Ostrava
Pamětní deska popraveným politickým vězňům

Bronzová deska s reliéfem a plastickým nápisem, jejímž autorem je Vratislav Varmuža, byla odhalena 7. prosince 2006 .

Po roce 1948 bylo v ostravské věznici popraveno pět mužů: strážmistr SNB Ladislav Ceé (1908–1951), štábní kapitán Miloš Morávek (1911–1951), Miroslav Sýkora (1923–1951) a Josef Polomský (1924–1951) za plánování vojenského převratu na Ostravsku ve skupině Jana Buchala [viz Frýdek-Místek. Pamětní deska obětem komunistického násilí]. Zařazení strážmistra SNB Václava Fryče mezi příslušníky třetího odboje lze ve světle povahy jeho protirežimní činnosti považovat za sporné.

Václav Fryč (1923–1951) pracoval u Sboru národní bezpečnosti v Opavě. 27. února 1948 byl postaven mimo službu, což pociťoval jako nespravedlnost a ačkoli byl vzápětí do služby přijat zpět, začal ve svém okolí organizovat malou rezistentní skupinu. V červnu 1949 byl jedním ze členů této skupiny přizván k neoficiálnímu výslechu Antonína Šimčáka (1929–1949), kterého jako „partyzána“ ukrývala skupina osob, jež po čase pojala podezření, zda se nejedná o provokatéra. Na schůzce dotyčný muž přiznal, že si partyzánskou legendu vymyslel, a podle pozdějších výpovědí to měl být právě Fryč, který přítomné přesvědčil, že provokatér má být zneškodněn, a sám se také exekuce ujal. V listopadu 1949 byl strážmistr Fryč zatčen v souvislosti s jiným případem. Když se v lednu 1950 tělo mrtvého našlo, došlo k širokému zatýkání. Z vyšetřování také vyplynulo, že se Šimčák před smrtí oprávněně bránil nařčení, že by byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Osoby zapletené do tohoto případu a další, které měly s Fryčem i jen vzdálené kontakty, byly obviněny a souzeny ve dvou procesech. První se konal v Opavě 12.–16. prosince 1950, druhý v Ostravě v únoru 1951. Soud vykonstruoval na základě „politické vraždy“ skupinu souzenou pro velezradu, což ovlivnilo výši uložených trestů i pro osoby, které s případem neměly nic společného. Fryč, jenž byl odsouzen k trestu smrti, byl popraven 12. dubna 1951. Rehabilitace Václava Fryče v roce 1990 byla jen částečná, netýkala se zločinu vraždy. Toto rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud ČR v roce 1999.

Nápis:

V LETECH KOMUNISTICKÉ TOTALITY 1948–89 / PROŠLO OSTRAVSKOU VĚZNICÍ NĚKOLIK SET / POLITICKÝCH VĚZŇŮ – PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍHO / ODBOJE. STALI SE OBĚŤMI TŘÍDNÍ NENÁVISTI. / PĚT Z NICH ZDE BYLO V ROCE 1951 POPRAVENO: / (*1923) / VÁCLAV FRYČ / (*1910) / LADISLAV CÉE / (*1911) / MILOŠ MORÁVEK / (*1923) / MIROSLAV SÝKORA / (*1924) / JOSEF POLOMSKÝ //

Fotografie

Adresa

Havlíčkovo nábřeží 1835/34, 702 00 Moravská Ostrava

GPS

49°50'20.22"N, 18°17'38.44"E

Místo

na budově Krajského soudu v Ostravě, na bočním křídle do ulice Kratochvílova

Okres

Ostrava-město

Rok odhalení

2006

Literatura

PEJČOCH, Ivo – TOMEK, Prokop: Policisté na popravišti. Příslušníci SNB popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949–1962. Cheb 2013.

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru