Pátek, 24 října, 2014
Kovová deska s pozlaceným písmem byla odhalena 28. října 1996 za přítomnosti tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Tomáška, zástupců Konfederace politických vězňů a Českého svazu bojovníků za svobodu ve vstupní chodbě budovy Policejního prezidia České republiky. Iniciátorem připomínky byl jeden z bývalých vězněných příslušníků SNB Karel Bažant. Deska byla v roce 2016 rozhodnutím policejního prezidenta Tomáše Tuhého darována Muzeu Policie ČR, odstraněna z původního místa a zatím není zpřístupněna.
Přes úsilí KSČ o výstavbu nového poválečného, ke komunistické politice loajálního Sboru národní bezpečnosti (systematické kroky KSČ k ovládnutí bezpečnostních složek byly ostatně jednou z příčin únorové vládní krize 1948) zde na konci 40. a na počátku 50. let stále působilo mnoho „starých“, tj. především předválečných příslušníků policie a četnictva. Poúnorová personální výměna bezpečnostních sborů spojená s hromadným přijímáním nových příslušníků a s nucenými odchody tzv. politicky nespolehlivých členů probíhala postupně. Není tedy tak zcela překvapivé, že do konce roku 1949 bylo v souvislosti s protistátní činností zatčeno přes 450 příslušníků SNB. Zapojením do protirežimního odporu riskovali jako příslušníci bezpečnostních složek státu (či jako dezertéři z těchto složek) nejtěžší tresty. Účast příslušníků SNB v ilegálních aktivitách i jejich následná perzekuce (jakkoli mnohdy vykonstruovaná) skládá poněkud jiný obraz minulosti než schematizovaný pohled na Sbor národní bezpečnosti jako na bezvýhradnou oporu režimu v poúnorovém období.
Seznam osob popravených komunistickým režimem z politických důvodů v 50. letech zahrnuje tři desítky příslušníků SNB (včetně těch, kteří sloužili u pohraničních útvarů, a včetně členů Sboru vězeňské stráže, kterým zákon č. 321/1948 Sb. přiznával práva příslušníků SNB), kteří se podíleli na různých protirežimních aktivitách. První představují nejrůznější formy pomoci politicky perzekvovaným osobám, a to nejen mezi členy Sboru vězeňské stráže [viz Plzeň. Pamětní deska Čeňku Petelíkovi, Roztoky u Jilemnice. Pamětní deska Janu Horáčkovi] či speciálního útvaru SNB v jáchymovských trestních pracovních táborech [viz Horní Slavkov. Hrob politických vězňů], ale i Veřejné bezpečnosti, jako v případě tří pražských policistů Kmínka, Strmisky (jméno na desce je uvedeno chybně) [viz Praha 9. Pamětní deska Karlu Strmiskovi] a Maceje [viz Praha 9. Pamětní deska Jozefu Macejovi]. Druhou skupinu charakterizuje zapojení příslušníků SNB do různých ilegálních skupin [viz Frýdek-Místek. Pamětní deska obětem komunistického násilí, Ostrava. Pamětní deska popraveným politickým vězňům, Svatý Hostýn. Pomník obětem komunismu a skupiny Hory Hostýnské, Horní Bříza. Pamětní deska Josefu Sporkovi]. Další významnou skupinu tvoří členové Sboru národní bezpečnosti, kteří se stali převaděči či kurýry [viz Chrastava. Pamětní deska Rudolfu Fuksovi; Klatovy. Pomník obětem komunistické zvůle, Kdyně. Pamětní deska obětem akce Kámen].
Tags: Babík Pavol (Pavel), Bažant Karel, Beneš Bohuslav, Buchal Jan, Cée Ladislav, Chmelař Miroslav, Dvořák František, Ferianc Michal, Havlíček František (1908–1952), Havlíček František (1925–1950), Hošek Jan, Karolík Josef (Jozef), Kmínek Josef, Ludvík Josef, Macej Jozef (Josef), Praha 7, Praha-Holešovice, Prouza Josef, Rajnoch Vladimír, Šnaidr (Šnajdr) Václav, Sporka Josef, Strmiska Karel, Tomášek Oldřich, Tuhý Tomáš, Votava František
Posted in 50. léta, Armáda a bezpečnostní složky, Politické procesy, Praha, Zaniklá pamětní místa | No Comments »
Úterý, 12 července, 2011
Pomník, na jehož vzniku se podílely Česká strana sociálně demokratická, Česká strana národně socialistická a Masarykova demokratická strana, byl odhalen 28. října 2009. Dominuje mu bronzová busta Milady Horákové umístěná na vrcholu mramorového pylonu, pod nímž se na mramorové základně nacházejí bronzové desky se jmény popravených politických vězňů. Autory pomníku jsou sochaři Ctibor Havelka, Milan Knobloch a Jan Bartoš a architekt Jiří Kantůrek. Základní kámen byl odhalen v den výročí narození Milady Horákové 25. prosince 2007; jí je pomník jmenovitě dedikován. Pro vystavění pomníku byla uspořádána sbírka, do níž přispěli i zástupci Komunistické strany Čech a Moravy. Na protest vůči tomuto gestu národního smíření se od pomníkové iniciativy distancovali Konfederace politických vězňů, Klub dr. Milady Horákové i architekt původně vybraného návrhu Jiří Lasovský. Pomník, který byl v době svého vzniku dedikován 234 obětem československého režimu padesátých let, jmenovitě uvádí 178 popravených politických vězňů. Podle iniciátorů pamětního místa není tento výčet konečný – na základě podnětů veřejnosti jsou připraveni jména doplňovat či upřesňovat.
Nejčastěji uváděné počty politických vězňů popravených v době komunistického režimu vycházejí z údajů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Na základě uskutečněných výzkumů se hovoří o 248 popravených z politických důvodů (včetně 13 vysokých komunistických funkcionářů), resp. o 227 (novější korigovaný údaj, který exponenty režimu nezahrnuje). Vyčíslení justičních vražd komunistického režimu znamená i nutnost vyrovnat se s eticky problematickými případy, jejichž posuzování navíc komplikuje prolínání několika rovin, kromě věcně právní také historické i komemorační. Otázka, zda mezi oběti komunismu mají být zahrnuti a zda mají být vzpomínáni, se vztahuje na ty představitele režimu, kteří se aktivně podíleli na roztáčení soukolí politických procesů, jimž nakonec sami podlehli, či popravení spolupracovníci Státní bezpečnosti působící uvnitř ilegálních skupin. Obdobné dilema vzbuzují i hraniční případy násilných aktů spojených s ilegálním prostředím, u nichž je rozlišení mezi kriminálním a politickým pozadím značně obtížné.
Tags: Babík Pavol (Pavel), Bacílek Karel, Bakala Sigmund (Zikmund), Bartoš Jan, Bejček Václav, Beneš Bohuslav, Bibza Samuel, Blahník Jaroslav, Bodnár František, Boháč František, Borkovec Jaroslav, Broj Stanislav, Buchal Jan, Bula Jan, Bulín Přemysl, Bušek Karel, Čančík Emanuel, Cée Ladislav, Cerman Vladimír, Černý René, Chaloupecký Karel, Charvát Josef, Chmelař Miroslav, Choc Miloslav, Čížek Petr, Čuba Josef, Daněk Antonín (1927–1950), Daněk Karel, Dlouhý Juraj, Doležal Leopold, Drbola Václav, Dvořák František, Dvořák Jaroslav, Fajkus Ludvík, Ferianc Michal, Fiala Oldřich, Franc Miloslav, Frostig Ivan Isidor, Fryč Václav, Gavenda Štěpán, Goldschmidt Josef, Gonic Josef, Gruber Bohumil, Hadaš Vladislav, Hájek Karel, Harazín Antonín, Havelka Ctibor, Havlíček František (1908–1952), Hejna Jiří, Horáček Jan, Horáková Milada, Hořejší Josef, Hořínek Karel, Hošek Jan, Houfek Bohuslav, Hubálek Bohuslav, Jakubek Bohumil, Janata Zbyněk, Janda Vratislav, Jank Jindřich, Janošík Antonín, Janouch Jiří, Jaroš-Alek Alois, Jaško Bernard, Jebavý Miloslav, Jeřábek Alois, Judytka Bedřich, Kalandra Záviš, Kalinaj Pavel, Kantůrek Jiří, Karolík Josef (Jozef), Kauer Jiří, Kepka Josef, Klempt Bohumil, Kmínek Josef, Knobloch Milan, Kodet Jiří, Kopuletý František, Koukal Lubomír, Kovaříček Boris, Kozlík Josef, Krejčí Josef, Křivka Petr, Křižan Jan, Kučera Josef, Kvičera Václav, Kysela Jaroslav, Lacko Vojtěch, Lančarič Rudolf, Lasovský Jiří, Lazar Jaroslav, Ledvinka František, Lehotský Alexandr, Lindner Ladislav, Liška Josef, Ludvík Josef, Macej Jozef (Josef), Mana František, Melkus Jaroslav, Mityska Antonín, Mojžíš František, Morávek Miloš, Musil Jan, Nechanský Jaromír, Němec Drahoslav, Nosák Ladislav, Novák Ctibor, Novák Jan, Novotný Kamil, Otčenášek Václav, Palma Vladimír, Pařil František, Pavelka Josef, Pecl Oldřich, Peške Jaroslav, Petelík Čeněk, Peteřík Jaroslav, Píka Heliodor, Plešmíd Miroslav, Plichta Antonín, Plichta Stanislav, Plocek Alfréd, Plšek Ladislav, Plzák Jaroslav, Plzák Josef, Pohl Josef, Pohl Rudolf, Pokorný Alois, Polesný Vratislav, Polomský Josef, Pospíšil Miloslav, Potoček Josef, Praha 4, Praha-Nusle, Praha-Pankrác, Profous Zdeněk, Prokeš Květoslav, Rajnoch Vladimír, Rendl Emanuel, Rešetko Jan, Řezáč Jiří, Řezníček Josef, Robotka Josef, Rod František, Sabela Karel, Šádek Slavoj, Šatana Claudius, Sedláček Jan, Šíma Bohumil, Šimara Alois, Sirotek Jaroslav, Sixta Bohumil, Sklenička (Sklenčka) Oldřich, Skokan František, Škrdla Antonín, Smetana Gustav, Šnaidr (Šnajdr) Václav, Sok-Sieger Vilém, Sporka Josef, Strmiska Karel, Suttý (Sutý) Alois, Švéda Václav, Svoboda Ladislav, Sýkora Miroslav, Tippl Václav, Tomek Vladivoj, Tuček Jan, Uličný Bartoloměj, Urban Benjamín, Vacek František, Vašek Josef, Velecký Vladimír, Veselý Karel, Vetejška Jaroslav, Vít Josef, Vítkovský Otakar, Volek Boris, Volf Karel, Votava František, Vrba Jaromír, Vrbický Tibor, Wahl Veleslav, Zajíček František, Železný Vlastimil, Ženíšek Václav, Žingor Viliam
Posted in 50. léta, Politické procesy, Praha, Symbolická pamětní místa | No Comments »