Pád komunistického režimu není spjat jen s událostmi 17. listopadu v Praze, ale téma doplňují také připomínky na protesty předcházející listopadovým událostem a pamětní místa věnovaná „okamžikům“ demokratické revoluce z listopadu a prosince 1989. Nepřímo jej připomíná i velká řada symbolických pamětních míst [viz Symbolická pamětní místa] prostou datací „1948–1989“ a také ta, jež jsou dedikována 17. listopadu 1939 a 1989 (Libčice, Pardubice) – připomínají provázanost obou „studentských výročí“ i místo, která obě zaujímají v české kolektivní paměti. Pietní pochod 17. listopadu 1989, který se spontánně změnil v nejpočetnější protirežimní demonstraci od roku 1969, byl studenty pražských vysokých škol uspořádán právě k uctění padesátého výročí událostí 1939 (protiokupační demonstrace, smrt Jana Opletala a uzavření českých vysokých škol).
Připomínky „sametové revoluce“ vznikaly postupně, ale již na jaře roku 1990 se na klíčovém místě, v průchodu Kaňkova domu na Národní třídě (Praha 1), objevila pamětní deska připomínající listopadový brutální zásah proti studentům a u příležitosti prvního výročí byly odhaleny pomníky v Krhanicích, Švihově a ve Vlčkové. Další místa následovala s výrazně větším časovým odstupem, početnější skupina v roce 25. výročí (např. Boskovice, Česká Skalice, Jihlava). Na Albertově, odkud pochod vyšel, se nacházejí dvě pamětní desky, odhalené k 17. a 25. výročí (Praha 2). Několik připomínek bylo odhaleno na místech, kde se na podzim 1989 scházeli účastníci protirežimních demonstrací, resp. občanských shromáždění (Karlovy Vary, Teplice, Děčín, Veselí n. Lužnicí).
Významný počet nových pamětních míst 17. listopadu 1989 a jeho odkazu vznikl u příležitosti oslav 30. výročí pádu komunistického režimu. V roce 2019 bylo takto dedikovaných pamětních desek a památníků odhaleno více než dvacet. Připomínají vznik místních Občanských fór jako hybatelů revoluce a společenského vývoje do prvních polistopadových voleb, demonstrující studenty a občany a v obecné rovině tři desetiletí svobodného vývoje. Byla odhalena v univerzitních městech (Hradec Králové, Opava, Ostrava), v menších regionálních centrech (např. v Bílině, Čelákovicích, Frenštátu pod Radhoštěm, Jeseníku, Lanškrouně, Lovosicích, Třeboni) i v malých obcích (např. Butoves či Hrobčice).
K událostem doprovázejícím pád komunistických režimů v Evropě odkazují pamětní místa na německém velvyslanectví v Praze, kde našli azyl uprchlíci z bývalé Německé demokratické republiky (Praha 1). Nepřímo se k nim váže také památník demontáže železné opony (Nové Domky), kde Hans-Dietrich Genscher, který 30. září v Praze oznámil východoněmeckým uprchlíkům vyjednání jejich vycestování do západního Německa, v prosinci 1989 symbolicky přestřihl (spolu s novým československým ministrem zahraničních věcí Jiřím Dienstbierem) dráty na společné hranici. K pamětním místům připomínajícím Listopad 1989 také řadíme připomínky dedikované světovým státníkům, kteří se svou politikou o kolaps evropských komunistických režimů zasadili (Praha 6), a dvěma českým osobnostem, které se staly symbolem listopadové revoluce a následných společenských změn – Václavu Havlovi a Karlu Krylovi.
Pamětní deska z imitace bronzu byla z iniciativy členky oblastní rady ODS Evy Böhmové odhalena 17. listopadu 2019 místostarostkou města Marcelou Dvořákovou za účasti zástupců města a zakládajících členů Občanského fóra v Bílině. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.
Prohlédnout detailPomník nazvaný Studnice byl odhalen 17. listopadu 2014 u příležitosti 25. výročí listopadových událostí roku 1989 za účasti členů spolků Junák a Orel a zástupců města. Požehnal ho P. Miroslav Šudoma. Artefakt, jehož autorkou je boskovická výtvarnice Magdaléna Roztočilová-Staňková, tvoří černá žulová deska a nerezový zvednutý pás s raženými kříži. Je věnován obětem totalitních režimů a nápisem odkazuje k mravním principům orelského hnutí i skautingu. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena z iniciativy zastupitelstva obce 16. listopadu 2019 za účasti starosty Boba Švihy a senátora Tomáše Czernina (TOP 09). Desku z ortoruly se státním znakem vytvořilo kamenictví Bohuslava Mana z Hořic v Podkrkonoší. Její instalace na fasádě hasičské zbrojnice souvisí se snětím předchozí desky upomínající s faktografickými chybami na osvobození obce Rudou armádou, k němuž došlo v roce 2018 kvůli rekonstrukci budovy. Nová deska odhalená u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] je dedikována všem bojovníkům a ochráncům svobody a demokracie.
Prohlédnout detailPamětní desku iniciovalo zastupitelstvo města a 17. listopadu 2019 ji u Lípy republiky [viz Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska u Lípy republiky] odhalili starosta Zdeněk Pánek (Starostové a nezávislí) a místostarosta Jiří Ott (ČSDS). Mosazná deska se symboly ostnatého drátu a vítězství usazená na kameni připomíná třicet let demokratického vývoje po pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní desku připomínající zasazení Lípy republiky inicioval člen rady města Jiří Vašina (ODS) a byla odhalena 17. listopadu 2019 současně s deskou upomínající 30. výročí událostí v listopadu 1989 [viz Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989]. Lípu republiky zasadili 28. října 1990 členové tehdejšího Občanského fóra, mosazná pamětní deska se symbolem ostnatého drátu a lipového listu nahradila dříve instalovanou a nese identický nápis. Po roce 1989 se do posloupnosti významných státních politických událostí, které jsou připomínány vysazováním stromů svobody, zařadil také 17. listopad jako symbolické datum spojené s pádem komunistického režimu v Československu. Tradice sázení stromů svobody se odvozuje od připomínání revoluce 1789 ve Francii a přijal ji za své také československý stát v roce 1918. Viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody a Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.
Prohlédnout detailPamětní desku z iniciativy vedení města odhalili 17. listopadu 2019 starosta Josef Pátek a místostarosta Petr Studnička (ODS). Deska z patinovaného červeného bronzu s motivem klíčů na kroužcích, jejímž autorem je sochař Jakub Vlček, je umístěna na nádvoří Tvrze, v níž sídlí městské muzeum a kde bylo 3. prosince 1989 založeno místní Občanské fórum. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.
Prohlédnout detailV Den boje za svobodu a demokracii v roce 2018 byla na budově Základní školy Václava Hejny v Červeném Kostelci odhalena pamětní deska za účasti pamětníků a představitelů města. Kamennou desku s reliéfem ostnatého drátu vytvořil ateliér Chmelař. Prostor před základní školou u pomníku legionáře (Pomník padlých) byl místem prvních protirežimních akcí v roce 1989 i každoročních připomínek v následujících letech. Za opozičními aktivitami na sklonku komunistického režimu stála v Červeném Kostelci skupina mladých lidí, která v létě 1989 zorganizovala petici za opětovné pojmenování náměstí po prvním československém prezidentu a vzpomínkové setkání u pomníku legionáře, které k výročí úmrtí TGM (14. září) uspořádala i přes to, že jej úřady nepovolily. Další nepovolené shromáždění u pomníku se konalo 28. října, již jako akce Sdružení T. G. Masaryka, které v září 1989 založili Milan Hruška, Tomáš Kulda, Jiřina Hašková a Zdeněk Kinzl. Po 17. listopadu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] se členové sdružení angažovali ve spontánních demonstracích a také v místním Občanském fóru.
Prohlédnout detailPamětní deska, která je umístěna na jednom z pískovcových soklů kašny na Husově náměstí, byla odhalena k 25. výročí listopadové revoluce 17. listopadu 2014 z iniciativy Petra Fejfara. Desku navrhl i realizoval akademický malíř Michal Fejfar. Umístění desky symbolicky připomíná listopadové události roku 1989 v České Skalici. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailSochu v životní velikosti inicioval podnikatel David Mencl se svou ženou a přáteli a od 16. listopadu 2019 stojí před budovou jeho firmy. Jde o první akt zamýšleného projektu prezentovat osobnosti, které svými životními postoji mohou být pro společnost vzory a inspirací. Podle návrhu Petra Filipa ji odlila z bronzu umělecká slévárna v Horní Kalné. Znázorňuje Václava Havla [viz Praha 10. Hrob Václava Havla] s krátkými kalhotami, tedy s odkazem na přehlídku čestné stráže na Pražském hradě po zvolení do funkce prezidenta 29. prosince 1989. Obléknutí krátkých kalhot se již opakovaně stalo netradiční formou uctění památky Václava Havla ve výroční dny jeho úmrtí (18. prosince 2011).
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena u příležitosti 20. výročí pádu komunistického režimu z iniciativy společnosti Amici Decini 16. listopadu 2009 za přítomnosti primátora města. Bronzová deska s textem a logem Občanského fóra se nachází v místech setkávání účastníků listopadových událostí v Děčíně. Občanské fórum se konstituovalo dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské manifestaci konané v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] jako otevřené občanské politické hnutí sdružující představitele opozičních a disidentských struktur. Jeho hlavním požadavkem bylo obnovení politického pluralismu, demokracie a právního státu. Jednotlivá Občanská fóra (místní, okresní, krajská, podniková, profesní ad.), která vznikala v listopadu a v prosinci 1989 po celé republice, sehrála rozhodující roli v demontáži komunistického režimu. Občanské fórum se stalo vítězem parlamentních voleb v roce 1990, v následujícím roce se rozštěpilo a transformovalo v politické strany.
Prohlédnout detailŽulovou desku s citátem filozofa George Santayany inicioval a vyrobil frenštátský podnikatel a kameník Pavel Šoulák a společně se ženou Zorou ji věnovali městu Frenštát pod Radhoštěm. Na centrálním náměstí ji 17. listopadu 2019 odhalili starosta Miroslav Halatin (ODS) a občané-aktéři listopadových událostí v roce 1989. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní deska připomínající odjezd prvních sovětských vojáků z města i z celého Československa byla odhalena 26. února 2019 u příležitosti 29. výročí událostí v roce 1990. Desku na budově bývalých kasáren v Martinské čtvrti odhalili aktéři tehdejšího vyjednávání s představiteli sovětské posádky ve Frenštátu Dalibor Norský a Karel Míček. Ukončení pobytu sovětských vojsk v Československu bylo během listopadové revoluce 1989 klíčovou zahraničněpolitickou záležitostí, kterou v diplomatické rovině uvolnilo společné prohlášení představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR z 4. prosince přehodnocující postoj k okupaci. Občanské fórum a tzv. vláda národního porozumění ustavená 10. prosince prosadily odsun vojsk na základě bilaterárního vyjednávání, nezávisle na procesu celoevropského odzbrojování. 26. února 1990 byla v Moskvě podepsána mezivládní dohoda o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách (31. května a 31. prosince 1990, resp. 30. června 1991). Úplný odchod vojsk během první etapy se týkal jedenácti posádkových měst, včetně Vysokého Mýta [viz Vysoké Mýto. Pamětní deska upomínající na pobyt sovětské okupační armády], Bruntálu [viz Bruntál. Pomník Memento] a Frenštátu pod Radhoštěm, kde byly dislokovány útvary patřící k bruntálské tankové divizi. Zde byl odsun zahájen (26. února) i dokončen jako první (17. března 1990). Poslední vlak se sovětskými vojáky z Milovic [viz Milovice Pamětní deska odchodu sovětské armády] vypravený 19. června 1991 opustil republiku o dva dny později a podpisem protokolu z 25. června 1991 byl odsun formálně završen.
Prohlédnout detailBronzová pamětní deska s nápisem a lipovými ratolestmi byla odhalena u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii 16. listopadu 2006 z iniciativy městského zastupitelstva. Jejím autorem je Vilém Kocych. Obdobně jako v Pardubicích se jedná o společnou připomínku studentských demonstrací 1939 a 1989 [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989].
Prohlédnout detailZ iniciativy Univerzity Hradec Králové a s podporou vedení města bylo 16. listopadu 2019 v univerzitním kampusu Na Soutoku slavnostně pojmenováno náměstí po Václavu Havlovi. Při této příležitosti konané v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva zde odhalena pamětní deska s jeho citátem dedikovaná všem odpůrcům totalitních režimů. Mramorovou desku realizovalo kamenosochařství Františka Pleskota z Heřmanova Městce.
Prohlédnout detailPamátník v podobě žulového sloupu s kovaným srdcem na vrcholu a dvěma kovovými pamětními deskami připomínajícími výročí 100 let republiky a 30 let od pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] byl odhalen 14. listopadu 2019 na návsi u Lípy svobody. Vznikl z iniciativy starostky obce Jany Syslové (Starostové a nezávislí – Za obec krásnější), vytvořil jej umělecký štukatér Karel Kaliba a posvětil P. Marcin Saj.
Prohlédnout detailPamětní desku iniciovalo Vlastivědné muzeum Jeseník a u budovy tzv. Katovny ji 19. listopadu 2019 odhalili bývalí zakládající členové místního Občanského fóra Petr Košacký a Ladislav Hajný. Desku z patinované mosazi citující dobové heslo navrhl Filip Raif a vyrobilo Rytectví Chrást. Občanské fórum v čele s představiteli nezávislých opozičních iniciativ bylo ustaveno v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989, dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989]. Ve svém prvním provolání požadovalo odstoupení členů vedení komunistické strany, zodpovědných za podporu intervence v srpnu 1968 a následnou devastaci společenského života, odstoupení prvního tajemníka MV KSČ v Praze a federálního ministra vnitra, které činilo zodpovědné za policejní zásahy proti občanským demonstracím posledních měsíců, vyšetření a potrestání viníků těchto represí a propuštění všech politických vězňů. Zakládání Občanských fór v regionech podpořilo vyjádření Václava Havla během demonstrace na Václavském náměstí 21. listopadu, kde OF označil za „prozatímní reprezentaci kriticky smýšlející veřejnosti“, k níž se může připojit „kdokoliv, kdo se cítí býti jeho členem“.
