Brno-střed
Pamětní deska Danuši Muzikářové

Pamětní místo iniciované Občanským fórem bylo odhaleno 20. srpna 1991. Autorem bronzové desky se symbolikou padlého na stylizované československé vlajce je Jiří Sobotka.

V srpnu 1969, ve dnech prvního výročí intervence, demonstrovaly v ulicích Brna, ale také v mnoha dalších českých a moravských městech desetitisíce především mladých lidí. Demonstrace byly nejen výrazem protestu proti okupaci země a trvající přítomnosti sovětských vojsk, ale velmi výrazně také proti politice nového, normalizačního vedení KSČ. To od dubna 1969, poté co Gustáv Husák vystřídal v čele strany Alexandra Dubčeka, stále zjevněji směřovalo k odbourání posledních zbytků reforem a svobod z období pražského jara a k úplné restauraci standardní podoby komunistického režimu. Husákovo vedení se také na potlačení očekávaných demonstrací u příležitosti výročí intervence důsledně připravovalo. Nasazeny byly nejen jednotky policie, ale také Lidových milicí a vyčleněné jednotky armády. Rozkaz byl potlačit nepokoje za každou cenu. Především v Praze [viz Praha 1. Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi; Praha 2. Pamětní deska Bohumilu Siřínkovi], Brně a Liberci nabyly demonstrace velkého rozsahu a intenzity, velmi rezolutní a brutální byla reakce režimu. Při střelbě do demonstrantů bylo pět lidí zabito (z toho dva v Brně [viz též Brno-střed. Pamětní deska Stanislavu Valehrachovi]), desítky zraněny, tisíce zatčeny.

V Brně proběhly intenzivní demonstrace 21. srpna, kdy odpoledne a večer demonstranti na určitou dobu ovládli části centra, stavěli barikády a pokoušeli se klást odpor zasahujícím represivním silám. Znovu se demonstrovalo 22. srpna. Po oba dny se v ulicích ozývala také střelba. I když okolnosti úmrtí a zranění nebyly nikdy řádně vyšetřeny, je zřejmé, že nejčastěji byli původci střelby příslušníci Lidových milicí, kterým byla na rozdíl od vojáků vydána ostrá munice. 21. srpna padly první výstřely před pátou hodinou odpoledne. Na tehdejším náměstí Rudé armády (dnes Moravské náměstí) byla asi v šest hodin navečer do hlavy smrtelně zasažena osmnáctiletá Danuše Muzikářová (1951–1969), dámská krejčová z Brna. Její otec Jaroslav Muzikář usiloval po roce 1989 o vyšetření případu a potrestání viníků, což se ovšem již nepodařilo. Také díky jeho úsilí byl případ Danuše Muzikářové medializován a její oběť se stala symbolem represí a násilí nastupujícího normalizačního režimu.

Nápis:

V TĚCHTO MÍSTECH BYLA / 21. SRPNA 1969 / ZASTŘELENA / DANUŠE MUZIKÁŘOVÁ / *13. 7. 1951 //

Fotografie

Adresa

Moravské náměstí 629/4, 602 00 Brno-město

GPS

49°11'50.490"N, 16°36'27.477"E

Místo

na fasádě domu, v přízemní části

Okres

Brno-město

Rok odhalení

1991

Literatura

- POVOLNÝ, Daniel a kol.: Den hanby 1969. 21. srpen 1969 v ulicích českých a moravských měst. Praha 2019.
- BRUMMER, Alexandr – KONEČNÝ, Michal: Brno okupované. Průvodce městem v letech 1968–1969. Brno 2018.
- BÁRTA, Milan – KALOUS, Jan – BŘEČKA, Jan: Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení. Praha 2012.
- BŘEČKA, Jan – SEČKÁŘOVÁ, Věra: Brno v srpnu 1968 a 1969. Brno 2004.
- FLODROVÁ, Milena – MENŠÍKOVÁ, Miroslava: Pamětní desky a pomníky v Brně. Brno 2004.
- TŮMA, Oldřich a kol.: Srpen 69. Praha 1996.


Webové odkazy

www.srpen1969.cz/
www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0903/033-048.pdf

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru