2007.

Změnit způsob procházení
pamětních míst