Ostrov
Památník obětem násilí

Památník v kapli sv. Floriána byl zpřístupněn v roce 2007, po rozsáhlé rekonstrukci a obnově areálu piaristického kláštera v Ostrově. O jeho zřízení rozhodly rada a zastupitelstvo města, je dedikován českým a německým obyvatelům Ostrovska a všem perzekvovaným z národnostních, rasových, politických nebo náboženských důvodů v průběhu 20. století. Kapli vysvětil plzeňský biskup František Radkovský a je přístupná jako součást prohlídkové trasy kláštera. Památník připomíná násilné události, které zasáhly region v období od první světové války do pádu komunistického režimu. Schraňuje také Křížovou cestu – drobné sádrové reliéfy Jaroslava Šlezingera.

Poválečné období Ostrovska je spojeno především s odsunem německého obyvatelstva a s rozvojem těžby uranové rudy, jejíž vývoz do Sovětského svazu umožnila mezivládní dohoda z podzimu 1945. V bezprostřední blízkosti „starého“ Ostrova se započalo s výstavbou sídlišť pro pracovníky národního podniku Jáchymovské doly (1946). Po roce 1948 byl „nový“ Ostrov z velké části budován politickými vězni [viz Ostrov. Pamětní deska politickým vězňům]. Politický vězeň, sochař Jaroslav Šlezinger (1911–1955) [viz Jemnice. Pomník Jaroslavu Šlezingerovi] se zasloužil o výzdobu místního kulturního domu (sousoší nad štítem).

V letech 1949–1951 vznikly ve Vykmanově (dříve Weidmesgrün, nyní součást Ostrova) dva vězeňské tábory: Vykmanov I (krycí označení C) a Vykmanov II (L) [viz Ostrov-Vykmanov. Pamětní deska na Věži smrti].

V červnu 1949 byla v Ostrově (vzdáleném 6 km od Jáchymova) zřízena správa všech vězeňských pracovních táborů při uranových dolech, včetně oblastí Horního Slavkova a Příbrami. Její vedení sídlilo při ústředních táborech, odkud byli odsouzení po přijímacích procedurách dále transportováni do jednotlivých táborů. V letech 1949–1950 a 1955–1961 se ústřední tábor nacházel v Ostrově-Vykmanově (v mezidobí byl přemístěn přímo do Jáchymova při dolu a táboru Bratrství). Tábory Ostrovska (nápis na desce) jsou tedy míněny všechny pracovní tábory při uranových dolech v Československu.

Nápis:

PAMÁTCE ČESKÝCH A NĚMECKÝCH OBYVATEL OSTROVSKA / A VŠECH, KTEŘÍ ZDE TRPĚLI Z NÁRODNOSTNÍCH, / RASOVÝCH, POLITICKÝCH NEBO NÁBOŽENSKÝCH DŮVODŮ V PRŮBĚHU DVACÁTÉHO STOLETÍ //
OD 1. BŘEZNA 1949 / DO 31. PROSINCE 1962 PROŠLO / KOMUNISTICKÝMI PRACOVNÍMI / TÁBORY OSTROVSKA / 70 737 VĚZŇŮ, Z TOHO BYLO / 42 796 VĚZŇŮ ODSOUZENO / Z POLITICKÝCH DŮVODŮ / STÁTNÍMI SOUDY / ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. / 227 Z NICH ZAHYNULO / NÁSLEDKEM KRUTÉHO / ZACHÁZENÍ, PRACOVNÍCH / ÚRAZŮ A V DŮSLEDKU TĚŽKÉ / PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH. / NĚKTEŘÍ BYLI ZASTŘELENI / NA ÚTĚKU. //

Fotografie

Adresa

Klášterní ulice 141/D, 363 01 Ostrov

GPS

50°18'15.115"N, 12°56'6.317"E

Místo

u zámeckého parku

Okres

Karlovy Vary

Rok odhalení

2007

Literatura

- KAPLAN, Karel – PACL, Vladimír: Tajný prostor Jáchymov. České Budějovice 1993.
- BURSÍK, Tomáš: Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali. Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech v letech 1949–1961. Praha 2009.
- BOHUŇOVSKÁ, Marie: Zaváté šlépěje. Osud sochaře Šlezingera, Jihlava 2006.


Webové odkazy

klaster-ostrov.webnode.cz/
dejinyasoucasnost.cz/archiv/2007/11/kaple-i-pamatnik/
www.dk-ostrov.cz/historie

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru