Hroznatín
Pomník Ludvíku Svobodovi

Pomník Ludvíku Svobodovi byl odhalen 16. března 2013 na návsi v rodné obci. Tvoří jej pamětní deska z leštěné černé žuly s rytým portrétem a textem zasazená v žulovém bloku. Jeho autorem je kamenosochař Petr Šebesta ze Světlé nad Sázavou a vznikl z iniciativy Společnosti Ludvíka Svobody, obce Hroznatín a Klubu českého pohraničí, sponzorsky se podílel Kraj Vysočina. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci rodiny, Generálního štábu Armády České republiky, Kraje Vysočina, Českého svazu bojovníků za svobodu i představitelé politických stran. Nový pomník doplňuje připomínku významného rodáka z roku 1980, kdy na jeho rodném domě byla odhalena pamětní deska [viz Hroznatín. Pamětní deska Ludvíku Svobodovi].

Ludvík Svoboda (1895–1979) vstoupil do československých legií a účastnil se bitev u Zborova (1917) a Bachmače (1918) i bojů na sibiřské magistrále. Po vzniku protektorátu ilegálně odešel do Polska a odtud se skupinou československých důstojníků a vojáků do Sovětského svazu. Zde se stal velitelem budované zahraniční armády, jež se od března 1943 zapojila do bojů na frontě (popsaných ve Svobodových pamětech Z Buzuluku do Prahy, 1960). Bezprostředně po válce byl jmenován armádním generálem a do dubna 1950 zastával post ministra národní obrany ve všech poválečných vládách. Na počátku 50. let Svobodovu kariéru přechodně negativně ovlivnily čistky v KSČ, kam vstoupil v roce 1948: v září 1951 byl odvolán z funkcí, v listopadu 1952 nakrátko zatčen a vyšetřován, začátkem roku 1953 odešel do řádného důchodu. Do veřejného života se vrátil s podporou Nikity Chruščova. V letech 1954–1964 byl členem předsednictva Národního shromáždění, místopředsedou Svazu protifašistických bojovníků a Svazu československo-sovětského přátelství. V letech 1955–1958 působil ve Vojenské akademii Klementa Gottwalda, poté ve Vojenském historickém ústavu v Praze. 30. března 1968 byl Ludvík Svoboda zvolen prezidentem a jako nejvyšší představitel státu se stal aktérem pražského jara i následné politiky normalizace. I přes vážné zdravotní obtíže byl 22. března 1973 opět zvolen do prezidentské funkce, kterou vykonával do 28. května 1975. Ludvík Svoboda zemřel 20. září 1979.

Viz též Kroměříž. Pamětní deska Ludvíku Svobodovi.

Nápis:

ARMÁDNÍ GENERÁL LUDVÍK SVOBODA / PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY / 1968–1975 / VELITEL 1. ČESKOSLOVENSKÉHO ARMÁDNÍHO SBORU V SSSR //

Fotografie

Adresa

Hroznatín (náves), 675 05 Hroznatín

GPS

49°17'48.613"N, 15°54'37.307"E

Místo

na návsi vedle autobusové zastávky

Okres

Třebíč

Rok odhalení

2013

Literatura

- HANZLÍK, František: Proč byl odvolán gen. Ludvík Svoboda z funkce ministra národní obrany v dubnu 1950? In: Od svobody k nesvobodě 1945–1956. Praha 2011.
- HRABICA, Zdeněk: Pět válek Ludvíka Svobody. Praha 2013.
- KLUSÁKOVÁ-SVOBODOVÁ, Zoe: Ludvík Svoboda. Životopis. Kroměříž 2005.
- PERNES, Jiří. Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili. Praha 2003.
- SVOBODA, Ludvík: Cestami života. 1–2. Praha 1992, 1996.


Webové odkazy

www.ludviksvoboda.cz/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru