Božice
Pamětní deska členům odbojové organizace Světlana

Deska ze světlé žuly je umístěna vpravo od pomníku padlým. Pomník válečných obětí s nápisem Za vlast, svobodu a pokrok vznikl v roce 1945 úpravou původního pomníku z roku 1923 padlým vojákům v první světové válce. Pamětní deska božickým členům odbojové organizace Světlana byla jako jeho součást odhalena v roce 2010.

Činnost jihomoravské části odbojové skupiny Světlana je spojena především s osobou hostinského Antonína Daňka (1922–1949), který na jižní Moravu odešel z rodného Valašska v rámci osidlování pohraničí. Antonín Daněk, také bývalý partyzán, se členem odbojové organizace Světlana [viz Horní Lideč. Památník obětem nesvobody z let 1948–1989, Valašské Klobouky. Pomník obětem násilí let 1948–1989] stal těsně před Vánoci roku 1948 během návštěvy Rudolfa Lenharda (1918–1950) ve Vsetíně a začal její pobočku budovat i na Znojemsku. Ke spolupráci postupně získal, bez ohledu na politickou příslušnost, dalších devět občanů Božic. Do činnosti Světlany v Božicích se tak zapojili příslušníci komunistické strany, bývalí sociální demokraté a lidovci, funkcionáři MNV i příslušníci SNB. Jejich nejvýznamnějším počinem byla letáková akce k prvnímu výročí komunistického převratu 25. února 1949. Při rozsáhlé akci StB proti členům Světlany v březnu 1949 přišli její příslušníci 11. března 1949 zatknout také Antonína Daňka, tomu se ale za pomoci praporčíka SNB Antonína Švarce (*1913) podařilo uniknout a později přejít hranice do Rakouska, kde vstoupil do služeb CIC. Touto cestou se podařilo odejít také „veliteli“ Světlany Antonínu Slabíkovi (1914–1981). Do Československa se Antonín Daněk dvakrát vrátil jako kurýr, při dalším pokusu o zatčení v Božicích v noci z 15. na 16. května 1949 byl vážně zraněn a zvolil smrt zastřelením. V rámci zátahu StB zatkla řezníka Františka Smetanu (*1912), u kterého se A. Daněk ukrýval. Ve vazbě v Uherském Hradišti Smetana prozradil důležité informace agentu, který byl na něj nasazen, a na jejich základě byl 12. června 1949 zatčen faktický zastupující vedoucí už neaktivní božické buňky Antonín Švarc. Zbývající členové božické Světlany byli zatčeni 20. ledna 1950. Státní soud Brno, jehož veřejné líčení se konalo 18.–22. června 1951 v Uherském Hradišti, odsoudil devatenáct obviněných (z toho 11 z Božic); Antonína Švarce na 25 let, Františka Smetanu na 10 let.

Nápis:

BEZPRÁVÍ SE NESMÍ OPAKOVAT / TATO PAMĚTNÍ DESKA NECHŤ JE TRVALOU UPOMÍNKOU 11 OBČANŮM BOŽIC, KTEŘÍ JAKO ČLENOVÉ ODBOJOVÉ / ORGANIZACE „SVĚTLANA“ BYLI V LETECH 1949–1950 ZATČENI STÁTNÍ TAJNOU BEZPEČNOSTÍ / V ROCE 1951 BYLI ODSOUZENI K MNOHALETÝM TRESTŮM / V PRACOVNÍCH TÁBORECH. NĚKTEŘÍ OBĚTOVALI I SVÉ ŽIVOTY V BOJI PROTI KOMUNISTICKÉ IDEOLOGII A NESVOBODĚ. //

Fotografie

Adresa

Božice (náves), 671 64 Božice

GPS

48°50'9.385"N, 16°16'34.962"E

Místo

v parčíku naproti kostelu sv. Petra a Pavla

Okres

Znojmo

Rok odhalení

2010

Literatura

- HOMOLA, Zdeněk – KOKEŠ, Luboš – MOURALOVÁ, Blanka – PINKAS, Jaroslav – SVOBODA, Libor – TICHÝ, Martin: Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje. Praha 2017.
- BOHÁČ, Lubomír: Partyzáni opět v boji. Památce Světlany. In: Listy 3 (2011).
- BUREŠ, Jan – VEBER, Václav a kol.: Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století. Plzeň 2010.
- POSPÍŠIL, Jaroslav: Hyeny v akci. Vizovice 2003.
- ŠEDIVÝ, Zdeněk F.: Světlana. 1. čsl. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova v třetím odboji. Vimperk 1997.
- RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj. Historický nástin. Praha 1993.


Webové odkazy

probozice.blogspot.cz/search/label/Světlana
pripadsvetlana.cz/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru