Kyjov
Pamětní deska Vladimíru Nedvědovi

Bronzová pamětní deska generálporučíku Vladimíru Nedvědovi, příslušníku RAF, byla odhalena z iniciativy jeho ženy Louise Nedved u příležitosti stého výročí jeho narození. Odhalení desky 26. března 2017 na budově gymnázia, kde v roce 1936 maturoval, proběhlo za účasti zástupců města, kraje, ministerstva obrany, vojenských historiků a válečných veteránů generála Emila Bočka a plukovníka Aloise Dubce. Autorem i realizátorem desky je akademický sochař Radomír Vavruša.

Vladimír Nedvěd (1917–2012) působil u leteckého pluku v Hradci Králové. Po vyhlášení protektorátu uprchl přes Slovensko a Maďarsko do Francie a následně do Velké Británie, kde se stal velitelem 311. stíhací perutě Royal Air Force. Po návratu do Československa v srpnu 1945 sloužil v Praze-Ruzyni, vyučoval na Letecké vojenské akademii v Hradci Králové a v roce 1947 byl povýšen na podplukovníka letectva. V dubnu 1948 se mu podařilo s manželkou a synem tajně odletět v letadle pilotovaném Stanislavem Huňáčkem do Bavorska. Šlo o první únos civilního letadla z Československa; to 6. dubna 1948 na pravidelné vnitrostátní lince mířilo z Prahy do Brna a pak do Bratislavy. Plán inicioval Vladimír Nedvěd, jenž oslovil své bývalé spolubojovníky z 311. československé bombardovací perutě, kteří byli v té době zaměstnáni u Československých aerolinií a tvořili posádku daného letu – Stanislava Huňáčka, Františka Malého a Františka Martínka. Po přistání Dakoty DC-3 na americkém vojenském letišti Neubiberg u Mnichova zde šestnáct cestujících z dvaceti dvou a všichni členové posádky s výjimkou telegrafisty Ondreje (Oldřicha) Pavlíka požádali o politický azyl, ostatní se vrátili do Československa. Vladimír Nedvěd i s rodinou odešel do Londýna a začal opět sloužit v Britském královském letectvu. V roce 1958 přesídlil do Austrálie, kde působil v krajanských organizacích a jako laický kazatel. Po roce 1989 byl rehabilitován, byl mu udělen Řád bílého lva a v roce 2005 byl povýšen do hodnosti generálporučíka.

Nápis:

V TÉTO BUDOVĚ MATUROVAL V ROCE 1936 POZDĚJŠÍ / VELITEL 311. ČESKOSLOVENSKÉ BOMBARDOVACÍ / PERUTĚ RAF VE VELKÉ BRITÁNII / GENERÁLPORUČÍK V. V. MBE, DFC / VLADIMÍR NEDVĚD / 27. 3. 1917 – 31. 10. 2012 / HRDINA BOJŮ PROTI NACISMU A ZA SVOBODNÉ / ČESKOSLOVENSKO VE SVOBODNÉ EVROPĚ. / NOSITEL ŘÁDU BÍLÉHO LVA A DALŠÍCH VYSOKÝCH / VYZNAMENÁNÍ. ZEMŘEL V AUSTRÁLII, KAM / EMIGROVAL PŘED KOMUNISTICKOU TOTALITOU. //

Fotografie

Adresa

třída Komenského 549/23, 697 01 Kyjov

GPS

49°00′42.900″ N, 17°07′33.430″ E

Místo

vlevo od vchodu do budovy Klvaňova gymnázia

Okres

Hodonín

Rok odhalení

2017

Literatura

- MICHÁLEK, Slavomír: Prípad Huňáčkovej Dakoty. In: Dejinné premeny 20. storočia. Historik Pavol Petruf 70ročný. Bratislava 2016.
- NEDVĚD, Vladimír: Byl jsem velitelem 311. bombardovací perutě. Kyjov 2004.
- RAJLICH, Jiří: Vladimír Nedvěd (1917–2012). In: Historie a vojenství 1 (2013).
- TĚŠÍNSKÝ, Zdeněk a kol.: Hrdinové mlčí. Most 2005.


Webové odkazy

forum.valka.cz/topic/view/11218/Nedved-Vladimir

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru