Brno-střed
Pomník Znamení. Pamětní desky Janu Zahradníčkovi a obětem nesvobody

Pamětní místo je věnováno básníku a novináři Janu Zahradníčkovi a dalším obětem nesvobody v letech 1948–1989, jeho autorem je Jan Šimek. Pomník Znamení byl odhalen z iniciativy Společnosti odkazu básníka Jana Zahradníčka 17. ledna 1995, v den 90. výročí narození a 35. výročí smrti básníka. Nachází se v rohu terasy, kde je v oblouku z přírodních kamenů ležících na zemi vztyčen symbolický kříž z kamenů, na jednom z nich je tmavý rytý nápis. K pomníku patří dvě kamenné desky s nápisy, které jsou zasazeny nad sebou do zdi.

Jan Zahradníček (1905–1960) se narodil v Mastníku u Třebíče [viz Mastník. Busta Jana Zahradníčka]. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Třebíči začal v roce 1926 studovat germanistiku na Filozofické fakultě UK, pak změnil obor a absolvoval knihovnictví. Věnoval se básnické tvorbě, překládal, své texty uveřejňoval v mnoha literárních časopisech. V roce 1945 se přestěhoval s rodinou do Brna a pracoval jako redaktor v nakladatelství, redigoval křesťansky orientovaný časopis Akord [viz Brno-střed. Pamětní deska redakci revue Akord a Janu Zahradníčkovi]. Po únorovém převratu v roce 1948 byl nejprve vyloučen z Československého svazu spisovatelů, v roce 1951  zatčen [viz Znojmo. Pamětní deska Janu Zahradníčkovi]. Spolu s dalšími patnácti katolickými intelektuály (ze spisovatelů např. Ladislav Jehlička, František Křelina, Bedřich Fučík, Václav Prokůpek, Zdeněk Kalista) byl souzen v Brně 2. až 4. července 1952 v procesu, který byl pokračováním vykonstruovaných procesů s představiteli tzv. Zelené internacionály [viz Břasy-Vranovice. Pamětní deska Josefu Kepkovi; Křenovice. Pamětní deska Josefu Kostohryzovi]. Jan Zahradníček byl odsouzen na třináct let těžkého žaláře, který odpykával na Mírově a v Leopoldově. Po účasti na pohřbu svých dvou dětí (1956) se musel do věznice vrátit, byl propuštěn na amnestii v roce 1960. Zemřel téhož roku 7. října při převozu do nemocnice u obce Vlčatín [viz Vlčatín. Pamětní deska Jana Zahradníčka a boží muka]. Jan Zahradníček byl pohřben v Uhřínově, kam byla po jeho odsouzení rodina nuceně vystěhována. V roce 1966 byl rehabilitován, v roce 1991 mu byl udělen in memoriam Řád TGM.

Nápis:

(deska u paty pomníku) POCTA BÁSNÍKU / JANU ZAHRADNÍČKOVI / ZNAMENÍ / SOCHAŘ / JAN ŠIMEK / 1995 //
(horní deska) PRO KATEDRÁLNOST VĚKU / JEJŽ VIDÍM BLÍŽIT SE / PRO DOROZUMĚNÍ ČLOVĚKA / S ČLOVĚKEM / A NÁRODA S NÁRODEM / PRO DOROZUMĚNÍ S BOHEM / ZNAMENÍ MOCI / JAN ZAHRADNÍČEK 1905–1960 //
(spodní deska) MĚSTO BRNO / OBĚTEM NESVOBODY //

Fotografie

Adresa

Petrov – Kapucínské zahrady, 602 00 Brno-střed

GPS

49°11'26.031"N, 16°36'30.019"E

Místo

na horní terase Kapucínských zahrad

Okres

Brno-město

Rok odhalení

1995

Literatura

- Vzdorovali zlu: P. Josef Toufar a Jan Zahradníček: dva příběhy českého 20. století. Čisovice-Bojov 2016.
- ZAHRADNÍČEK, Jan: Mezi nás prostřena noc. Dopisy z vězení ženě Marii. Brno 2008.
- KUBÍČEK, Tomáš – WIENDL, Jan: Víra a výraz. Brno 2005.
- NOVÁKOVÁ, Luisa: Literatura určená k likvidaci. Sborník příspěvků z konference pořádané v Brně 26.–27. listopadu 2002 k padesátému výročí politických procesů se spisovateli. Brno 2004.
- ZEJDA, Radovan: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka. Tišnov 2004.
- DVOŘÁKOVÁ, Zora: Navzdory nenávisti a mstě. Z politických procesů 1952 až 1953. Třebíč 2002.
- BINAR, Vladimír – JONÁKOVÁ, Anna: Vzájemná korespondence Bedřicha Fučíka a Jana Zahradníčka z let 1929-1960. In: Narozeni na přelomu století... K stému narození Bedřicha Fučíka, Zdeňka Kalisty, Josefa Knapa, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Karla Teiga, Jiřího Weila, Jiřího Wolkra aj. Praha 2001.


Webové odkazy

cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zahradníček
www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=54
www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/210452801390015-neznami-hrdinove-pohnute-osudy/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru