Praha 1
Pamětní deska Josefu Nestávalovi

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy Klubu Milady Horákové a za podpory Fotbalové asociace ČR a spolku českých právníků Všehrd 20. září 2018 na domě ve Valentinské ulici, kde JUDr. Josef Nestával bydlel.

Josef Nestával (1900–1976) pracoval ve vedení Ústředního svazu nemocenských pojišťoven a na pražském magistrátu. Ve třicátých letech byl vysokým funkcionářem Československé strany národně socialistické, činný byl i ve spolkovém životě. Za okupace se zapojil do odboje, v červenci 1940 byl zatčen gestapem a v březnu 1942 odsouzen na doživotí. Po válce vykonával několik nižších funkcí v ČSNS. V únoru 1948 byl odvolán z funkce člena rady magistrátu a ředitele svazu pojišťoven, v prosinci mu bylo dovoleno v zaměstnání zůstat na pozici řadového referenta. Po odchodu předsedy Petra Zenkla a dalších předúnorových představitelů národněsocialistické strany do exilu se z jeho popudu doma vytvořilo ilegální vedení strany, tzv. šestka. Nestával jako její předseda se v září 1948 spolu s Miladou Horákovou [viz Praha 5. Pamětní deska Miladě Horákové] zúčastnili schůzky ve Vinoři [viz Praha 9. Pamětní deska Miladě Horákové a řádovým kněžím] s „nezávislými“ sociálními demokraty (Československá sociální demokracie byla v červnu násilně sloučena s KSČ) a představiteli lidovců, kteří obdobně jako národněsocialistická šestka čelili režimem řízenému „obrození“ Národní fronty. Smysl šestky byl primárně statutární a koordinační, jako celek žádnou ilegální činnost nevyvíjela. Josef Nestával byl zatčen 8. listopadu 1949 a v procesu s tzv. vedením záškodnického spiknutí proti republice (31. květen – 8. červen 1950), v němž byl v protikladu k faktickému postavení v rámci šestky označen za „zástupce“ Milady Horákové, odsouzen Státním soudem na doživotí. Trest odpykával ve věznicích Mírov, Leopoldov a Valdice. V rámci amnestie 1955 mu byl trest zkrácen na 25 let. Od roku 1956 Nestával usiloval o revizi procesu, kterou Krajský soud v Praze 1959 odmítl. Propuštěn byl na podmínku až v listopadu 1963. V roce 1968 se stal čelným představitelem tzv. staronových členů Československé strany socialistické a symbolem úsilí o společenskou rehabilitaci strany během pražského jara. Sovětská okupace přerušila soudní rehabilitaci popravených a odsouzených v procesu s Miladou Horákovou. Josef Nestával byl plně rehabilitován až posmrtně, v roce 1990.

Nápis:

V TOMTO DOMĚ ŽIL PRÁVNÍK A POLITIK / VĚZEŇ DVOU TOTALITNÍCH REŽIMŮ / JUDR. JOSEF NESTÁVAL / ODSOUZENÝ DVAKRÁT K DOŽIVOTNÍMU TRESTU VĚZENÍ: / ZA PROTINACISTICKÝ ODBOJ V DUBNU 1942 V BERLÍNĚ / A ZA PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ VE VYKONSTRUOVANÉM PROCESU / S MILADOU HORÁKOVOU V ČERVNU 1950 V PRAZE / „ZA SVOU PRAVDU JSEM VŽDY ČESTNĚ, TŘEBA TVRDĚ BOJOVAL A DOVEDL VYHRÁT, DOKÁŽI I PROHRÁT. / TO JE RIZIKO VEŘEJNÉ ČINNOSTI.“ / V DEN SVÉHO VÝSLECHU PŘED SOUDEM 1. 6. 1950 //

Fotografie

Adresa

Valentinská 22/12, 110 00 Praha 1 – Staré Město

GPS

50°5'19.567"N, 14°25'0.953"E

Místo

na fasádě domu

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2018

Literatura

- KAPLAN, Karel: Největší politický proces „M. Horáková a spol.“ Praha 1995.
- KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku“. Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra 4 (2006).
- NESTÁVAL, Josef: Nikdy to nevzdám. Praha 2018.


Webové odkazy

http://www.ustrcr.cz/uvod/skupina-vyzkumu/nestaval-josef-14-12-1900/

Změnit způsob procházení
pamětních míst