Babice
Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru

Pamětní deska ve vchodu babické školy byla slavnostně odhalena již dva měsíce po zdejší tragické události 2. září 1951. Úmysl odhalit pamětní desku třem zastřeleným funkcionářům místního národního výboru Tomáši Kuchtíkovi, Bohumíru Netoličkovi a Josefu Roupcovi bylo schváleno 29. července při volbě nového národního výboru, jehož předsedou se stal František Bláha, přeživší člen předchozího vedení. Deska byla sňata v druhé polovině 90. let.

Babické události dnes v obci připomínají tzv. zvony smíření instalované v kostele Nejsvětější Trojice v roce 1968 [viz Babice. Zvony smíření], pomník odhalený na návsi v roce 1975 [viz Babice. Pomník Tomáši Kuchtíkovi, Bohumíru Netoličkovi a Josefu Roupcovi] a od roku 2013 také busta popraveného babického faráře Václava Drboly [viz Babice. Busta Václava Drboly].

Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru Tomáš Kuchtík (1898–1951) , jenž byl zároveň předsedou místní komunistické organizace a ředitelem školy, Bohumír Netolička (1918–1951) a Josef Roupec (1913–1951) a čtvrtý, František Bláha (1894–1976), postřelen. Následovalo rozsáhlé zatýkání i dopadení aktérů přepadení babické školy, při němž byli dva za čtyř zastřeleni (Ladislav Malý a Antonín Plichta ml.). Již 10. července byla pro politický sekretariát ÚV KSČ připravena zpráva o přípravě procesu, seznamu obžalovaných, navrhovaných trestech a o celostátním propagandistickém využití veřejného líčení Státního soudu. Vedení KSČ potvrdilo tresty smrti pro sedm osob souzených v prvním babickém procesu (12.–14. července v Dělnickém domě v Jihlavě). Antonín Mityska, Antonín Plichta st., Drahoslav Němec, František Kopuletý, Antonín Škrdla, P. Václav Drbola a P. František Pařil byli popraveni v Jihlavě 3. srpna a procesy, které následovaly, doplnily hrůznou bilanci popravených o další čtyři osoby. Kromě P. Jana Buly, jenž byl postaven do čela druhého babického procesu (13.–15. listopadu v kinosále v Třebíči) a popraven rovněž v Jihlavě 20. května 1952, byl absolutní trest vynesen ještě nad Gustavem Smetanou a Jaroslavem Melkusem (v procesu konaném 19.–21. května 1952 v Moravských Budějovicích) a Stanislavem Plichtou (v samostatném procesu 10. února 1953 v Praze). Tresty posledně jmenovaných byly vykonány 28. března a 23. května 1953 v Praze na Pankráci.

Co se přesně osudného dne v Babicích stalo i co v některých detailech událostem předcházelo, je dosud předmětem bádání, které možná nebude nikdy uzavřeno tak, aby poskytlo jednoznačné a vyčerpávající závěry. Tato situace přirozeně nahrává nejrůznějším spekulacím, které snahu o nalezení pravdy o babickém případu provázejí již desetiletí. V jeho interpretaci panuje shoda – události byly režimem zneužity k rozsáhlým represáliím vůči samostatně hospodařícím zemědělcům, věřícím a katolickým duchovním. Ale byly i režimem vyprovokovány, jak je část veřejnosti přesvědčena? Neexistence, resp. nenalezení takového důkazu vede historiky k závěru, že spíše nikoli.

V únoru 1951 se v regionu objevil Ladislav Malý (1920–1951), který kontaktoval svého bývalého spolužáka, administrátora farnosti Rokytnice nad Rokytnou Jana Bulu [viz Rokytnice nad Rokytnou. Pamětní deska Janu Bulovi]. Představil se jako příslušník zahraniční zpravodajské služby (jímž již v této době nebyl) se (smyšleným) pověřením utvořit síť protikomunistického odboje na jihozápadní Moravě, jehož jednou z ústředních akcí mělo být převedení arcibiskupa Josefa Berana přes hranice. Legenda o vysvobození internované hlavy církve i povědomost duchovních o ukrývání Malého místními lidmi mu otevřela dveře mnoha místních far. K Malému, skrývanému hajnými Františkem Kopuletým (1913–1951) a Antonínem Škrdlou (1917–1951), se připojil místní mladík Drahoslav Němec (1931–1951), s nímž Malý podnikl první „odbojové“ akce – přepadení komunistických funkcionářů v Heralticích (23. a 24. dubna), během nichž došlo k prvním ozbrojeným střetům, byl postřelen předseda přípravného výboru pro založení JZD Karel Kovář a Drahoslav Němec. Následovalo velké zatýkání, při němž byla zatčena i skupina Gustava Smetany [viz Lukov. Pamětní deska Janu Bulovi, Jaroslavu Melkusovi a Emilu Spilkovi], páter Bula a další. Po zatčení Němce získal Malý pro svůj „odboj“ další dva spolupracovníky – Antonína Mitysku (1927–1951) a především v kraji respektovaného účastníka partyzánského odboje a člena Smetanovy skupiny Antonína Plichtu st. (1894–1951) [viz Jaroměřice nad Rokytnou. Symbolický hrob Plichtových], který se již rovněž skrýval a jejichž vzájemný kontakt zprostředkoval babický farář Václav Drbola [viz Babice. Busta Václava Drboly]. Po dalším přepadení v Cidlině (14. června), jehož se zúčastnili Malý s Mityskou a při němž byl postřelen předseda národního výboru František Píša, byl zatčen i farář Drbola. Ani poté, i když pod tíhou situace, neodmítl pomoc další místní duchovní, farář v Horním Újezdu František Pařil [viz Heřmanov. Pamětní deska Františku Pařilovi], u něhož se skupina několik dní skrývala a poté provedla ještě dvě akce – zapálení zásob slámy třebíčského JZD uskladněné ve stodole v Mikulovicích (26. června) a zastřelení prasete tajemníka KSČ v Horním Újezdu (29. června), jehož se kromě Malého a Mitysky zúčastnil Plichtův syn Stanislav (Plichtova rodina po setkání Antonína st. s manželkou na faře u P. Pařila opustila statek v Šebkovicích a začala se rovněž skrývat).

2. července 1951 Ladislav Malý s Antonínem Mityskou vstoupili do babické školy, kde probíhala schůze členů místního národního výboru, oba Plichtovi synové (Antonín ml., 1929–1951, a Stanislav, 1931–1953) hlídali před školou. Detailní rekonstrukci události, která se odehrála ve škole, nelze konstatovat se stoprocentní jistotou a není ani jednoznačně doloženo, že by skupina zastřelení funkcionářů plánovala. Mohlo jít, jako v jiných případech, o akci zastrašování, jejímž motivem mělo být i odhalení, kdo udal zatčeného babického faráře, a která se zvrtla v zabíjení. S velkou pravděpodobností byl však vývoj událostí takový, jak byl líčen i u soudu: Ladislav Malý zastřelil z pistole po identifikaci předsedu místní KSČ Tomáše Kuchtíka a na jeho výzvu Antonín Mityska vystřelil dávkou ze samopalu na ostatní funkcionáře, zastřelil Bohumíra Netoličku a Josefa Roupce, zatímco postřelený František Bláha útok přežil. Aktéři přepadení byli druhý den dopadeni v poli v nedalekých Bolíkovicích, kde během přestřelky zemřeli Ladislav Malý a Antonín Plichta ml., jeho bratr Stanislav na následky střelných zranění ochrnul. K dopadení přispěla výpověď zatčeného Antonína Plichty st., který se přepadení nezúčastnil a který úkryt prozradil s nesprávným předpokladem, že tím uchrání od nejhoršího své dva syny.

Procesy, kvalifikace trestných činů i výše trestů však byly v každém případě ovlivněny tím, že obvinění byli spojováni s „činným“ agentem americké zpravodajské služby. Ti, kteří byli justicí označeni za členy teroristické skupiny pod vedením agenta CIC, neměli v době „třídního boje“ velkou naději na to, že by mohli od soudu odejít s jiným trestem než absolutním. Desítky dalších mnohaletých trestů (pro ty, kteří měli to štěstí a zůstali naživu), tresty propadnutí celého či části majetku i násilné vystěhování rodin popravených a odsouzených do jiných okresů republiky v rámci vědomého rozvratu vazeb mezi místními sedláky patřily k nedílné součásti celkové represe a odvety režimu.

Viz též Brno-Štýřice. Pomník účastníkům třetího odboje popraveným v letech 1949–1951; Jihlava. Památník 11 popraveným obětem komunistické justice v 50. letech, Třebíč. Památník obětem komunismu.

Nápis:

V TÉTO ŠKOLE PADLI UPROSTŘED PRÁCE PRO ŠŤASTNÝ / ŽIVOT NAŠEHO LIDU DNE 2. ČERVENCE 1951 / VRAŽEDNOU RUKOU AGENTŮ ZÁPADNÍCH IMPERIALISTŮ / SOUDRUZI: / TOMÁŠ KUCHTÍK, ŘEDITEL ŠKOLY, PŘEDSEDA MO KSČ A PŘEDSEDA MNV / JOSEF ROUPEC, DĚLNÍK, MÍSTOPŘEDSEDA MNV / BOH. NETOLIČKA, DĚLNÍK, FINANČNÍ REF. MNV / ČEST BOJOVNÍKŮM SOCIALISMU! //

Fotografie

Adresa

Babice 3, 675 44 Lesonice

GPS

49°07'18.690"N, 15°46'14.000"E

Místo

v bývalé škole, dnes je zde Obecní úřad v Babicích

Okres

Třebíč

Rok odhalení

1951

Literatura

- STEHLÍK, Michal: Babické vraždy 1951. Praha 2016.
- NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Mlynáři od Babic. Brno 2008.


Webové odkazy

www.obecbabice.eu/pripad-babice-2/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru