Chvalčov-Tesák
Pomník Vincenci Šimčákovi

Drobný pomník s deskou zasazenou na kamenný blok a pomníkovým polem ohraničeným nízkým kamenným hrazením byl odhalen 8. května 1981.

19. srpna 1950 se Státní bezpečnost pokusila dosud unikající členy odbojové skupiny Hory Hostýnské [viz Svatý Hostýn. Pomník obětem komunismu a skupiny Hory Hostýnské] zatknout na schůzce, kterou zorganizovala prostřednictvím Antonína Bardina, ruského emigranta, jehož dcera Olga jako spojka partyzánské brigády Jana Žižky byla na konci války zastřelena ustupující německou armádou. Právě její pomník na úpatí vrchu Tesák byl zvolen jako místo schůzky. Na místě došlo k přestřelce, při níž byl usmrcen strážmistr Vincenc Šimčák. Vincenc Šimčák (*1910) působil v letech 1936–1948 na četnické stanici v Kroměříži (po válce jako velitel), odkud byl přeložen do úřadovny Státní bezpečnosti v Uherském Hradišti. Zúčastnil se již zátahu na skupinu v prosinci 1949. Vyšetřování bylo oficiálně uzavřeno s tím, že strážmistra zastřelil poslední velitel Hor Hostýnských Miloslav Pospíšil (*1918). Výsledky balistického šetření i výpovědi zasahujících příslušníků ovšem tuto verzi zpochybňují stejně jako pozdější svědectví přeživšího odbojáře Karla Sedlaříka (*1927). Pospíšilova skupina byla připravena na možnost, že by se mohlo jednat o provokaci, její členové – stejně jako příslušníci bezpečnostních sil – hlídkovali na několika místech kolem pomníku. Po varovném signálu se Pospíšil začal z místa schůzky rychle vzdalovat, pronásledován Vincencem Šimčákem. Ve chvíli, kdy celá bezpečnostní akce hrozila blamáží, spustili zasahující příslušníci nekoordinovanou střelbu po utíkajícím Pospíšilovi a strážmistr byl pravděpodobně zasažen střelou některého ze svých kolegů. V každém případě obvinění z vraždy strážmistra zpečetilo osud později zatčeného Miloslava Pospíšila, který byl popraven 4. září 1951 v Praze na Pankráci.

Nápis:

NPOR. SNB / IN MEMORIAM / VINCENC ŠIMČÁK / 3. 10. 1910 – 19. 8. 1950 / PADL PŘI PLNĚNÍ SLUŽ. / POVINNOSTI V BOJI / S TŘÍDNÍM NEPŘÍTELEM / ČEST JEHO PAMÁTCE //

Fotografie

Adresa

768 72 Chvalčov

GPS

49°22'17" N, 17°46'19" E

Místo

vlevo u silnice č. 437 z Bystřice pod Hostýnem do Vsetína, asi 400 m před osadou Tesák

Okres

Kroměříž

Rok odhalení

1981

Literatura

- DOLEŽALOVÁ, Markéta: Odbojová skupina Hory Hostýnské. In: BUREŠ, Jan – VEBER, Václav a kol.: Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století. Plzeň 2010.
- POSPÍŠIL Jaroslav: Nesmiřitelní. Hory Hostýnské. Vizovice 1992.
- HOLUB, Ota: Příběhy věrnosti a cti. Praha 1987.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych-politicke-duvody-48-89
cs.wikipedia.org/wiki/Hory_Hostýnské
dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/53070/KarbasA_CinnostaOsud_VV_2013.pdf

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2018, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru