Brno-střed
Pomník obětem táborů nucených prací

Pomník, který tvoří betonový pylon s otisky prken, s železnými pruty symbolizujícími ostnaté dráty a s plastickým nápisem, je zapuštěn do vydlážděného kruhu. Byl odhalen v roce 1997 a jeho autorem je Milivoj Husák.

Tábory nucené práce (TNP), podobně jako vojenské tábory nucených prací (VTNP) a pomocné technické prapory (PTP) [viz Karviná. Pomník obětem vojenských táborů nucených prací] byly zřizovány s účelem izolace tzv. politicky nespolehlivých osob a jejich nasazení k práci v klíčových odvětvích národního hospodářství. Vznik táborů nucené práce se připisuje reakci komunistického režimu na projevy veřejného nesouhlasu společnosti s poúnorovým vývojem (Jedenáctý všesokolský slet v červnu a pohřeb prezidenta Edvarda Beneše v září 1948). Kromě politické perzekuce sledoval zákon o táborech nucené práce (č. 247/1948 Sb., platný od 17. listopadu 1948) také zajištění pracovní síly v průmyslových odvětvích, které se potýkaly s nedostatkem pracovní kapacity. Tábory byly zřizovány v blízkosti velkých průmyslových podniků, ale především při uhelných dolech na Ostravsku a Kladensku (kde osoby přikázané do TNP doplňovaly stavy odvedenců k PTP) a uranových na Jáchymovsku a Příbramsku (kde ovšem nejpočetnější pracovní sílu tvořili vězni). Postupně byla vytvořena síť sběrných táborů – pro muže Pardubice, Sv. Jan pod Skalou [viz Svatý Jan pod Skalou. Pamětní deska obětem komunismu], Všebořice, Brno [viz Brno-střed. Pamětní deska sběrného tábora nucených prací], Ostrava-Kunčice, Třinec, pro ženy Dlažkovice a Valtice. Pro důstojníky armády byl určen tábor nucené práce Mírov [viz Mírov. Pamětní deska politickým vězňům 1939–1989].

Představa o vytvoření táborů nucených prací s objemem 30 tisíc přikázaných osob se rozcházela s reálným stavem (údajně zejména kvůli nečinnosti nižších stupňů komisí jmenovaných národními výbory). Přikazovací komise přikázaly do července 1950 do TNP „jen“ 16 700 osob (z toho na Slovensku přes pět tisíc), nejvíce v rámci perzekuce tzv. bývalých lidí (městské buržoazie), poté se v důsledku kolektivizační kampaně naopak zvýšil podíl tzv. venkovských boháčů. Tábory nucené práce byly zrušeny novelizací některých ustanovení trestního práva (zákon č. 102/1953 Sb., platný od 31. prosince 1953).

Nápis:

OBĚTEM TÁBORŮ / NUCENÝCH PRACÍ / 1948–1952 //

Fotografie

Adresa

Burešova 938/17, 602 00 Brno-střed

GPS

49°12'19.804"N, 16°36'15.798"E

Místo

na trávníku před budovou společnosti OHL ŽS, a. s.

Okres

Brno-město

Rok odhalení

1997

Literatura

- BÁRTÍK, František: Tábory nucené práce (TNP): Jaroslav Metyš a Jaroslav Vojtěch - dva konkrétní případy cesty do TNP. František Bártík. In: Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve Střední Evropě. Praha 2010.
- BÁRTÍK, František: Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949–1951. Praha 2009.
- SOUKUP, Ladislav: Zákon o táborech nucené práce v ČSR z r. 1948. In: Vývoj práva v Československu v letech 1945–1989. Praha 2004.
- BORÁK, Mečislav – JANÁK, Dušan: Tábory nucené práce v ČSR v letech 1948–1954. Opava 1996.
- KAPLAN, Karel: Tábory nucené práce v Československu v letech 1948–1954. Praha 1993.


Webové odkazy

cs.wikipedia.org/wiki/Tábory_nucené_práce
www.totalita.cz/seznamy/seznamy_08.php
ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1436723-tabory-nucene-prace-prvni-forma-masove-perzekuce

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru