Author Archive
Čtvrtek, 22 července, 2021
Bronzovou pamětní desku odhalili její autor, akademický sochař Zdeněk Tománek, a politická vězeňkyně dr. Vlasta Černá. Slavnostní akt se uskutečnil 4. října 2019 v rámci oslav 80. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, která dnes v budově tzv. Franklovky sídlí.
Krajská velitelství Státní bezpečnosti vznikla na základě nového krajského územního členění od 1. 1. 1949. Velitelství pro gottwaldovský (dnes zlínský) kraj dočasně sídlilo v Uherském Hradišti, kde také výjimkou ze zákona nadále působil krajský soud s věznicí. Krajské velitelství StB se reorganizovalo ze zdejší oblastní úřadovny StB (1945–1948). Po jeho přemístění do Gottwaldova v roce 1952 zůstalo v Uherském Hradišti oddělení StB pro vyšetřování protistátních trestních činů s příslušným vězeňským strážným oddílem, které sídlilo v justičním paláci. V budově se odehrávalo nezákonné trýznění, jímž je uherskohradišťská Státní bezpečnost neblaze proslulá, používáním tzv. elektrických bot [viz Uherské Hradiště. Pomník politickým vězňům].
Tags: Černá Vlasta, Tománek Zdeněk, Uherské Hradiště
Posted in 50. léta, Věznění, Zlínský | No Comments »
Čtvrtek, 22 července, 2021
Pomník byl odhalen z iniciativy starosty města Martina Kamaráda 15. listopadu 2019, k 30. výročí pádu komunistického režimu. Tvoří jej bronzový kříž od přibyslavského rodáka, akademického sochaře Romana Podrázského, a žulová deska s nápisem umístěné v zaklenuté zdi nádvoří Kurfürstova domu. Podrázského kříž věnoval městu před svou smrtí taktéž přibyslavský rodák, vězeň komunismu, P. Michal František Pometlo OFM.
Roman Podrázský (1943–2001) je autorem řady uměleckých děl, která odkazují na dobu nesvobody v Československu, například v Jáchymově [Jáchymov. Křížová cesta ke svobodě (pomník Brána svobody a pamětní kameny)], Plzni [Plzeň. Památník obětem zla. Meditační zahrada Luboše Hrušky] nebo Číhošti [Číhošť. Pomník Josefu Toufarovi]. Jeho hrob na přibyslavském hřbitově je osazen nedokončeným dílem Okovy, zamýšleným jako pomník obětem komunismu v Havlíčkově Brodě.
Tags: Číhošť, Havlíčkův Brod, Jáchymov, Kamarád Martin, Plzeň, Podrázský Roman, Pometlo Michal, Přibyslav
Posted in Symbolická pamětní místa, Vysočina | No Comments »
Čtvrtek, 22 července, 2021
Památník, jehož autorem je Milivoj Husák, požehnal 2. června 2007 českobudějovický biskup Jiří Paďour OFMCap a královéhradecký biskup Dominik Duka OP u příležitosti sympozia o biskupu Hlouchovi upořádaného v Koclířově.
Josef Hlouch (1902–1972), v roce 1947 jmenovaný českobudějovickým biskupem [viz České Budějovice. Pamětní deska Josefu Hlouchovi], strávil léta 1950 až 1968 v internaci a nucené izolaci a nesměl vykonávat správu své diecéze. Od srpna 1963 do června 1968 pobýval v charitním domě školských sester de Notre Dame v Koclířově, kde dopsal sbírku duchovních úvah Minutěnka.
Tags: Duka Dominik, Hlouch Josef, Husák Milivoj, Koclířov, Paďour Jiří
Posted in 60. léta, Církve, náboženské přesvědčení, Pardubický | No Comments »
Čtvrtek, 22 července, 2021
Z iniciativy Spolku pro obnovu pomníku Antonína Švehly v Přelouči byl 19. června 2015 odhalen žulový kámen se dvěma pamětními deskami, připomínajícími prvorepublikového politika Antonína Švehlu a osudy pomníku, jenž mu byl na stejném místě odhalen v roce 1937. Odhalení provedla starostka Přelouče Irena Burešová a Jiří Rut, vnuk iniciátora původního pomníku. V červnu 2017 pak bylo stávající pamětní místo doplněno o bustu Antonína Švehly, jejíž autorkou je akademická sochařka Blanka Proksová. Původní bronzová socha byla dílem akademického sochaře Aloise Bučánka, hlavní zásluhu na zřízení pomníku měl regionální činitel agrární strany Václav Linhart.
Antonín Švehla (1873–1933) byl významným politikem první československé republiky a předsedou vlivné, po válce neobnovené agrární strany. Viz Havlíčkův Brod. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly. Viz též Praha 10. Pamětní deska Marii Švehlové.
Tags: Bučánek Alois, Burešová Irena, Linhart Václav, Přelouč, Proksová Blanka, Rut Jiří, Švehla Antonín
Posted in Pardubický, Symbolická pamětní místa | No Comments »
Čtvrtek, 22 července, 2021
Pomník Antonína Švehly byl odhalen 6. června 2009 z iniciativy Havlíčkobrodského občanského sdružení přátel Antonína Švehly. Bustu ze světlé žuly vytvořil kamenosochař Libor Šimon, ústřední deska na podstavci připomíná osudy původního pomníku.
Antonín Švehla (1873–1933) byl významným politikem, který se zasloužil o vznik Československa, předsedou vlivné agrární strany a v letech 1922–1929 předsedou tří vlád. Po druhé světové válce nebylo obnovení agrární strany povoleno a strana byla stigmatizována jako subjekt, jehož vedení se po Mnichovu a za okupace provinilo vůči národním a státním zájmům. Komunistická interpretace vydávala Švehlu a další „muže 28. října“ za politiky zastupující zájmy velkoburžoazie, kteří se v zápase o charakter nové republiky postavili proti pracujícím. Agrární strana měla v této interpretaci pozici významného aktéra, jenž zapříčinil Mnichov a rozpad státu. Zacházení se sochami a bustami státníků první „buržoazní“ republiky, které za protektorátu systematicky odstraňovala německá okupační správa, se po válce stalo součástí soupeření o politické směřování obnoveného státu a po únoru 1948 součástí závazného jednotného výkladu dějin. Týkalo se to také soch T.G. Masaryka [viz Valašské Meziříčí. Pamětní nápis na pomníku TGM a další].
Viz též Přelouč. Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly; Praha 10. Pamětní deska Marii Švehlové.
Tags: Brož František, Havlíčkův Brod, Jůzl Čeněk, Masaryk Tomáš Garrigue, Pechal Jiří, Praha-Strašnice, Prchal Jan, Růžička Miloslav, Šimon Libor, Švehla Antonín
Posted in Symbolická pamětní místa, Vysočina | No Comments »
Úterý, 8 prosince, 2020
Pamětní deska v kostele Nanebevzetí Panny Marie byla odhalena 15. listopadu 2014 za účasti křtinského faráře Mons. Jana Peňáze v rámci pouti farníků z Dolních Bojanovic do Křtin a do Bukovinky k 50. výročí smrti zdejšího rodáka P. Pořízka.
Farář Jaromír Pořízek (1902–1964) byl politický vězeň, odsouzený v roce 1950 v procesu Vetejška a spol. [viz Dolní Bojanovice. Pamětní deska Jaromíru Pořízkovi]. Po propuštění na amnestii v roce 1960 se vrátil k příbuzným do Bukovinky a pracoval jako lesní dělník. Viz též Křtiny. Pamětní deska Jaromíru Pořízkovi.
Tags: Bukovinka (Blansko), Dolní Bojanovice, Křtiny, Peňáz Jan, Pořízek Jaromír
Posted in 50. léta, Církve, náboženské přesvědčení, Jihomoravský | No Comments »
Úterý, 1 prosince, 2020
Pamětní deska v ambitu poutního kostela Jména Panny Marie byla odhalena 25. srpna 2019 u příležitosti 50. výročí úmrtí P. Františka Marka z iniciativy jeho synovce Františka Zapletala. Desku z jurského mramoru, vyrobenou firmou Vítězslav Váradi – Kámen Olomučany, odhalil administrátor křtinské farnosti P. Vít Martin Červenka, OPraem, s farním vikářem P. Metodějem Jánem Lajčákem, OPraem, za účasti rodiny, křtinských farníků a poutníků. Předtím byla z místa sňata a přemístěna pamětní deska P. Pořízkovi [viz Křtiny. Pamětní deska Jaromíru Pořízkovi].
P. František Marek (1893–1969) byl vysvěcen na kněze v roce 1917 a působil ve farnostech brněnské diecéze. Ve Křtinách při poutním kostelu Jména Panny Marie byl v roce 1922 ustanoven kaplanem, o deset let později farářem. Po nástupu komunistického režimu musel čelit opakovaným návštěvám Státní bezpečnosti a výslechům. V roce 1957 na vlastní žádost rezignoval, do roku 1960 ale ještě působil v duchovní správě opět jako kaplan. Zemřel v boskovické nemocnici, pohřeb na křtinském hřbitově vedl brněnský biskup Karel Skoupý.
Tags: Boskovice, Červenka Martin, Křtiny, Lajčák Metoděj Ján, Marek František (1893–1969), Pořízek Jaromír, Skoupý Karel, Zapletal František
Posted in Církve, náboženské přesvědčení, Jihomoravský | No Comments »
Pátek, 20 listopadu, 2020
Soukromou rodinnou připomínku popravenému Janu Křižanovi zbudovali v roce 2011 v lese nad obcí Branky manželka Dagmar a syn Ondřej.