Prohlédnout detailPamětní deska u Lípy svobody, zasazené v listopadu 1989, byla umístěna v roce 2010 při příležitosti odhalení blízkého Pomníku obětem komunismu [viz Jeseník. Pomník obětem komunismu]. Tradici vysazování stromů svobody jako pamětního aktu na určitou významnou politickou událost založila v Evropě Francie připomínáním revoluce 1789. V roce 1918 se k ní připojil i nový československý stát, kde se státní samostatnost a republikanismus oslavovaly vysazováním lip, považovaných za národní strom. Lípy svobody či republiky byly sázeny u příležitosti významných („osmičkových“) výročí založení státu – tedy i v roce 1968 po okupaci Československa [viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody]. Pamětní stromy vysazovali lidé také například k připomenutí osvobození v květnu 1945.
Prohlédnout detailZasazení Lípy demokracie v Libosadu pod Valdštejnskou lodžií k 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019 iniciovala nezisková organizace Valdštejnské imaginárium ve spolupráci s osadou Sedličky. Po roce 1989 se do posloupnosti významných státních politických událostí, které jsou připomínány vysazováním stromů svobody, zařadil také 17. listopad jako symbolické datum spojené s pádem komunistického režimu v Československu. Tradice sázení stromů svobody se odvozuje od připomínání revoluce 1789 ve Francii a přijal ji za své také československý stát v roce 1918. Viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody a Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.
Prohlédnout detailPamátník připomínající návrat demokracie byl odhalen 17. listopadu 2015 z iniciativy senátora Miloše Vystrčila, Spolku za navrácení sochy TGM do Jihlavy a zastupitelstva města, finančně jej podpořili sponzoři. Dvoumetrový artefakt z lipnické žuly v podobě svazku klíčů jako symbolu listopadové revoluce pracuje i s další symbolikou – přívěskem v podobě lipového listu, v němž je vyryto „havlovské“ srdíčko. Jeho autorem je sochař Radomír Dvořák. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailBronzovou pamětní desku navrhl, financoval a její odhalení zrealizoval Martin Herzán, básník, umělecký kovář, výtvarník a autor literatury faktu. Deska je umístěna na jihlavském Domě kultury a byla odhalena 17. listopadu 2004 při příležitosti 60. výročí narození a 10. výročí úmrtí Karla Kryla. Karel Kryl (1944–1994) je veřejností vnímán zejména jako písničkář a básník protestující proti srpnové okupaci v roce 1968 [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla].
Prohlédnout detailBusta byla odhalena 9. července 2017 během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech za účasti Dagmar Havlové, prezidenta festivalu Jiřího Bartošky a dalších hostů v hotelu Prezident, z iniciativy jeho majitelky a dřívější Havlovy lékařky Milady Sárové. Autorem busty je architekt a sochař Zdeněk Makovský. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailPamětní deska disidentu Jindřichu Konečnému byla odhalena na pěší zóně v Karlových Varech u příležitosti 20. výročí pádu komunistického režimu v Československu 17. listopadu 2009 za přítomnosti přátel a primátora města. Bronzová pamětní deska se nachází v místech, kde Jindřich Konečný v období října a listopadu 1989 inicioval protirežimní shromáždění. Básník a prozaik Jindřich Konečný (1940–2009) patřil mezi známé disidenty na Karlovarsku. Podílel se na samizdatovém časopisu Stres vydávaném Nezávislou skupinou občanů západočeského kraje, spolupracoval i s exilovými časopisy – Listy Jiřího Pelikána a Tigridovým Svědectvím. Za pašování zakázané literatury byl na počátku 80. let odsouzen ke dvěma letům vězení. Jako člen nezávislých občanských iniciativ býval pravidelně zadržován před očekávanými protirežimními vystoupeními (výročí okupace, 28. října apod.). V říjnu a listopadu 1989 organizoval v Karlových Varech opoziční demonstrace a stal se jedním z prvních členů místního Občanského fóra. V roce 1990 byl kooptován do parlamentu.
Prohlédnout detailZvon sv. Václav, objednaný Nadací Charty 77 a vyrobený původně pro pražský kostel sv. Havla k 80. výročí narození Václava Havla [viz Praha 10. Hrob Václava Havla], odkoupil od rakouské zvonařské dílny Grassmayr hudebník, podnikatel a senátor Ladislav Faktor. U příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu byl 13. listopadu 2019 slavnostně posvěcen generálním vikářem českobudějovické diecéze Davidem Henzlem a vyzdvižen na rozhlednu na Kleti. Návrh zvonu s reliéfy svatého Václava, svatováclavské orlice a Havlovy prezidentské standarty vytvořilo studio Olgoj Chorchoj, zvonici vytvořil architekt Petr Heteša.
Prohlédnout detailŽulový pomník s rytým letopočtem byl odhalen 17. listopadu 1990, u příležitosti prvního výročí demokratické revoluce, z iniciativy tehdejší starostky Heleny Macháčkové a za finanční podpory místního Občanského fóra. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailDeska z černého terrazza je umístěna na rodném domě Karla Kryla. Byla odhalena 12. dubna 2014 za účasti představitelů města Kroměříže, které je také iniciátorem. Pamětní deska je umístěna na domě, kde rodina tiskaře Karla Kryla st. žila poté, co musela po německém záboru Sudet v roce 1938 odejít z Nového Jičína [viz Nový Jičín. Pamětní deska Karlu Krylovi]. Karel Kryl (1944–1994) [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla] se zde narodil 12. dubna 1944 a žil v Kroměříži do roku 1957 [viz Kroměříž. Pamětní deska Karlu Krylovi II].
Prohlédnout detailPamětní desku iniciovalo vedení města a ve spolupráci s Kulturním centrem Lanškroun byla odhalena 17. listopadu 2019. Desku se symboly listopadové revoluce odhalili starosta města Radim Vetchý (Lanškrounské fórum), první polistopadový místostarosta Jan Šebrle (KDU-ČSL), tehdejší mluvčí Občanského fóra v Lanškrouně Radomil Macek a autor desky Petr Kolářský. Generální stávka, ke které v reakci na události 17. listopadu 1989 v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] vyzvali stávkující studenti, divadelníci a Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], se konala v pondělí 27. listopadu. V mnoha městech dvouhodinovou manifestační stávku doprovázely mítinky požadující odstranění ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a státu a svobodné volby.
Prohlédnout detailPřipomínku Václava Havla inicioval letovický spolek PaLetA. Autorem architektonického řešení umístění i nově vzniklého parku je Hana Matějková, bronzovou bustu vytvořil akademický sochař Kryštof Hošek. Slavnostní odhalení busty na podstavci obklopeném kamennými deskami, z nichž některé nesou vybrané Havlovy citáty, proběhlo u příležitosti Havlových nedožitých osmdesátých narozenin 8. října 2016 za účasti bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába, zástupců města, Knihovny Václava Havla, členů skautské organizace a veřejnosti. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena 17. listopadu 2015 na budově městského úřadu u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. Slavnostního aktu se zúčastnili zastupitelé města a zakládající členové místního Občanského fóra v roce 1989. Připomíná obě listopadová „studentská“ výročí roku 1939 a 1989. Obdobně jako v Pardubicích se jedná o společnou připomínku studentských demonstrací 1939 a 1989 [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989].
Prohlédnout detailPamátník vznikl z iniciativy odboru kanceláře architektury města Liberec ve spolupráci s představiteli občanského odporu z podzimu 1989 a byl odhalen v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019. Tvoří jej citát Václava Havla a dedikace vyryté do schodu vnějšího žulového schodiště budovy radnice, kde se tradičně odehrávají důležité historické události města a regionu. Slavnostnímu odhalení, které provedli náměstek primátora Ivan Langr a studentka libereckého gymnázia Eliška Loumová, předcházel pietní akt u pamětní desky připomínající liberecké oběti intervence v srpnu 1968 [viz Liberec. Pamětní deska obětem sovětské invaze]. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPři příležitosti nedožitých 76. narozenin Václava Havla byla 8. října 2012 v parku, který nese jeho jméno, odhalena busta autorky Alžběty Kumstátové. Bronzová busta je umístěna na kamenném podstavci s kovovým plátem na položení květin. Pořízení busty hradilo město Litoměřice, tehdejší senátor a Havlův přítel Alexandr Vondra a významnou měrou také veřejná sbírka. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailZ iniciativy místní ODS byla v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu na Mírovém náměstí instalována plastika litoměřické akademické sochařky Alžběty Kumstátové. Znázorňuje vlající trikoloru připnutou spínacím špendlíkem. Artefakt financovaný z veřejné sbírky odhalil 17. listopadu 2019 europoslanec Alexandr Vondra společně s autorkou. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailZ iniciativy Centra kultury Lovoš bylo 17. listopadu 2019 ve dvoře Pfannschmidtovy vily odhaleno tzv. listopadové zákoutí se skříňkou knih dříve zakázaných autorů a pamětní deskou ze zlatého frézovaného hliníku. Autorkou nápisu na desce připomínajícího odkaz demokratické revoluce 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] je Romana Dian Soukupová.
Prohlédnout detailPamětní deska z bílého mramoru připomínající odchod místní sovětské posádky v roce 1991 byla z iniciativy městského zastupitelstva odhalena na milovickém náměstí u příležitosti pátého výročí události 30. června 1996. Po jejím odcizení v roce 2005 město pořídilo prozatímní plechovou kopii (2007–2010), která byla sňata v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí budovy radnice a celkovou revitalizací náměstí. Kvůli ní došlo i k demontáži torza rakety SCUD, které jako připomínku pobytu sovětských vojsk ve městě odhalil milovický Klub vojenské historie v červnu 2008. Po dokončení úprav se obě připomínky do veřejného prostoru již nevrátily. V Milovicích se nacházelo velitelství Střední skupiny sovětských vojsk zformované po srpnové okupaci. Dislokaci posádek legalizovala Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa, podepsaná 16. října 1968 v Praze předsedy československé a sovětské vlády, kterou pod politickým nátlakem schválil 18. října také československý parlament. Koexistence se sovětskými posádkami se stala součástí každodenního života za normalizace v desítkách měst a obcí v Československu [viz též Frenštát pod Radhoštěm. Pamětní deska odchodu sovětské armády; Vysoké Mýto. Pamětní deska upomínající na pobyt sovětské okupační armády]. Odchod sovětských vojsk završený v červnu 1991 umožnila mezivládní smlouva podepsaná v Moskvě 26. února 1990 ministry zahraničních věcí.
Prohlédnout detailPamátník tvoří dva kamenné obelisky symbolizující českou a německou část hranice, v horní části rozdělené ostnatými dráty, a nachází se v místě původní ostře střežené hranice nedaleko přechodu Rozvadov. Památník, který vznikl podle návrhu starostů Rozvadova Jindřicha Červeného a starosty Waidhausu Gustla Reichenbergera, odhalil 26. července 1993 Jiří Dienstbier. V Nových Domcích u Rozvadova dne 23. prosince 1989 ministři zahraničních věcí Československa a Německa Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher [viz Praha 1. Pamětní deska upomínající na uprchlíky z NDR] symbolicky přestřihli dráty železné opony, která od 50. let oddělovala českou a německou část pohraničí. Obdobný akt se uskutečnil již 17. prosince za účasti rakouského ministra zahraničí Aloise Mocka v místě současného hraničního přechodu Hatě–Kleinhaugsdorf.
Prohlédnout detailMramorová pamětní deska básníku a písničkáři Karlu Krylovi byla odhalena 3. června 1995 z iniciativy Klubu Karla Kryla. Autorem desky s rytým písmem, vystupující z dlažby, je Vladimír Vystyd. Rodina Krylových pochází z Nového Jičína, kde vybudovala knihtiskařskou firmu Kryl a Scotti. Po anexi Sudet se přestěhovala do Kroměříže, kde Karel Kryl st. tiskárnu obnovil a provozoval až do roku 1950 a kde se budoucí básník a písničkář Karel Kryl (1944–1994) [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla] narodil. Znárodnění podniku znamenalo pro rodinu i nucené přestěhování. Do Nového Jičína se Krylovi vrátili v roce 1957.
Prohlédnout detailPamětní deska Karlu Krylovi byla odhalena z iniciativy tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála a městského zastupitelstva 20. října 2004 na budově bývalého studentského Dex klubu. Kromě členů městského zastupitelstva se odhalení zúčastnil také tehdejší primátor města Martin Tesařík. Karel Kryl (1944–1994) [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla], který je veřejností vnímán zejména jako písničkář a básník protestující proti srpnové okupaci v roce 1968, působil v Olomouci jako osvětový výtvarník.
Prohlédnout detailU příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, který je také Mezinárodním dnem studentstva, odhalili 14. listopadu 2019 zástupci opavské univerzity památník, který má připomínat podíl vysokoškolských studentů na pádu komunistického režimu během revolučních událostí v roce 1989. Autorem připomínky je Christine Habermann von Hoch, jež památník koncipovala jako květ složený z šesti ocelových kontur srdce. Doprovodná pamětní deska umístěná u chodníku nese dedikaci spolu s hesly univerzity a jednotlivých fakult. Demonstrace 17. listopadu 1989, uspořádaná u příležitosti oslav Mezinárodního dne studenstva [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989], odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailBronzovou pamětní desku věnovalo městu Ostrava oblastní sdružení Občanské demokratické strany. Odhalili ji zástupci regionální rady ODS a ostravského magistrátu 15. listopadu 2019 na Masarykově náměstí, kde v roce 1989 probíhaly první demonstrace. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailNa Den boje za svobodu a demokracii, který je také Mezinárodním dnem studentstva, odhalili 17. listopadu 2019 zástupci ostravské univerzity v čele s rektorem Janem Latou pamětní desku věnovanou studentům-aktérům revolučních událostí v roce 1989. Připomínku v podobě kovového pásu vetknutého mezi dlaždice zdiva na fasádě univerzitní budovy vytvořil sochař Jan Šnéberger a iniciovala studentská komora akademického senátu. Demonstrace 17. listopadu 1989, uspořádaná u příležitosti oslav Mezinárodního dne studenstva [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989], odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPomník k uctění studentských demonstrací v roce 1939 a 1989 byl odhalen 16. listopadu ve výročním roce 1999. Betonový monolit, který se nachází vedle budovy Univerzitní knihovny, nese z jedné strany nápis s názvem univerzity a z druhé její znak a text připomínaných událostí. Autorem pomníku je pardubický výtvarník Josef Procházka, bronzové písmo zhotovil a osadil výtvarník a umělecký kovář Josef Brychnáč. Pamětní místo vzniklo z iniciativy tehdejšího rektora Univerzity Pardubice Oldřicha Pytely jako součást dostavby společného objektu univerzitní knihovny a auly a označení univerzitního areálu. Dne 28. října 1939 se v okupované Praze konala demonstrace k výročí vzniku Československa, při níž byl smrtelně postřelen student Jan Opletal (1915–1939), a veřejný průvod doprovázející jeho ostatky 15. listopadu vyústil v nové a ještě silnější protesty. 17. listopadu 1939 nacistická okupační správa v reakci na předchozí dění uzavřela všechny české vysoké školy, devět studentských vůdců bylo zatčeno a popraveno, 1 200 studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Na památku těchto událostí byl 17. listopad v roce 1942 v Londýně vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena z iniciativy občanů a zastupitelstva města 17. listopadu 2019 na budově Divadla Fráni Šrámka. Slavnostní odhalení provedli starostka Eva Vanžurová (Pro Písek) a první místostarosta Petr Hladík (KDU-ČSL). Ocelovou desku s povrchovou bronzovou úpravou s datem a motivem trikolóry na spínacím špendlíku vytvořil umělecký kovář Jiří Bajer. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989]
Prohlédnout detailBustu odhalenou u příležitosti nedožitých 76. narozenin Václava Havla 8. října 2012 v budově radnice v Plzni-Křimicích obci daroval její autor, sochař a místní rodák Jaroslav Bocker. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla]. Text na desce není zcela přesný – Václav Havel působil v prezidentské funkci od 29. prosince 1989 do 28. března 1990 (ČSSR), od 29. března 1990 do 20. července 1992 (ČSFR) a poté ve dvou funkčních obdobích jako prezident samostatné České republiky (od 2. února 1993 do 2. února 2003).
Prohlédnout detailPamětní desku s citátem a „havlovským“ srdíčkem iniciovalo městské zastupitelstvo, odhalil ji 17. listopadu 2019 za normalizace perzekvovaný gymnaziální profesor Karel Pecháček a požehnal prachatický vikář Petr Plášil. Kamennou desku zasazenou do dlažby pod městskými hradbami zhotovil místní kameník František Kölbl. Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailBásníkova bronzová busta byla odhalena 6. října 2014 v atriu Poslanecké sněmovny u příležitosti dvou Krylových životních výročí: 20 let od úmrtí a 70 let od jeho narození. Jejím autorem a iniciátorem je sochař Pavel Monhart. Proti umístění připomínky v parlamentu byla Klubem Karla Kryla iniciována petice, kritizující přivlastňování básníkova odkazu politiky, kterou podepsalo přes tisíc občanů. Na jejím základě byla na jaře 2015 za účasti autora a tehdejšího poslance a ministra kultury Daniela Hermana nově umístěna v poslaneckém klubu KDU-ČSL. Karel Kryl (1944–1994) je veřejností vnímán zejména jako písničkář a básník protestující proti srpnové okupaci v roce 1968 [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla].
Prohlédnout detailVe foyeru prvního balkonu historické budovy Národního divadla byla 17. listopadu 2011 odhalena z iniciativy donátorky Dadji Altenburg Kohlové a jejího manžela výtvarníka Daniela Pešty bronzová busta Václava Havla, kterou vytvořil německý výtvarník Kai Teichert. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailBronzová deska s lidskými dlaněmi v různých gestech upomínající na brutální zásah policie proti studentskému pochodu, na který demonstranti reagovali skandováním hesla „Máme holé ruce“, se stala tradičním místem, kde si občané i politické reprezentace připomínají události vedoucí k pádu komunistického režimu. V průchodu Kaňkova domu na Národní třídě v Praze ji v únoru 1990 instalovali autoři Otakar Příhoda a Miroslav Krátký. Od 16. listopadu 2016 je nově osazena na zaskleném portálu podloubí směrem do ulice. Studentský pochod 17. listopadu 1989 iniciovali společně zástupci vysokoškolských organizací SSM i neoficiálních studentských kruhů. Příležitostí k povolené manifestaci bylo 50. výročí smrti Jana Opletala, studenta Univerzity Karlovy, jenž byl smrtelně postřelen při protinacistické demonstraci v Praze [viz Pardubice. Pomník boje studentů za svobodu 1939–1989]. Od počátku se však počítalo s protestními projevy proti stávajícímu režimu. Studentská manifestace tak přilákala mnoho dalších účastníků. Brzy po zahájení na Albertově získal pietní akt [viz Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] jasný protirežimní charakter. Průvod, který se vydal nejdříve na Vyšehrad a odsud později do centra Prahy, skandoval hesla proti monopolu moci KSČ, proti vládní garnituře a na podporu opozičních skupin. Na Národní třídě byl průvod zastaven pořádkovými oddíly bezpečnostních složek, čelo průvodu bylo obklíčeno a mnozí účastníci, především mladí lidé, byli surově zbiti (mimo jiné právě v průchodu Kaňkova domu). Brutalita zákroku vedla k vyhlášení studentské a divadelní stávky, k založení Občanského fóra a VPN, vlně demonstrací a rychle se šířícímu celospolečenskému odporu. Pod tlakem mezinárodních i vnitřních událostí se komunistický režim zanedlouho po 17. listopadu zhroutil.
Prohlédnout detailPamětní deska Alexandru Dubčekovi byla odhalena 16. listopadu 2009 u příležitosti 20. výročí pádu komunistického režimu z iniciativy Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a Slovenského institutu v Praze, ve spolupráci s Národním muzeem, Parlamentem ČR a dalšími institucemi. Slavnostního odhalení se zúčastnili předseda Slovenské národní rady Pavol Paška, slovenský ministr kultury Marek Maďarič, předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR Miloslav Vlček a Přemysl Sobotka. Mramorovou desku s českým a slovenským nápisem a mělkým reliéfem politika vytvořil slovenský sochař Teodor Baník. Alexander Dubček (1921–1992) představuje pro československou a zejména zahraniční veřejnost symbol pražského jara a „socialismu s lidskou tváří“. Slovenský komunistický politik (od roku 1963 první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a člen předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa) byl v lednu 1968 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. 21. srpna, v prvních hodinách okupace Československa, byl sovětskými vojenskými orgány v budově ÚV KSČ v Praze spolu s dalšími představiteli reformní části vedení KSČ zadržen a odvezen do Sovětského svazu. V následujících dnech se účastnil jednání v Kremlu, která byla uzavřena podepsáním Moskevského protokolu, jímž byla československou stranou přislíbena „normalizace“ situace v zemi. Od dubna 1969, kdy jej ve funkci prvního tajemníka vystřídal Gustáv Husák, do října téhož roku předsedal Federálnímu shromáždění. Podpisem Zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění z 22. srpna 1969 umožnil intenzivní perzekuci občanů, kteří při prvním výročí srpna demonstrovali proti sovětské okupaci a politice nového normalizačního vedení KSČ a naopak vyjadřovali podporu Dubčekovi a dalším představitelům pražského jara. V období 1969–1970 zbaven stranických funkcí a vyloučen z komunistické strany. Do politického života se vrátil během listopadové revoluce – po Bratislavě se objevil na veřejnosti v Praze na Václavském náměstí, v doprovodu Václava Havla. 28. prosince 1989 byl zvolen předsedou Federálního shromáždění. Zemřel 7. listopadu 1992 na následky zranění, jež utrpěl při automobilové nehodě [viz Humpolec. Pomník Alexandru Dubčekovi]. Je pochován v Bratislavě.
Prohlédnout detailV roce 1989 se Lobkovický palác stal místem německých – a evropských – dějin, když bylo tisícům občanů tehdejší NDR po týdnech čekání na území velvyslanectví umožněno vycestovat do Spolkové republiky Německo. Tuto událost a místo, odkud v září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher pronesl historický projev, připomíná pamětní deska. Původní desku odhalenou na počátku 90. let, jež byla připevněna na pískovcové zábradlí tzv. Genscherova balkonu, nahradila po renovaci budovy velvyslanectví v roce 2014 nová, identického znění, upevněná na stojanu před zábradlím. Postupné uvolňování poměrů v Polsku a Maďarsku, a zejména demontáž železné opony na maďarských hranicích s Rakouskem na jaře 1989 motivovaly mnoho občanů NDR k opuštění republiky. Během léta 1989 se uchylovali na západoněmecké ambasády v Budapešti, Varšavě a poté, co Maďarsko 10. září otevřelo pro občany NDR hranice do Rakouska, také v Praze. V průběhu září počet východních Němců přežívajících v improvizovaných podmínkách za zdmi ambasády SRN v Praze dosáhl přibližně čtyř tisíc. Po zdlouhavých jednáních vedení NDR souhlasilo, že budou moci vycestovat do SRN ve speciálně vypravených vlacích východoněmeckých železnic [viz Praha 9. Pamětní deska upomínající na odjezd uprchlíků z NDR]. To uprchlíkům přijel na ambasádu oznámit 30. září 1989 přímo spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Další vlna několika tisíců uprchlíků takto vycestovala na začátku října 1989. Řada z nich zanechala v okolních pražských ulicích svoje osobní vozy – zejména wartburgy a trabanty [viz Praha 1. Socha Quo vadis (trabant) a doprovodné pamětní desky]. Následovaly veřejné protesty v řadě míst tehdejší NDR a politické změny v zemi. Rozsáhlé občanské protesty spolu s pokračujícím exodem východních Němců (odhaduje se, že jen přes Československo jich vycestovalo na západ asi 80 tisíc) vyústily v noci z 9. na 10. listopad 1989 v pád nejznámějšího symbolu studené války, Berlínské zdi a následně i k pádu komunistického režimu v NDR a sjednocení Německa. Nápis na desce cituje oznámení, které k shromážděným uprchlíkům z východního Německa pronesl západoněmecký ministr: „Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“
Prohlédnout detailU pomníku amerického prezidenta Woodrowa Wilsona ve Vrchlického sadech před budovou Hlavního nádraží byla 17. prosince 2012 odhalena deska věnovaná Václavu Havlovi. U příležitosti prvního výročí jeho úmrtí ji odhalili tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra. Připomínku iniciovalo Sdružení amerických přátel České republiky (AFOCR), přispěly na ni více než dvě stovky českých a slovenských krajanů žijících v USA. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailBronzový odlitek díla českého výtvarníka Davida Černého se nachází v zahradě Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, originál byl zapůjčen do sbírek Fóra pro soudobé dějiny v Lipsku. Socha Quo vadis byla odhalena v únoru 2002 a po pěti letech, 9. května 2007, byla za přítomnosti tisku a autora přesunuta v rámci zahrady na současné místo, viditelné ze strany petřínských zahrad. Plastika trabantu na čtyřech lidských nohou je originální připomínkou událostí z podzimu roku 1989, kdy se budova Velvyslanectví Spolkové republiky Německo stala dočasným azylem pro občany z NDR [viz Praha 1. Pamětní deska upomínající na uprchlíky z NDR].
Prohlédnout detailV rámci mezinárodního divadelního festivalu na počest nedožitých 80. narozenin Václava Havla byl z iniciativy Dagmar Havlové a ředitele Národního divadla Jana Buriana 4. října 2016 na piazzettě Národního divadla umístěn artefakt Srdce pro V. H. akademického sochaře Kurta Gebauera. Pamětní místo doplňuje deska vsazená do dlažby. Model s originálními nápisy je umístěn v Pražské křižovatce [viz Praha 1. Umělecké připomínky Václava Havla v Pražské křižovatce]. Na počátku roku 2012 zde bylo vystaveno Srdce pro Václava Havla výtvarníků Lukáše Gavlovského a Romana Švejdy [viz Litomyšl. Srdce pro Václava Havla]. Václav Havel (1936–2011), spisovatel a dramatik, hrál významnou roli v protirežimní rezistenci v 70. a 80. letech a po pádu režimu se stal prezidentem [viz Praha 10. Hrob Václava Havla].
Prohlédnout detailBronzová deska s nápisem upomínající na výchozí místo pokojné demonstrace svolané studentskými iniciativami 17. listopadu 1989 byla odhalena u příležitosti 17. výročí událostí ve čtvrtek 16. listopadu 2006 na místě, kde v roce 1989 stálo řečnické pódium. Pamětní desku akademického sochaře Petera Orieška společně odhalili starosta městské části Praha 2 a rektor Univerzity Karlovy v Praze. Studentská manifestace byla oficiálně schváleným pietním shromážděním při příležitosti 50. výročí smrti studenta Jana Opletala. Ovšem již úvodní proslovy nezávislých studentů na Albertově naznačily, že nejde o pouhé pietní setkání, a předznamenaly celkový protestní charakter shromáždění. Dav několika desítek tisíc lidí, mezi kterými zdaleka nebyli jen studenti, spontánně reagoval skandováním hesel a protirežimní zaměření manifestace akceleroval. Jen stěží se pořadatelům podařilo nasměrovat průvod z Albertova na předem schválenou trasu na Vyšehrad, kde měla akce podle oficiálního scénáře skončit. Odsud se však účastníci průvodu spontánně vydali směrem do centra, kde byli zastaveni na Národní třídě [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena 17. listopadu 2014 prezidentem Milošem Zemanem za přítomnosti prezidentů zemí Visegrádské čtyřky a Spolkové republiky Německa. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailU příležitosti sedmdesátého a dvacátého výročí událostí 17. listopadu 1939 a 1989 byla v parčíku u Základní školy T. G. Masaryka v pražských Modřanech zasazena Lípa svobody a k ní instalován pamětní kámen. Vzpomínkové akce se zúčastnili představitelé městské části Praha 12 Petr Hána a Zlatuše Rybářová, zástupci zájmových organizací, škol a občané. Lípa byla zasazena (po poškození nahrazena v roce 2013 novým stromem) poblíž lipové aleje, kterou v Modřanech zasadili v roce 1940 na památku studentů a studentských funkcionářů popravených 17. listopadu 1939, a později instalované desky, jež tuto událost připomíná. Obdobně jako v Pardubicích se jedná o společnou připomínku studentských demonstrací 1939 a 1989 [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989]. K tradici sázení stromů svobody viz Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.
Prohlédnout detailLípu svobody v parku Sacré Coeur zasadili k 30. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2019 zástupci městské části Praha 5. Pamětní desku odhalila starostka Renáta Zajíčková (ODS). Po roce 1989 se do posloupnosti významných státních politických událostí, které jsou připomínány vysazováním stromů svobody, zařadil také 17. listopad jako symbolické datum spojené s pádem komunistického režimu v Československu. Tradice sázení stromů svobody se odvozuje od připomínání revoluce 1789 ve Francii a přijal ji za své také československý stát v roce 1918. Viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody a Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.
Prohlédnout detailHrob Karla Kryla, básníka a písničkáře patří mezi nejnavštěvovanější na břevnovském hřbitově, kam bylo jeho tělo uloženo 11. března 1994. Karel Kryl (1944–1994) se narodil v Kroměříži [viz Kroměříž. Pamětní deska Karlu Krylovi; Kroměříž. Pamětní deska Karlu Krylovi II], kam byla rodina známého knihtiskaře Karla Kryla st. nucena odejít z Nového Jičína po anexi Sudet [viz Nový Jičín. Pamětní deska Karlu Krylovi], v roce 1962 maturoval na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni [viz Bechyně. Pamětní deska a busta Karla Kryla]. V letech 1962–1966 pracoval v keramickém závodě v Teplicích [viz Teplice. Pamětní deska Karlu Krylovi], posléze jako osvětový výtvarník v Olomouci [viz Olomouc. Pamětní deska Karlu Krylovi] či jako volný spolupracovník ostravského rozhlasu [viz Ostrava. Pomník Karlu Krylovi]. Po srpnu 1968 se živil jako textař a zpěvák. Karel Kryl je veřejností vnímán zejména jako básník protestující proti okupaci, jeho první LP deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla ještě v Československu v roce 1969, kdy Kryl emigroval a kdy v Mnichově vydal druhé LP Rakovina. V emigraci spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, nejprve jako volný spolupracovník a v letech 1983–1991 ve stálém angažmá. Po návratu do republiky na podzim 1989 se Karel Kryl aktivně účastnil mítinků Občanského fóra. Dne 4. prosince zpíval na Václavském náměstí spolu s Karlem Gottem československou hymnu. V raných 90. letech ve veřejných vystoupeních i v nové tvorbě kriticky komentoval polistopadový politický vývoj. Zemřel náhle 3. března 1994 v Mnichově. Po zádušní mši celebrované arciopatem Anastázem Opaskem v kostele sv. Markéty v Praze byl pochován na břevnovském hřbitově. V roce 1995 obdržel in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně a v roce 2014 Řád T. G. Masaryka I. třídy.
Prohlédnout detailPamětní desky v české i anglické podobě byly odhaleny 1. července 2011 v ulici Ronalda Reagana, kde se nachází rezidence velvyslance USA. U příležitosti stého výročí narození 40. prezidenta Spojených států amerických je odhalili bývalá ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová, tehdejší americký velvyslanec v České republice Norman L. Eisen a starostka Prahy 6 Marie Kousalíková. Ronald Reagan (1911–2004) je oceňován jako politik, který svými postoji v době studené války urychlil pád komunistických režimů v Evropě [viz též Chyšná. Pamětní deska R. Reaganovi a M. Gorbačovovi].
Prohlédnout detailV rámci přejmenování bubenečského parku Ve Struhách na park Willyho Brandta byla za účasti zástupců města a městské části, členů německého velvyslanectví a Petera Brandta 6. října 2011 odhalena kamenná stéla připomínající tohoto německého politika. Autorem pomníku z vyvřeliny gabro s Brandtovým autografem je kameník a sochař Jiří Kubík. Během slavnosti byla odhalena také nová uliční deska a uliční pamětní deska. Willy Brandt (1913–1992), 1949–1957 poslanec Spolkového sněmu, 1957–1966 starosta Západního Berlína, 1964–1987 spolkový předseda SPD. Jako ministr zahraničí, jímž se stal v roce 1966, a jako spolkový kancléř (1969–1974) usiloval o zlepšení vztahů SRN se státy východní Evropy, které mělo vést k uvolnění napětí v Evropě a také k novému uspořádání poměrů v rozděleném Berlíně (tzv. Ostpolitik). V jejím rámci byly v roce 1973 navázány diplomatické vztahy mezi Československem a SRN.
Prohlédnout detailObdélníková deska na výšku z leštěné žuly s rytým portrétem a textem byla odhalena 21. května 2012 jako připomínka básníkovy hudby a životní filozofie. K iniciátorům instalace desky patřil mimo jiné zpěvák Ivan Hlas. Karel Kryl (1944–1994) je veřejností vnímán zejména jako písničkář a básník protestující proti srpnové okupaci v roce 1968 [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla].
Prohlédnout detailPamětní desku na nádraží Praha-Libeň iniciovalo velvyslanectví Spolkové republiky Německo. V rámci festivalu Cesta za svobodou ji 28. září 2019 odhalili tehdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, jeden z uprchlíků, nyní ředitel drážďanské filharmonie Markus Rindt, a německý velvyslanec Christoph Israng. V noci 30. září 1989 odcestovalo na základě vyjednané dohody v pěti speciálně vypravených vlacích východoněmeckých železnic přes území východního Německa do bavorského města Hof několik tisíc uprchlíků z NDR, do té doby dlících na západoněmecké ambasádě v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska upomínající na uprchlíky z NDR; Praha 1. Socha Quo vadis (trabant) a doprovodné pamětní desky]. V noci 4. října odcestovaly stejným způsobem další tisíce uprchlíků, zatímco vláda NDR hranice s Československem 3. října uzavřela.
Prohlédnout detailU příležitosti stého výročí založení republiky byla 17. listopadu 2018 z iniciativy zastupitelstva města odhalena měděná deska upomínající na průběh událostí v listopadu a prosinci 1989 v Roudnici. Odhalení proběhlo za účasti politické reprezentace města, zástupců společenských a kulturních organizací a spolků a veřejnosti. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní desku u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu na budově obecního úřadu odhalili starosta Luděk Pěnkava a Michaela Rösslerová, předsedkyně Spolku přátel památek obce Strupčice. Jejím autorem je arch. Martin Rössler, realizovalo ji Kamenictví Jaroslav Antoš. Hodiny na pamětní desce ukazující čas za pět minut dvanáct i nápis odkazují na skutečnost, že existenci Strupčic v 80. letech ohrožovala postupující důlní činnost. Od roku 1987 byly připravovány konkrétní kroky v souvislosti s plánovanou likvidací obce a přesídlení jejích obyvatel, podle územního plánu schváleného v roce 1989 se obec měla „přestěhovat“ do nové výstavby v nedalekých Sušanech.
