Posts Tagged ‘Jeřábek Alois’
Pondělí, 17 října, 2016
Odhalení pamětní desky vojákům z povolání popraveným v letech 1949–1955 proběhlo v prostorách vestibulu velitelské budovy vyškovských kasáren 11. listopadu 2004 u příležitosti Dne veteránů. Během slavnostního aktu byly odhaleny i další desky připomínající absolventy a učitele vojenské akademie v Hranicích, kteří byli umučeni nebo padli v boji proti nacismu. Odhalili je senátor prof. Josef Jařab a zástupce vojenské sekce Konfederace politických vězňů generálmajor Felix Peřka za účasti zástupců Armády ČR, členů Konfederace politických vězňů a bývalých absolventů hranické vojenské akademie.
Mimořádný rozsah perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948 komunistickým režimem byl veden obavou z odporu vojáků k novému politickému vedení. Na základě obvinění z protistátní činnosti skončilo v letech 1949–1955 na popravištích více než dvě desítky důstojníků československé armády [viz Praha 6. Pamětní desky Heliodoru Píkovi a vojákům z povolání popraveným v letech 1949–1955].
Tags: Boháč František, Černý René, Gonic Josef, Gruber Bohumil, Hadaš Vladislav, Hranice, Janda Vratislav, Jařab Josef, Jeřábek Alois, Kučera Josef, Morávek Miloš, Nechanský Jaromír, Novák Ctibor, Peřka Felix, Píka Heliodor, Plešmíd Miroslav, Pohl Josef, Prokeš Květoslav, Robotka Josef, Sabela Karel, Šatana Klaudius, Skokan František, Sok-Sieger Vilém, Svoboda Ladislav, Vyškov-Dědice, Ženíšek Václav
Posted in 50. léta, Armáda a bezpečnostní složky, Jihomoravský | No Comments »
Úterý, 1 října, 2013
Pomník vzniklý před rokem 1989 je situován na lesní mýtině asi 100 metrů od státní hranice. Vedle vyrytých nápisů zobrazuje také stylizovanou postavu chodského strážce hranic. Nízký pomník na kamenné podezdívce nese u paty název Granitwerk J. Lugner Plan. Na jeho zřízení byl tedy využit jiný, pravděpodobně náhrobní, kámen.
Umístění pomníku neodpovídá autentickému místu události. To se nachází v prostoru Střebelského vrchu, kam 2. dubna 1955 odešla hlídka, kterou tvořili Pavol Juhás (1932–1955) a Jan Fojtík (*1935). Oba sloužili u Pohraniční stráže v rámci vojenské služby. Fojtík, rozhodnutý uprchnout přes hranici, Juháse zastřelil a podařilo se mu hranici překročit. Fojtík se k dezerci a opuštění státu rozhodl na základě informací, že jej brzy dostihne vyšetřování Státní bezpečnosti. Jan Fojtík totiž předtím ukrýval svého bratrance Ladislava, zapojeného do odbojové činnosti, a podílel se na přípravách jeho útěku. Jeho další osud není znám, zachovala se však nahrávka rozhovoru s redaktorem Rádia Svobodná Evropa, v níž se přiznal, že zabití plánoval, aby jej nestihl osud jiných neúspěšných dezertérů, kteří byli na hranici zastřeleni či – jako v případě Aloise Jeřábka – zavlečeni zpět na československé území a poté popraveni. (Četař Alois Jeřábek, který 7. ledna 1953 zběhl z hlídky na státní hranici u Volar, byl další hlídkou pronásledován, postřelen a po neúspěšném pokusu o sebevraždu odvlečen zpět za hranice. Vojenský soud jej odsoudil k trestu smrti, který byl vykonán 6. prosince 1953.)
Tags: Fojtík Jan, Jeřábek Alois, Juhás Pavol, Rozvadov, Volary
Posted in 50. léta, Pamětní místa před rokem 1989, Plzeňský, Železná opona | No Comments »
Středa, 13 července, 2011
Čestné pohřebiště v severní části Ďáblického hřbitova tvoří symbolické náhrobní desky se jmény 247 politických vězňů, které jsou uspořádány v segmentech oddělených živým plotem a seřazeny podle data úmrtí (na některých deskách jsou chyby v přepisu jmen a dat). Instalace odkazuje na způsob pohřbívání do hromadných hrobů, tzv. šachet. Čestné pohřebiště popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj, jak zní oficiální název pietního místa, vzniklo z iniciativy Konfederace politických vězňů a Svazu bývalých politických vězňů v čele s jeho předsedou Stanislavem Stránským. Slavnostnímu odhalení v roce 1992 byl přítomen prezident Václav Havel, o rok později bylo vysvěceno opaty Anastázem Opaskem a Vítem Tajovským. Úprava pietního prostoru byla provedena v letech 1990–1992 podle návrhu architekta Ladislava Šponara. Ústřední památník obětem komunismu znázorňující lidské ruce propletené ostnatými dráty jako symbol věznění a mučení nevinných obětí vytvořil podle návrhu prof. Kargera (USA) sochař Antonín Kulda. Druhá úprava pohřebiště probíhala v letech 1997–2001.
Ukládání ostatků do hromadných hrobů u severní zdi hřbitova probíhalo v letech 1943–1961. Za druhé světové války zde byli pohřbíváni mj. účastníci protinacistického odboje, po válce představitelé nacistické okupační správy a váleční kolaboranti odsouzení k trestu smrti mimořádnými lidovými soudy. Po nástupu komunistického režimu praxe anonymního ukládání ostatků pokračovala. Podle výzkumu Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR byly v Ďáblicích v letech 1948–1961 pohřbeny ostatky 137 politických vězňů (94 popravených a 43 zemřelých ve výkonu trestu). Součástí pohřebiště jsou i připomínky vzniklé na základě individuálních iniciativ – Josefu Toufarovi [viz Praha 8. Kříž Josefa Toufara] a Zdeně Mašínové [viz Praha 8. Symbolický hrob Zdeny Mašínové], jejíž ostatky budou pravděpodobně, stejně jako v případě číhošťského faráře, z hromadného hrobu vyzvednuty.
Viz též Praha 5. Čestné pohřebiště politických vězňů, Brno-Štýřice. Pomník účastníkům třetího odboje popraveným v letech 1949–1951.
Tags: Babík Pavol (Pavel), Bacílek Karel, Bajdušek Adolf, Bakala Sigmund (Zikmund), Bayer Jan, Bejček Václav, Beneš Bohumil, Bibza Samuel, Blahník Jaroslav, Bočan Jaroslav, Bodnár František, Boháč František, Borkovec Jaroslav, Broj Stanislav, Brousil Josef, Buchal Jan, Bučil František, Bula Jan, Bulín Přemysl, Bušek Karel, Čančík Emanuel, Cée Ladislav, Cerman Vladimír, Černý Gustav, Černý René, Chaloupecký Karel, Charvát Josef, Choc Miloslav, Chovan Tomáš, Číhošť, Čížek Petr, Čuba Josef, Dančák Ondrej F., Daněk Antonín (1927–1950), Daněk Karel, Danielovič Vojtěch Gejza, Dlouhý Juraj, Doležal Leopold, Drbola Václav, Dvořák František, Dvořák Jan, Dvořák Jaroslav, Dvořák Josef, Ertel Werner, Fajkus Luděk, Feixová Josefa, Ferianc Michal, Fiala Oldřich, Franc Miloslav, Frejka Antonín, Fric Josef, Frič Václav, Fuksa Rudolf, Gavenda Štěpán (Štefan), Goldšmíd Josef, Gonic Josef, Gruber (Grubner) Bohumil, Gruber Karel, Hadaš Vladislav, Hájek Karel, Harazim Antonín, Havel Václav, Havlíček František (1925–1950), Hejna Jiří, Hoche Bedřich, Hons Josef, Horáček Jan, Horáková Milada, Hořejší Josef, Hořínek Karel, Hošek Jan, Houfek Bohumil, Hubálek Bohuslav, Jakoubek Bohumil, Janata Zbyněk, Janda Vratislav, Jank Jindřich, Janošík Antonín, Janouch Jiří, Jaroš Alois, Jaško Bernard, Jebavý Miloslav, Jeřábek Alois, Judytka (Juditka) Bedřich, Junek Václav, Jurča Miroslav, Kalandra Záviš, Kalinaj Pavel, Kalitka Štěpán, Kandráč Anton, Karolík Josef (Jozef), Kauer Jiří, Kepka Josef, Klemt Bohumil, Klenovský Vlastimil, Klosová Eliška, Kmínek Josef, Knobloch Vilém, Kodet Jiří, Kopuletý František, Korb Vilém, Korbová Emilie, Kořínek Tomáš, Kořínek Vladimír, Korotvička Vratislav, Koukal Lubor, Kovaříček Boris, Kozlík Josef, Kraus Miloslav, Křeček Fr. (Václav), Krejčí Josef, Křivka Petr, Křižan Jan, Kruliš Bohumil, Kučera Josef, Kulda Antonín, Kvičera Václav, Kysela Jaroslav, Lacina Alois, Lacko Vojtěch, Lančiar Rudolf, Lazar Jaroslav, Lednický Augustin, Lehotský Alexandr, Lenhard Rudolf, Lindner Ladislav, Liška Josef, Lomič Karel, Ludvík Josef, Macej Jozef (Josef), Mana František, Mankoš M., Máša Karel, Mašínová Zdena, Maszluh Nikolaj, Matička Josef, Mayer Alexandr, Melkus Jaroslav, Mihok Michal, Mityska Antonín, Mojžíš František, Morávek Miloš, Musil Jan, Musil Josef, Nechanský Jaromír, Němeček Bernard, Németh Gustav, Nosál Ladislav, Novák Ctibor, Novák Jan, Novotný Kamil, Opasek Anastáz, Otčenášek Václav, Palkovič Viktor, Palma Vladimír, Pařil František, Pavelka Josef, Pavlovič Karel, Pecl Oldřich, Peška Jaroslav, Petelík Čeněk, Peteřík Jaroslav, Petrovský Adolf, Píka Heliodor, Plešmíd Miroslav, Plichta Antonín, Plichta Stanislav, Plocek Alfréd, Plšek Ladislav, Plzák Jaroslav, Plzák Josef, Pohl Josef, Pohl Rudolf, Pokorný Alois, Polesný Vratislav, Polomský Josef, Pošmourná Klára, Pospíšil Miloslav, Potoček Josef, Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Střížkov, Prieložný Ladislav, Profous Zdeněk, Prokeš Květoslav, Prouza Josef, Púčik Albert, Rajnoch Vladimír, Rašová Anna, Rendl Emanuel, Rešetko (Řešetko) Jan (Ján), Řezáč Jiří, Řezníček Josef, Riopka Vasil, Robotka Josef, Rod František, Rousek Václav, Rufer Josef, Rumíšek Tomáš, Sabela Karel, Šádek Slavoj, Šatana Claudius, Sedláček Jan, Šíma Bohumil, Šimara Alois, Šípek Josef, Sirotek Jaroslav, Sixta Bohumil, Sklenička (Sklenčka) Oldřich, Skokan František, Škrdla Antonín, Smetana Gustav, Šnaidr (Šnajdr) Václav, Sok-Sieger Vilém, Špiriak František, Šponar Ladislav, Sporka Josef, Štěrbová Marie, Stránský Stanislav, Strmiska Karel, Suttý (Sutý) Alois, Švéda Václav, Svoboda Ladislav, Sýkora Miroslav, Tajovský Vít Bohumil, Tesár Eduard, Tibor Vrbický, Tippl Václav, Tomek Vladivoj, Toufar Josef, Trojan Josef, Tuček Jan, Tunega Anton, Uličný Bartoloměj, Urban Benjamín, Vacek František, Vacínek Václav, Valent Pavel, Valko Rudolf, Vaněk Vlastimil, Vardžik Ján, Vašek Josef, Veselý Karel, Vetejška Jaroslav, Vít Josef, Vítkovský Otakar, Vladimír Velecký, Volek Boris, Votava František, Vrba Jaromír, Vrba Václav, Wahl Veleslav, Zajíček František, Železný Vlastimil, Ženíšek Václav, Žingor Viliam, Zlesa Jaroslav
Posted in 50. léta, Praha, Symbolická pamětní místa | No Comments »
Středa, 13 července, 2011
Pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi na budově Generálního štábu Armády České republiky byla odhalena 28. října 1991, druhá deska dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání 28. října 1998. Realizaci desek provedla umělecká slévárna HVH v Horní Kalné. Připomínky iniciovaly vojenská sekce Konfederace politických vězňů a ministerstvo obrany.
