Humpolec
Pamětní deska Janu Zábranovi

Pamětní deska z imitace bronzu, jejímž autorem je Josef Svoboda z Ateliéru Gravis, byla odhalena 19. listopadu 2016 u příležitosti spisovatelových nedožitých pětaosmdesátých narozenin na budově hotelu Černý kůň, kde rodina Zábranových bydlela v letech 1933 až 1940. Odhalení se zúčastnil starosta města Jiří Kučera, představitelé zastupitelstva, rodinní příslušníci, Zábranovi spolužáci, literární vědci a široká veřejnost.

Jan Zábrana (1931–1984) se narodil v Herálci do učitelské rodiny, dětství a mládí prožil v Humpolci, kde studoval na místním gymnáziu. Již v únoru 1948 byli Zábranovi rodiče jako významní příslušníci národně socialistické strany akčním výborem v Humpolci zbaveni možnosti vyučovat a na počátku padesátých let odsouzeni k dlouholetým trestům. Jiřina Zábranová (1903–1974) v roce 1950 na osmnáct let, Emanuel Zábrana (1900–1978) o dva roky později na deset let; oba byli propuštěni na prezidentskou amnestii v květnu 1960. Jan Zábrana se po složení maturity v roce 1950 hlásil ke studiu klasické filologie na pražskou filozofickou fakultu, kam však z kádrových důvodů nebyl přijat. Nastoupil na bohosloveckou fakultu, ale po otcově odsouzení byl ze studia vyškrtnut. V roce 1952 se Jan Zábrana natrvalo přestěhoval se do Prahy, neboť rodina rozsudkem přišla také o dům v Humpolci. V Praze přechodně pracoval v manuálních profesích, současně neoficiálně překládal z ruštiny a angličtiny a začal se stýkat s uměleckými a literárními kruhy. Od roku 1955, kdy byl přijat za člena Kruhu překladatelů, působil jako překladatel z povolání. Na počátku šedesátých let se oženil, jeho manželka Marie byla dlouholetou redaktorkou nakladatelství Odeon. Jan Zábrana překládal zejména z moderní angloamerické a ruské literatury, a to jak poezii, tak prózu. Věnoval se i vlastní tvorbě, z níž část byla publikována během politického uvolnění v šedesátých letech, s nástupem „normalizace“ se jako autor stal opět nežádoucím. Až do své předčasné smrti v roce 1984 publikoval jen překlady či literárněvědní esejistické texty. Jeho vlastní dílo, včetně významných deníkových záznamů, které si vedl už z gymnaziálních let, mohlo vyjít až po roce 1989. Byl pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Poděbradech.

Nápis:

NEŘÍKEJ MI, ŽE JSEM KNIHY / MĚL RÁD VÍC NEŽ TEBE. / MĚL JSEM JE RÁD VÍC NEŽ SEBE. / JAN ZÁBRANA / ZDE V TOMTO DOMĚ / NA DOLNÍM NÁMĚSTÍ V HUMPOLCI / ŽIL SE SVÝMI RODIČI / V OBDOBÍ LET 1933–1940 / JAN ZÁBRANA / *4. 6. 1931 †3. 9. 1984 / VYNIKAJÍCÍ ČESKÝ SPISOVATEL / A PŘEKLADATEL, / NESPRAVEDLIVĚ PRONÁSLEDOVANÝ / TOTALITNÍM REŽIMEM, / ČESTNÝ OBČAN MĚSTA HUMPOLCE. / MĚSTO HUMPOLEC 2016 //

Adresa

Dolní náměstí 247, 396 01 Humpolec

GPS

49°32'32.641"N, 15°21'28.959"E

Místo

na budově hotelu Černý kůň

Okres

Pelhřimov

Rok odhalení

2016

Literatura

- ZÁBRANOVÁ, Eva: Flashky. Praha 2014.
- ZÁBRANOVÁ, Jiřina: Ohlédnutí. Praha 1994.
- ZÁBRANA, Jan: Celý život. Výbor z deníků 1948–1984. Praha 1992.
- ZÁBRANA, Jan: Potkat básníka. Eseje a úvahy. Praha 1989.


Webové odkazy

cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zábrana
www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1166
nadcasove.blogspot.com/2016/03/vzpominky-na-sve-rodice-jan-zabrana.html
www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10619821880-u-zavesene-knihy/214411000170031/titulky

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru