Hradec Králové
Pamětní deska Pavlu Wonkovi

Bronzová pamětní deska Pavlu Wonkovi byla odhalena z iniciativy Vladimíra Dernera, tehdejšího náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje (KDU-ČSL) 14. listopadu 2003. Jejím autorem je sochař Jiří Škopek. Odhalení byl přítomen starší bratr Jiří Wonka.

Pavel Wonka (1953–1988) je považován za posledního vězně svědomí, který zemřel ve vězení v době komunistického režimu. Od mládí se zajímal o právo, kterému se po opakovaných neúspěšných pokusech o přijetí na právnickou fakultu věnoval jako laik. V roce 1986 se rozhodl k dosud bezprecedentnímu občanskému aktu – kandidovat do Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR. Ve svém volebním programu, který spolu s bratrem Jiřím rozšiřoval, kritizoval současný stav společnosti i porušování právních norem (v té době byl již sám trestán ve zmanipulovaném procesu za rozkrádání socialistického majetku). Přestože nezávislou kandidaturu zaručovala ústava, byli oba bratři v květnu 1986 zatčeni a drženi téměř rok ve vazbě v Hradci Králové. V dubnu 1987 byli v neveřejném procesu odsouzeni za pobuřování: Pavel Wonka k odnětí svobody na 21 měsíců a ke třem letům následného ochranného dohledu, jeho bratr Jiří ke 12 měsícům. Pavel Wonka rozsudek jako protizákonný nerespektoval, na protest proti brutálnímu zacházení držel ve vězení protestní hladovky a odmítl ve výkonu trestu pracovat; v důsledku toho byl znovu obžalován (maření výkonu úředního rozhodnutí). Wonkův případ vzbudil velkou pozornost a vlnu solidárních protestních akcí mezi disidenty, byl sledován Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných i širší československou a mezinárodní veřejností. V únoru 1988 byl ze zdravotních důvodů z vězení propuštěn, avšak po dvou měsících opět zatčen a 20. dubna odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí (odmítání ochranného dohledu) k dalšímu trestu odnětí svobody na pět měsíců. Vážně nemocný Wonka se proti rozsudku odvolal ke krajskému soudu v Hradci Králové, kde 26. dubna 1988 zemřel.

Pohřeb ve Vrchlabí [Vrchlabí. Hrob Pavla Wonky] 6. května za četné účasti nejen místních občanů, mluvčích a členů Charty 77, VONS, Jazzové sekce a dalších opozičních skupin, ale i zástupců několika zahraničních velvyslanectví se stal tichou protirežimní demonstrací. Po roce 1989 byl Pavel Wonka plně rehabilitován. Konstatování, že v případech kriminalizace Pavla Wonky došlo k porušení zákonnosti státními orgány i jednotlivci, nenásledovalo žádné konkrétní obvinění. V roce 2014 vzbudil emocionálně vypjatou debatu dokument Pavel Wonka se zavazuje scénáristky a režisérky Libuše Rudinské tematizující Wonkovu spolupráci se Státní bezpečností.

Symbolické pamětní místo připomíná Pavla Wonku ve Žďáru nad Sázavou [viz Žďár nad Sázavou. Pamětní deska Pavlu Wonkovi].

Nápis:

OBĚŤ KOMUNISTICKÉHO NÁSILÍ / PAVEL WONKA / *23. 1. 1953 VRCHLABÍ / †26. 4. 1988 / VĚZNICE V HRADCI KRÁLOVÉ / KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 2003 //

Fotografie

Adresa

Wonkova 1142/1, 500 02 Hradec Králové

GPS

50°13'01.42"N, 15°49'18.55"E

Místo

vlevo od vstupu do budovy krajského úřadu

Okres

Hradec Králové

Rok odhalení

2003

Literatura

- FRODL, David: Nezávislý kandidát Pavel Wonka. In: Východočeské listy historické 26 (2009).
- BLAŽEK, Petr – JAKOUBEK, James V.: „Vysoce znepokojující záležitost“. Edice dokumentů o smrti Pavla Wonky z archivu Ministerstva zahraničí USA. In: Securitas Imperii 17/2 (2010).
- PREČAN, Vilém – CÍSAŘOVSKÁ, Blanka: Charta 77. Dokumenty 1977–1989. Praha 2007.
- SEIKOVÁ, Jaroslava (ed.): Pavel Wonka, vězeň svědomí. Pardubice 1990.


Webové odkazy

cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Wonka
www.wonka.wz.cz/
www.totalita.cz/vysvetlivky/o_wonkap.php

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2018, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru