Z iniciativy Univerzity Hradec Králové a s podporou vedení města bylo 16. listopadu 2019 v univerzitním kampusu Na Soutoku slavnostně pojmenováno náměstí po Václavu Havlovi. Při této příležitosti konané v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva zde odhalena pamětní deska s jeho citátem dedikovaná všem odpůrcům totalitních režimů. Mramorovou desku realizovalo kamenosochařství Františka Pleskota z Heřmanova Městce.

Žulovou desku s citátem filozofa George Santayany inicioval a vyrobil frenštátský podnikatel a kameník Pavel Šoulák a společně se ženou Zorou ji věnovali městu Frenštát pod Radhoštěm. Na centrálním náměstí ji 17. listopadu 2019 odhalili starosta Miroslav Halatin (ODS) a občané-aktéři listopadových událostí v roce 1989.

Demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze odstartovala běh událostí, které skončily zhroucením komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Pamětní desku z iniciativy vedení města odhalili 17. listopadu 2019 starosta Josef Pátek a místostarosta Petr Studnička (ODS). Deska z patinovaného červeného bronzu s motivem klíčů na kroužcích, jejímž autorem je sochař Jakub Vlček, je umístěna na nádvoří Tvrze, v níž sídlí městské muzeum a kde bylo 3. prosince 1989 založeno místní Občanské fórum.

Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.

Pamětní desku připomínající zasazení Lípy republiky inicioval člen rady města Jiří Vašina (ODS) a byla odhalena 17. listopadu 2019 současně s deskou upomínající 30. výročí událostí v listopadu 1989 [viz Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska k 30. výročí Listopadu 1989]. Lípu republiky zasadili 28. října 1990 členové tehdejšího Občanského fóra, mosazná pamětní deska se symbolem ostnatého drátu a lipového listu nahradila dříve instalovanou a nese identický nápis.

Po roce 1989 se do posloupnosti významných státních politických událostí, které jsou připomínány vysazováním stromů svobody, zařadil také 17. listopad jako symbolické datum spojené s pádem komunistického režimu v Československu. Tradice sázení stromů svobody se odvozuje od připomínání revoluce 1789 ve Francii a přijal ji za své také československý stát v roce 1918. Viz Nový Bydžov. Pamětní kámen u Lípy svobody a Jeseník. Pamětní deska u Lípy svobody.

Pamětní desku iniciovalo zastupitelstvo města a 17. listopadu 2019 ji u Lípy republiky [viz Bystřice pod Hostýnem. Pamětní deska u Lípy republiky] odhalili starosta Zdeněk Pánek (Starostové a nezávislí) a místostarosta Jiří Ott (ČSDS). Mosazná deska se symboly ostnatého drátu a vítězství usazená na kameni připomíná třicet let demokratického vývoje po pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989].

Pamětní deska byla odhalena z iniciativy zastupitelstva obce 16. listopadu 2019 za účasti starosty Boba Švihy a senátora Tomáše Czernina (TOP 09). Desku z ortoruly se státním znakem vytvořilo kamenictví Bohuslava Mana z Hořic v Podkrkonoší. Její instalace na fasádě hasičské zbrojnice souvisí se snětím předchozí desky upomínající s faktografickými chybami na osvobození obce Rudou armádou, k němuž došlo v roce 2018 kvůli rekonstrukci budovy. Nová deska odhalená u příležitosti 30. výročí pádu komunistického režimu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] je dedikována všem bojovníkům a ochráncům svobody a demokracie.

Pamětní deska z imitace bronzu byla z iniciativy členky oblastní rady ODS Evy Böhmové odhalena 17. listopadu 2019 místostarostkou města Marcelou Dvořákovou za účasti zástupců města a zakládajících členů Občanského fóra v Bílině.

Dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze 17. listopadu 1989 [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989] bylo ustaveno Občanské fórum [viz Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru; Jeseník. Pamětní deska Občanskému fóru], které se postavilo do čela vyjednávání s vedením státu o politických a společenských změnách, jež vyústily v pád komunistického režimu.

Pamětní desku iniciovalo Vlastivědné muzeum Jeseník a u budovy tzv. Katovny ji 19. listopadu 2019 odhalili bývalí zakládající členové místního Občanského fóra Petr Košacký a Ladislav Hajný. Desku z patinované mosazi citující dobové heslo navrhl Filip Raif a vyrobilo Rytectví Chrást.

Občanské fórum v čele s představiteli nezávislých opozičních iniciativ bylo ustaveno v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989, dva dny po zásahu bezpečnostních složek proti studentské demonstraci v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989]. Ve svém prvním provolání požadovalo odstoupení členů vedení komunistické strany, zodpovědných za podporu intervence v srpnu 1968 a následnou devastaci společenského života, odstoupení prvního tajemníka MV KSČ v Praze a federálního ministra vnitra, které činilo zodpovědné za policejní zásahy proti občanským demonstracím posledních měsíců, vyšetření a potrestání viníků těchto represí a propuštění všech politických vězňů. Zakládání Občanských fór v regionech podpořilo vyjádření Václava Havla během demonstrace na Václavském náměstí 21. listopadu, kde OF označil za „prozatímní reprezentaci kriticky smýšlející veřejnosti“, k níž se může připojit „kdokoliv, kdo se cítí býti jeho členem“.

Viz též Děčín. Pamětní deska Občanskému fóru.

Pamětní deska připomínající odjezd prvních sovětských vojáků z města i z celého Československa byla odhalena 26. února 2019 u příležitosti 29. výročí událostí v roce 1990. Desku na budově bývalých kasáren v Martinské čtvrti odhalili aktéři tehdejšího vyjednávání s představiteli sovětské posádky ve Frenštátu Dalibor Norský a Karel Míček.

Ukončení pobytu sovětských vojsk v Československu bylo během listopadové revoluce 1989 klíčovou zahraničněpolitickou záležitostí, kterou v diplomatické rovině uvolnilo společné prohlášení představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR z 4. prosince přehodnocující postoj k okupaci. Občanské fórum a tzv. vláda národního porozumění ustavená 10. prosince prosadily odsun vojsk na základě bilaterárního vyjednávání, nezávisle na procesu celoevropského odzbrojování. 26. února 1990 byla v Moskvě podepsána mezivládní dohoda o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách (31. května a 31. prosince 1990, resp. 30. června 1991). Úplný odchod vojsk během první etapy se týkal jedenácti posádkových měst, včetně Vysokého Mýta [viz Vysoké Mýto. Pamětní deska upomínající na pobyt sovětské okupační armády], Bruntálu [viz Bruntál. Pomník Memento] a Frenštátu pod Radhoštěm, kde byly dislokovány útvary patřící k bruntálské tankové divizi. Zde byl odsun zahájen (26. února) i dokončen jako první (17. března 1990). Poslední vlak se sovětskými vojáky z Milovic [viz Milovice Pamětní deska odchodu sovětské armády] vypravený 19. června 1991 opustil republiku o dva dny později a podpisem protokolu z 25. června 1991 byl odsun formálně završen.

Pamětní místo upomínající na listopadové události roku 1989 v Uherském Brodu odhalili radní Petr Vrána a Jan Hrdý 16. listopadu 2018 před budovou Muzea Jana Amose Komenského. Autorem díla je Marek Vráblík, jenž artefakt v podobě stylizované státní vlajky zhotovil ze symbolu „sametové revoluce“ – asi šesti tisíc klíčů. Jejich tříměsíční veřejná sbírka byla zahájena na vzpomínkovém shromáždění 21. listopadu 2017 spojeném s odhalením dočasné pamětní desky, o rok později instalované k památníku.

Symbolem listopadové revoluce 1989, odstartované zásahem bezpečnostních složek proti studentské demonstraci 17. listopadu [viz Praha 1. Pamětní deska 17. listopadu 1989; Praha 2. Pamětní deska 17. listopadu 1989], se stalo zvonění klíči („poslední zvonění“ režimu a jeho představitelům) na demonstracích organizovaných Občanským fórem od 21. listopadu. Tuto symboliku nese také připomínka v Jihlavě [viz Jihlava. Památník 17. listopadu 1989].