Mimořádný rozsah perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948, a zvláště likvidace jejího důstojnického sboru ze strany komunistického režimu byly vedeny obavou z odporu vojáků k novému režimu. Již v prvních dvou měsících po převratu muselo řady armády opustit 27 generálů a více než 800 vysokých důstojníků. V letech 1948–1953 byly z politických důvodů propuštěny čtyři tisíce důstojníků, téměř tisíc jich bylo vězněno. Na základě obvinění z protistátní činnosti skončilo v letech 1949–1955 na popravištích více než dvě desítky důstojníků československé armády (pamětní deska uvádí jména podle publikace Jana Breta 22 oprátek, neuvádí mj. armádní příslušníky slovenského původu).
Že komunistický režim sáhne v rámci represí demokraticky smýšlejících armádních příslušníků až na krajní mez, ukázala poprava bývalého velitele československé vojenské mise v Sovětském svazu za druhé světové války generála Heliodora Píky [viz Štítina. Pomník Heliodoru Píkovi]. Stejně jako on byli pro údajnou špionáž pro západní zpravodajské služby popraveni Josef Pohl a Miroslav Plešmíd [viz Litoměřice. Pamětní desky Josefu Pohlovi a Miroslavu Plešmídovi], Josef Robotka [viz Velká Bíteš. Pamětní deska Josefu Robotkovi], Ladislav Svoboda, Josef Kučera a Václav Ženíšek [viz Plzeň. Pamětní deska popraveným československým důstojníkům] a další, např. hrdinové dukelské operace František Skokan a Claudius Šatana. Polemické reakce veřejnosti vyvolalo uvedení jména Jaromíra Nechanského [viz Praha 1. Pamětní deska Veleslavu Wahlovi], neboť faktická povaha jeho zpravodajských aktivit je dosud předmětem diskusí. Někteří Nechanského považují za spolupracovníka Reicinova obranného zpravodajství, jiní za dvojitého agenta, další za spolupracovníka americké zpravodajské služby s formálním krytím u československé vojenské kontrarozvědky.
Druhou skupinu představují popravení protagonisté vojenských pokusů o zvrácení politického vývoje v roce 1949: skupiny Praha–Žatec (Josef Gonic, Vilém Sok, Karel Sabela, viz Žatec. Pamětní deska členům odbojové skupiny Praha-Žatec], skupiny Prokeš–Borkovec (Květoslav Prokeš, Vratislav Janda, viz Jaroměř. Pamětní deska Jaroslavu Borkovcovi) a skupiny Jana Buchala (Miloš Morávek, viz Frýdek-Místek. Pamětní deska obětem komunistického násilí). Někteří příslušníci armády byli popraveni v souvislosti s politickými procesy namířenými primárně mimo armádní kruhy, např. s členy Sboru vězeňské stráže (René Černý, viz Slaný. Pamětní deska René Černému a Josefu Šípkovi), s odbojovou skupinou bratří Mašínů (Ctibor Novák, viz Poděbrady. Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové). Na popravišti skončily vojenské osoby i po ozbrojených pokusech o útěk za hranice – František Boháč [viz Vsetín. Památník obětem doby nesvobody 1948–1989] či Alois Jeřábek [viz Rozvadov. Pomník Pavolu Juhásovi].
Tags: Boháč František, Borkovec Jaroslav, Bret Jan, Buchal Jan, Černý René, Gonic Josef, Gruber Bohumil, Hadaš Vladislav, Horní Kalná (Trutnov), Janda Vratislav, Jeřábek Alois, Kučera Josef, Kutlvašr Karel, Mašín Ctirad, Mašín Josef, Morávek Miloš, Nechanský Jaromír, Novák Ctibor, Píka Heliodor, Plešmíd Miroslav, Pohl Josef, Praha 6, Praha-Dejvice, Prokeš Květoslav, Reicin Bedřich, Robotka Josef, Sabela Karel, Šatana Klaudius, Skokan František, Sok-Sieger Vilém, Sovětský svaz, Svoboda Ladislav, Ženíšek Václav
Posted in 50. léta, Armáda a bezpečnostní složky, Praha, Zahraniční armáda | No Comments »
Úterý, 12 července, 2011
Pomník, na jehož vzniku se podílely Česká strana sociálně demokratická, Česká strana národně socialistická a Masarykova demokratická strana, byl odhalen 28. října 2009. Dominuje mu bronzová busta Milady Horákové umístěná na vrcholu mramorového pylonu, pod nímž se na mramorové základně nacházejí bronzové desky se jmény popravených politických vězňů. Autory pomníku jsou sochaři Ctibor Havelka, Milan Knobloch a Jan Bartoš a architekt Jiří Kantůrek. Základní kámen byl odhalen v den výročí narození Milady Horákové 25. prosince 2007; jí je pomník jmenovitě dedikován. Pro vystavění pomníku byla uspořádána sbírka, do níž přispěli i zástupci Komunistické strany Čech a Moravy. Na protest vůči tomuto gestu národního smíření se od pomníkové iniciativy distancovali Konfederace politických vězňů, Klub dr. Milady Horákové i architekt původně vybraného návrhu Jiří Lasovský. Pomník, který byl v době svého vzniku dedikován 234 obětem československého režimu padesátých let, jmenovitě uvádí 178 popravených politických vězňů. Podle iniciátorů pamětního místa není tento výčet konečný – na základě podnětů veřejnosti jsou připraveni jména doplňovat či upřesňovat.
Nejčastěji uváděné počty politických vězňů popravených v době komunistického režimu vycházejí z údajů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Na základě uskutečněných výzkumů se hovoří o 248 popravených z politických důvodů (včetně 13 vysokých komunistických funkcionářů), resp. o 227 (novější korigovaný údaj, který exponenty režimu nezahrnuje). Vyčíslení justičních vražd komunistického režimu znamená i nutnost vyrovnat se s eticky problematickými případy, jejichž posuzování navíc komplikuje prolínání několika rovin, kromě věcně právní také historické i komemorační. Otázka, zda mezi oběti komunismu mají být zahrnuti a zda mají být vzpomínáni, se vztahuje na ty představitele režimu, kteří se aktivně podíleli na roztáčení soukolí politických procesů, jimž nakonec sami podlehli, či popravení spolupracovníci Státní bezpečnosti působící uvnitř ilegálních skupin. Obdobné dilema vzbuzují i hraniční případy násilných aktů spojených s ilegálním prostředím, u nichž je rozlišení mezi kriminálním a politickým pozadím značně obtížné.
Tags: Babík Pavol (Pavel), Bacílek Karel, Bakala Sigmund (Zikmund), Bartoš Jan, Bejček Václav, Beneš Bohuslav, Bibza Samuel, Blahník Jaroslav, Bodnár František, Boháč František, Borkovec Jaroslav, Broj Stanislav, Buchal Jan, Bula Jan, Bulín Přemysl, Bušek Karel, Čančík Emanuel, Cée Ladislav, Cerman Vladimír, Černý René, Chaloupecký Karel, Charvát Josef, Chmelař Miroslav, Choc Miloslav, Čížek Petr, Čuba Josef, Daněk Antonín (1927–1950), Daněk Karel, Dlouhý Juraj, Doležal Leopold, Drbola Václav, Dvořák František, Dvořák Jaroslav, Fajkus Ludvík, Ferianc Michal, Fiala Oldřich, Franc Miloslav, Frostig Ivan Isidor, Fryč Václav, Gavenda Štěpán, Goldschmidt Josef, Gonic Josef, Gruber Bohumil, Hadaš Vladislav, Hájek Karel, Harazín Antonín, Havelka Ctibor, Havlíček František (1908–1952), Hejna Jiří, Horáček Jan, Horáková Milada, Hořejší Josef, Hořínek Karel, Hošek Jan, Houfek Bohuslav, Hubálek Bohuslav, Jakubek Bohumil, Janata Zbyněk, Janda Vratislav, Jank Jindřich, Janošík Antonín, Janouch Jiří, Jaroš-Alek Alois, Jaško Bernard, Jebavý Miloslav, Jeřábek Alois, Judytka Bedřich, Kalandra Záviš, Kalinaj Pavel, Kantůrek Jiří, Karolík Josef (Jozef), Kauer Jiří, Kepka Josef, Klempt Bohumil, Kmínek Josef, Knobloch Milan, Kodet Jiří, Kopuletý František, Koukal Lubomír, Kovaříček Boris, Kozlík Josef, Krejčí Josef, Křivka Petr, Křižan Jan, Kučera Josef, Kvičera Václav, Kysela Jaroslav, Lacko Vojtěch, Lančarič Rudolf, Lasovský Jiří, Lazar Jaroslav, Ledvinka František, Lehotský Alexandr, Lindner Ladislav, Liška Josef, Ludvík Josef, Macej Jozef (Josef), Mana František, Melkus Jaroslav, Mityska Antonín, Mojžíš František, Morávek Miloš, Musil Jan, Nechanský Jaromír, Němec Drahoslav, Nosák Ladislav, Novák Ctibor, Novák Jan, Novotný Kamil, Otčenášek Václav, Palma Vladimír, Pařil František, Pavelka Josef, Pecl Oldřich, Peške Jaroslav, Petelík Čeněk, Peteřík Jaroslav, Píka Heliodor, Plešmíd Miroslav, Plichta Antonín, Plichta Stanislav, Plocek Alfréd, Plšek Ladislav, Plzák Jaroslav, Plzák Josef, Pohl Josef, Pohl Rudolf, Pokorný Alois, Polesný Vratislav, Polomský Josef, Pospíšil Miloslav, Potoček Josef, Praha 4, Praha-Nusle, Praha-Pankrác, Profous Zdeněk, Prokeš Květoslav, Rajnoch Vladimír, Rendl Emanuel, Rešetko Jan, Řezáč Jiří, Řezníček Josef, Robotka Josef, Rod František, Sabela Karel, Šádek Slavoj, Šatana Claudius, Sedláček Jan, Šíma Bohumil, Šimara Alois, Sirotek Jaroslav, Sixta Bohumil, Sklenička (Sklenčka) Oldřich, Skokan František, Škrdla Antonín, Smetana Gustav, Šnaidr (Šnajdr) Václav, Sok-Sieger Vilém, Sporka Josef, Strmiska Karel, Suttý (Sutý) Alois, Švéda Václav, Svoboda Ladislav, Sýkora Miroslav, Tippl Václav, Tomek Vladivoj, Tuček Jan, Uličný Bartoloměj, Urban Benjamín, Vacek František, Vašek Josef, Velecký Vladimír, Veselý Karel, Vetejška Jaroslav, Vít Josef, Vítkovský Otakar, Volek Boris, Volf Karel, Votava František, Vrba Jaromír, Vrbický Tibor, Wahl Veleslav, Zajíček František, Železný Vlastimil, Ženíšek Václav, Žingor Viliam
Posted in 50. léta, Politické procesy, Praha, Symbolická pamětní místa | No Comments »