Brno-Štýřice
Pomník účastníkům třetího odboje popraveným v letech 1949–1951

Pamětní místo zakomponované do prostranství u brněnského krematoria je věnováno obětem komunistického režimu z let 1949–1951. Pomník odhalený 28. října 2002 z iniciativy Konfederace politických vězňů tvoří nízký obdélný kvádr s čelní černošedou mramorovou deskou s bílým rytým písmem a s představeným nízkým stupněm pro položení květin.

Pomník připomíná popravené v Jihlavě v souvislosti s babickým případem [viz Babice. Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru], členy odbojové skupiny Světlana popravené v Brně a Uherském Hradišti [viz Horní Lideč. Památník obětem nesvobody z let 1948–1989; Valašské Klobouky. Pomník obětem násilí let 1948–1989], oběti vyprovokované ilegální skupiny Ústřední vedení odboje [viz Kobylí. Pamětní deska Petru KřivkoviPustiměř. Pamětní deska Rudolfu Pohlovi] a další popravené za činnost v ilegalitě či ozbrojený pokus o přechod hranice [viz Uherské Hradiště. Pomník politickým vězňům; Vsetín. Památník obětem doby nesvobody 1948–1989].

Komemoruje také Samuela Bibzu, jenž spolu s Ladislavem Nosákem (1916–1950) a Viliamem Žingorem (1912–1950) patřil mezi účastníky slovenského povstání v roce 1944, kteří  byli ve vykonstruovaném procesu Státním soudem v říjnu 1950 v Bratislavě odsouzeni pro vlastizradu a vyzvědačství k trestu smrti a zde popraveni 18. prosince 1950. (Důvod, proč se Bibzovy ostatky ocitly v brněnském krematoriu, není zcela jasný.) V olomoucké věznici byl 9. listopadu 1951 popraven Václav Otčenášek, jenž patřil ke skupině pěti mladíků, kteří se rozhodli odejít ze země s cílem vstoupit do západních armád. Ve vlaku do Domažlic byli 20. října 1950 kontrolováni hlídkou Sboru národní bezpečnosti a došlo zde k přestřelce. Skupině se podařilo uprchnout, kromě Otčenáška, který se při výskoku z vlaku zranil a byl následně zadržen. Otčenášek byl souzen spolu s dalšími šesti osobami (obviněnými ze spolčování, ozbrojování, napomáhání ad.) Státním soudem Brno ve veřejném procesu v Hranicích v červenci 1951. Za velezradu a pokus o vraždu (úmysl usmrtit člena pohraniční stráže) byl odsouzen k trestu smrti. Poslední jméno patří kurýru Štěpánu Starému, který byl v Brně v červnu 1949 zastřelen při zatýkání. Konfederace politických vězňů na pomníku neuvádí dvě jména – Ladislava Malého, aktéra babických událostí, a člena Světlany Karla Zámečníka pro jejich domnělou, resp. prokázanou spolupráci se Státní bezpečností (Karel Zámečník je ale připomínán na pomníku v Uherském Hradišti).

Pomník je i připomínkou praxe komunistického režimu z 50. let, kdy ostatky popravených politických vězňů byly pohřbívány tajně a na neoznačených místech [viz též Praha 8. Čestné pohřebiště politických vězňů a Praha 5. Čestné pohřebiště politických vězňů]. Zájem o místo posledního spočinutí obětí represí 50. let v Brně vyvolal stručný novinový článek z května 1968, v němž se popisuje uložení 24 uren pracovníky brněnského krematoria do společného hrobu v listopadu 1951 a úmysl K 231 tyto ostatky exhumovat. Podle některých dokumentaristů však šlo o krycí legendu, aby urny, stále tajně uchovávané v krematoriu, bylo možné předat rodinám k pohřbení. Od července 1968 do června následujícího roku bylo 17 schránek s ostatky takto vydáno, v urnovém háji byly poté uloženy zbylé nevyzvednuté (Štěpán Starý podle dokumentace krematoria do této skupiny pohřbů nepatří).

Nápis:

NA POČEST POPRAVENÝCH ÚČASTNÍKŮ III. ODBOJE Z LET 1949–1951 / ANTONÍN DANĚK 24. 4. 1927 – 14. 10. 1950 / KAREL DANĚK 29. 9. 1923 – 14. 10. 1950 / FRANTIŠEK DVOŘÁK 13. 10. 1923 – 14. 10. 1950 / FRANTIŠEK MANA 22. 10. 1910 – 24. 10. 1950 / ANTONÍN JANOŠÍK 26. 7. 1926 – 24. 10. 1950 / RUDOLF LENHARD 12. 1. 1918 – 24. 10. 1950 / JOZEF SAMUEL BIBZA 23. 11. 1912 – 18. 12. 1950 / JAROMÍR VRBA 5. 7. 1920 – 19. 12. 1950 / ALOIS ŠIMARA 14. 3. 1921 – 27. 4. 1951 / JAN KŘIŽAN 12. 11. 1915 – 14. 6. 1951 / RUDOLF POHL 8. 3. 1912 – 14. 6. 1951 / MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ 2. 10. 1914 – 14. 6. 1951 / ANTONÍN PLICHTA 8. 11. 1929 – 3. 7. 1951 / PETR KŘIVKA 21. 10. 1897 – 21. 7. 1951 / ANTONÍN PLICHTA 3. 1. 1894 – 3. 8. 1951 / DRAHOSLAV NĚMEC 2. 5. 1931 – 3. 8. 1951 / FRANTIŠEK KOPULETÝ 6. 4. 1913 – 3. 8. 1951 / ANTONÍN ŠKRDLA 25. 5. 1917 – 3. 8. 1951 / VÁCLAV DRBOLA 16. 10. 1912 – 3. 8. 1951 / FRANTIŠEK PAŘIL 27. 1. 1911 – 3. 8. 1951 / ANTONÍN MITYSKA 4. 5. 1927 – 3. 8. 1951 / VÁCLAV OTČENÁŠEK 29. 9. 1926 – 9. 11. 1951 / ŠTĚPÁN STARÝ 6. 10. 1926 – 30. 6. 1949 / S ÚCTOU VZPOMÍNÁME… //

Fotografie

Adresa

Vídeňská 307/96, 639 00 Brno-střed-Štýřice

GPS

49°10'20.172"N, 16°35'22.970"E

Místo

po levé straně prostranství před Městským krematoriem Brno

Okres

Brno-město

Rok odhalení

2002

Literatura

- [al]: Objev hromadného hrobu popravených v brněnském krematoriu. Lidová demokracie (brněnské vydání), 14. 5. 1968.
- LETZ, Róbert – MATULA, Pavol (eds.): Dokumenty k procesu s Viliamom Žingorom a spol. Bratislava 2009.
- RÁZEK, Adolf: StB a justice, nástroje třídního boje v akci Babice. Praha 2002.
- TRKAN, Tomáš: Brněnský státní soud v letech 1948–1952. Popravení v Brně. Brno 2016 (diplomová práce).


Webové odkazy

http://www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych/

Změnit způsob procházení
pamětních míst