Jan Křižan (1915–1951) pocházel z rodiny průmyslníka. Dřevozpracující podniky, které po smrti svého otce zdědil, mu byly po válce znárodněny a J. Křižan v nich vykonával nejdříve funkci národního správce a poté pozici technického vedoucího. Po únoru 1948 zde z rozhodnutí akčního výboru nemohl již pracovat ani jako řadový zaměstnanec. Odešel z Valašského Meziříčí do Branek soukromě hospodařit v zemědělství a pokoušel se pro svoji rodinu – manželku Dagmar (1919–2015) a syny Jana (*1940), Jiřího (1941–2010) a Ondřeje (*1944) – získat povolení k legálnímu vystěhování. V rozjitřené atmosféře „třídního boje“ chodila na bývalého továrníka udání, o něž se po SNB začala zajímat i Státní bezpečnost. Za této situace se Jan Křižan rozhodl odejít ze země ilegálně a později zorganizovat převedení rodiny. Poslední prosincový den roku 1949 společně s bývalým armádním důstojníkem Františkem Boháčem (1914–1951) vyrazili k hranicím, kam je vezl obchodník Vladimír Krejčiřík (1910–1963). Když jejich automobil po půlnoci 1. ledna 1950 u Mikulova zastavila pohraniční hlídka SNB, rozhodli se uprchlíci pro ozbrojený odpor. V přestřelce smrtelně zranili strážmistra Václava Anschlaga (Anšlága, *1911) a těžce desátníka Edmunda Sziklaie (*1925). Poté se jim – včetně V. Krejčiříka, který emigraci neplánoval – podařilo překročit hranici, kde však byli záhy zadrženi rakouskou policií, předáni sovětským orgánům a vydáni zpět do Československa. Po měsících vyšetřování v brněnské věznici na Cejlu byli odsouzeni Státním soudem Brno ve veřejném líčení, které se za přítomnosti tzv. organizované veřejnosti konalo v Mikulově 12.–14. prosince 1950. V. Krejčiřík na 22 let, J. Křižan a F. Boháč za přímý podíl na usmrcení a zranění členů SNB k trestu smrti. Ty byly vykonány 14. června 1951 v Brně. Odsouzeno bylo i dalších šest osob za různou pomoc při útěku. Po roce 1989 byl Jan Křižan částečně rehabilitován, soud mu vyměřil tzv. zbytkový trest (ve věci odsouzení za vraždu). Případem se také zabýval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aniž by se mu podařilo shromáždit nové zásadnější poznatky, které by vedly k úplné rehabilitaci.
Tags: Anschlag (Anšlág) Václav, Boháč František, Branky, Brno-Cejl, Krejčiřík Vladimír, Křižan Jan, Křižan Jan (*1940), Křižan Jiří, Křižan Ondřej, Křižanová Dagmar, Mikulov, Sziklai Edmund, Valašské Meziříčí
Posted in 50. léta, Občanský odpor, Politické procesy, Zlínský | No Comments »
Pátek, 30 října, 2020
Lípu svobody v parku Sacré Coeur zasadili k 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019 zástupci městské části Praha 5. Pamětní desku odhalila starostka Renáta Zajíčková (ODS).
Po roce 1989 se do posloupnosti významných státních politických událostí, které jsou připomínány vysazováním stromů svobody, zařadil také 17. listopad jako symbolické datum spojené s pádem komunistického režimu v Československu. Tradice sázení stromů svobody se odvozuje od připomínání revoluce 1789 ve Francii a přijal ji za své také československý stát v roce 1918. Viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody a Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.
Tags: Praha 5, Praha-Smíchov, Zajíčková Renáta
Posted in Listopad 1989, Listopad 89, Praha | No Comments »
Středa, 28 října, 2020
Na průčelí nově zrekonstruovaného kostela Narození Panny Marie v Košicích odhalili 21. dubna 2012 převor břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek a kolínský vikář Libor Bulín bustu arciopata Anastáze Opaska připomínající jeho místní kořeny. Jejím autorem je sochař Kryštof Hošek.
Jan N. Opasek (1913–1999), řeholním jménem Anastáz, byl v padesátých letech odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn, v 70. a 80. letech podporoval československý katolický a politický exil a disent. [Viz Kolín. Pomník Anastázi Opaskovi.]
Tags: Bulín Libor, Hošek Kryštof, Košice (Kutná Hora), Opasek Anastáz, Siostrzonek Prokop
Posted in 50. léta, Církve, náboženské přesvědčení, Středočeský | No Comments »