Prohlédnout detailPamátník v podobě svazku klíčů ze žuly iniciovalo vedení obce a vytvořili jej Petr Racek a Tomáš Tichý. V nově vybudovaném studenském parku jej 17. listopadu 2019 odhalili starosta Zdeněk Med (Prosperita a rozvoj Studené a okolí), místostarosta Pavel Škoda (Spolek pro rozvoj obce), poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) a senátor Miloš Vystrčil (ODS). Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní deska byla odhalena z iniciativy Šumperského občanského klubu, z.s. a Divadla Šumperk 16. listopadu 2019 na budově divadla, u něhož se sešla desítka občanů na první protirežimní demonstraci po 17. listopadu 1989. Pamětní desku s motivem dvou klíčů vytvořili Ivo Bernard a Tomáš Wurst podle návrhu Pavla Adámka a Radoslava Sturma, odhalil ji jeden z členů tehdejšího místního Občanského fóra Jan Havlíček. Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.
Prohlédnout detailŽulový blok s vytesaným nápisem doplněný bronzovou deskou s reliéfem T. G. Masaryka byl odhalen 21. dubna 1990 z iniciativy členů místního Občanského fóra. O dva roky později bylo pamětní místo rozšířeno o obdobnou protilehle instalovanou připomínku osvobození Švihova americkou armádou v roce 1945. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailDeska z terrazza s leptaným portrétem a textem, jejímž autorem je Ondřej Pisch, byla odhalena 7. října 2004 z iniciativy teplické organizace ČSSD za účasti tehdejší ministryně školství Petry Buzkové, představitelů kraje a města. Karel Kryl (1944–1994) [viz Praha 6. Hrob Karla Kryla] nastoupil v Teplicích na umístěnku po ukončení studia na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni v roce 1962. Ve zdejších Spojených keramických závodech pracoval do roku 1966.
Prohlédnout detailPamětní bronzová deska s litým písmem a plastikou ruky v gestu vítězství upomíná na místo konání ekologických v listopadu 1989. V roce 1996 ji odhalili protagonisté ekologických aktivit Petr Veselský a Eduard Vacek. Oblast severních a severozápadních Čech byla dlouhodobě sužována opakujícími se smogovými situacemi, kdy imise oxidů síry, dusíku a těžkých kovů překračovaly limitní hodnoty. Dne 8. listopadu 1989 se v Teplicích objevily plakáty, které na neúnosné ekologické podmínky reagovaly a vyzývaly občany k protestní demonstraci. Na tehdejším náměstí Zdeňka Nejedlého se 11. listopadu 1989 sešlo 800 až 1000 lidí, kteří požadovali čistý vzduch. Zaskočená policie zasáhla až při průvodu městem. Demonstrace se následující dny opakovaly a vyvrcholily 13. listopadu, kdy byla vedení města předána petice s žádostí, aby se o ekologické situaci začalo veřejně jednat. K setkání demonstrantů s vedením města došlo 20. listopadu už za poněkud změněné politické situace. Ekologické demonstrace se z Teplic šířily i do dalších měst – Litvínova, Mostu, Děčína, dokud nebyly překryty politickými důsledky pražské studentské demonstrace ze 17. listopadu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989 a Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPamětní desku iniciovalo vedení města a 17. listopadu 2019 ji odhalili starosta Jan Váňa a místostarostky Jana Grammetbauerová a Anna Kahounová (ODS) v místech, kde se 27. listopadu 1989 při generální stávce sešlo několik stovek lidí. Bronzovou desku realizovala slévárna Beňov a je umístěna na žulovém podstavci, který vytvořil kameník Tomáš Franta. Generální stávka, ke které v reakci na události 17. listopadu 1989 v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] vyzvali stávkující studenti, divadelníci a Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], se konala v pondělí 27. listopadu. V mnoha městech dvouhodinovou manifestační stávku doprovázely mítinky požadující odstranění ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a státu a svobodné volby.
Prohlédnout detailPamětní místo upomínající na listopadové události roku 1989 v Uherském Brodu odhalili radní Petr Vrána a Jan Hrdý 16. listopadu 2018 před budovou Muzea Jana Amose Komenského. Autorem díla je Marek Vráblík, jenž artefakt v podobě stylizované státní vlajky zhotovil ze symbolu „sametové revoluce“ – asi šesti tisíc klíčů. Jejich tříměsíční veřejná sbírka byla zahájena na vzpomínkovém shromáždění 21. listopadu 2017 spojeném s odhalením dočasné pamětní desky, o rok později instalované k památníku. Symbolem listopadové revoluce 1989, odstartované zásahem bezpečnostních složek proti studentské demonstraci 17. listopadu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989], se stalo zvonění klíči („poslední zvonění“ režimu a jeho představitelům) na demonstracích organizovaných Občanským fórem od 21. listopadu. Tuto symboliku nese také připomínka v Jihlavě [viz Jihlava. Památník 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailDeska z patinované mosazi na opěrné zdi pod kostelem Povýšení svatého Kříže byla zřízena městem Veselí nad Lužnicí po schválení radou města a z iniciativy občanů, kteří se zde sešli v roce 2014 u příležitosti 25. výročí demokratické revoluce. Deska, symbolicky umístěná tam, kde se scházeli místní aktivisté a zakladatelé Občanského fóra, byla odhalena 17. listopadu 2015. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailPomník z tesaného přírodního pískovce inicioval a vytvořil Josef Botík (†1997). Byl odhalen v roce 1990 na veřejném prostranství poblíž autorova domu v rámci sousedského setkání u příležitosti prvního výročí listopadových událostí za přítomnosti obyvatel obce Vlčková. Demonstrace 17. listopadu 1989 odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].
Prohlédnout detailKamenná deska s nápisem byla odhalena v den prvního svobodného výročí srpnové okupace 21. srpna 1990. Iniciativa vzešla z radnice, desku odhaloval tehdejší starosta města Josef Bíbus. Deska se nachází na zbytcích parkánové zdi v Jungmannových sadech, kam se pamětní desky umísťují už od doby první republiky a upomínají na historické události z dějin Vysokého Mýta. Vysoké Mýto patřilo mezi tři desítky měst a obcí, kde byly na základě Smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa dislokovány sovětské posádky. Všechny dosavadní posádky ČSLA – pluk protivzdušné obrany a dva automobilové prapory – byly přemístěny do jiných měst a kasárna ve Vysokém Mýtě obsadily útvary Střední skupiny sovětských vojsk.
Prohlédnout detailBronzová pamětní deska připomínající Den boje za svobodu a demokracii byla odhalena z iniciativy města Žďár nad Sázavou 17. listopadu 2016 na budově bývalého městského úřadu vedle busty Tomáše Garrigua Masaryka. Slavnostního aktu se zúčastnili zastupitelé města a zakládající členové místního Občanského fóra v roce 1989. Den boje za svobodu a demokracii uzákoněný v roce 2000 jako státní svátek připomíná listopadová „studentská“ výročí roku 1939 a 1989 [viz Pardubice. Pomník boji studentů za svobodu 1939 a 1989].
Prohlédnout detail