Chotěboř
Pamětní deska nespravedlivě odsouzeným chotěbořským soudem

Mramorovou pamětní desku dedikovanou všem občanům perzekvovaným chotěbořským soudem v období komunistického režimu iniciovala havlíčkobrodská pobočka Konfederace politických vězňů. Odhalil ji 28. února 2007 bývalý politický vězeň Jan Křivský.

Ačkoli typické případy soudní perzekuce v zemědělských regionech souvisely s násilnou kolektivizací [viz Křečhoř-Kutlíře. Pamětní deska obětem a utrpení selského lidu v době kolektivizace], jedním z významných procesů vedených u okresního soudu v Chotěboři bylo veřejné líčení se studenty místního gymnázia. Příčinou událostí bylo přání gymnazistů zúčastnit se pohřbu Edvarda Beneše v září 1948. Když jim to vedení školy nepovolilo, na protest vyrobili a rozšiřovali letáky s protirežimním obsahem. Čtrnáct nezletilých studentů chotěbořského gymnázia (Václav Blecha, Josef Boháč, Josef Dvořák, Zdeněk Fousek, Antonín Gigal, Milan Hájek, Gabriel Janáček, Jan Kubát, Lubomír Lorenc, Oldřich Musil, Miloš Pátek, Josef Pavlíček, Josef Stuna, Karel Varga) bylo za povinné účasti učitelů 27. února 1949 odsouzeno za velezradu k podmíněným trestům a výnosem ministra školství Zdeňka Nejedlého vyloučeno ze studia na všech školách (osvědčení o maturitní zkoušce jim bylo přiznáno na základě rehabilitace z roku 1992). K nepodmíněnému trestu byl odsouzen jejich starší přítel Jan Křivský (*1927).

Mnoho občanů z regionu přivedla do vězení protirežimní činnost Karla Hořínka, jenž byl postaven do čela veřejného procesu konaného před Státním soudem Praha v chotěbořské sokolovně 26. a 27. září 1951; líčení před tzv. organizovanou veřejností bylo přenášeno i místním rozhlasem. Karel Hořínek (1901–1952), v roce 1938 demobilizovaný štábní kapitán československé armády, byl v roce 1946 odsouzen za kolaboraci (aktivní činnost v Lize proti bolševismu). Po útěku z pracovního tábora v Malých Svatoňovicích na jaře 1949 začal v ilegalitě organizovat protikomunistický odboj (shromažďování zbraní, protirežimní letáky, výhrůžné dopisy aktivním komunistům). Tam, kde jej lidé byli ochotni skrývat, zakládal z osob nespokojených s režimem ilegální skupiny. Po zachycení jejich činnosti Státní bezpečnost spustila od jara 1950 zatýkání a přípravu desítky procesů. Rozsah represí [viz též Golčův Jeníkov. Pamětní deska obětem komunistického násilí a účastníkům protikomunistického odboje; Vilémov-Klášter. Pamětní deska Josefu Chadrabovi; Vilémov. Pamětní deska Miloslavu Růžičkovi; Vilémov-Klášter. Pamětní deska Františku Mojžíšovi] ovlivnila skutečnost, že Hořínek po zatčení (březen 1950) svou činnost před vyšetřovateli nijak neskrýval, nicméně rozšířené přesvědčení, že byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti, vyšetřovací svazky nepotvrzují. Karel Hořínek byl odsouzen k trestu smrti a popraven 7. února 1952 v Praze na Pankráci. Spolu s ním byli k vysokým trestům (16 až 25 let) odsouzeni Alois Bláha a Rudolf Mentlík z Čáslavska, Václav Mareček a Vladimír Krška z Golčova Jeníkova, Josef Koudelka a Jiří Vlach z Vilémova a Karel Štědrý z Chotěboře.

Nápis:

TATO BUDOVA BYLA POSTAVENA V ROCE 1924 JAKO SÍDLO / OKRESNÍHO SOUDU. SMUTNOU KAPITOLOU V JEJÍ HISTORII / BYLO OBDOBÍ LET 1948–1960. ZDE VYNÁŠEL KOMUNISTICKÝ / LIDOVÝ SOUD ROZSUDKY NAD OBČANY Z CHOTĚBOŘSKA, / KTEŘÍ NESOUHLASILI S TEHDEJŠÍM REŽIMEM. BYL JIM / ODEBRÁN VEŠKERÝ MAJETEK A BYLI NÁSILÍM Z RODNÝCH DOMŮ / VYSTĚHOVÁNI. MNOZÍ Z ODSOUZENÝCH SKONČILI VE VĚZENÍ. / NESMÍME ZAPOMÍNAT! / KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ČR – POBOČKA HAVLÍČKŮV BROD 2007 //

Fotografie

Adresa

Na Valech 690, 583 01 Chotěboř

GPS

49°43'5.570"N, 15°40'18.150"E

Místo

v chodbě za vstupem do budovy obchodní akademie

Okres

Havlíčkův Brod

Rok odhalení

2007

Literatura

- ARNOT, Michal: Politické procesy v 50. letech na Havlíčkobrodsku. In: Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí. Havlíčkův Brod 2001.
- PEJČOCH, Ivo: Protikomunistické puče. Historie pokusů o vojenské svržení komunistického režimu v Československu 1948–1958. Cheb 2011.
- RŮŽIČKA, Miloslav: Vyhnanci. Akce Kulak. Havlíčkův Brod 2008.
- RŮŽIČKA, Miloslav: Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska 1948–1989. Havlíčkův Brod 2001.
- VEBER, Václav: Xaver-Jindra. Odboj na Kutnohorsku a Čáslavsku. In: Paměť a dějiny 1 (2009).

Změnit způsob procházení
pamětních míst