Plzeň
Pamětní deska popraveným československým důstojníkům

Pamětní deska československým důstojníkům byla odhalena u příležitosti 50. výročí poprav tří československých důstojníků plzeňské posádky 13. listopadu 2002 z iniciativy města Plzně a Konfederace politických vězňů. Slavnostního odhalení se zúčastnil generál Antonín Husník a další hosté.

Na konci roku 1950 bylo zatčeno několik důstojníků plzeňské posádky, kteří patřili ke společnosti scházející se v poválečném období u faráře Václava Vinše v Kralovicích. Po jeho odchodu do exilu v roce 1949 byla skupina infiltrována agentem Státní bezpečnosti vystupujícím jako farářův kontakt a pracovník americké zpravodajské služby, s nímž někteří členové začali spolupracovat. Jelikož mezi zatčenými byli i aktivně sloužící příslušníci armády, byla do vyšetřování zapojena i Hlavní informační správa ministerstva obrany (bývalé obranné zpravodajství), která případ do té doby regionálního charakteru začala konstruovat jako součást celostátního spiknutí, do něhož měli být zapojeni i vysocí armádní funkcionáři (penzionovaný generál Bohumil Boček [viz Sivice. Pomník Bohumilu Bočkovi a obětem válek] či odvolaný ministr obrany generál Ludvík Svoboda [viz Hroznatín. Pomník Ludvíku Svobodovi]). Po zatčení Bedřicha Reicina nebyla „akce Irena“ realizována, vyšetřování bylo v létě 1951 vráceno StB v Plzni a příprava nové verze žaloby pokračovala až do března 1952. První proces, v němž bylo kromě již propuštěných armádních důstojníků – plukovníka Ladislava Svobody (1893–1952) a kapitána Václava Ženíška (1917–1952) [viz Plzeň. Pamětní deska Václavu Ženíškovi] – souzeno dalších dvanáct osob, se konal 15.–17. května 1952 v Plzni. Obžalovaní sice částečně odvolávali svá předchozí násilím vynucená doznání, přesto byla většina odsouzena za velezradu a vyzvědačství, plk. Svoboda a kpt. Ženíšek k trestu smrti. V druhém procesu konaném 23. června 1952, do jehož čela byl postaven štábní kapitán Josef Kučera (1916–1952) [viz Plzeň. Pamětní deska Josefu Kučerovi] jako hlavní spolupracovník kpt. Ženíška, byli souzeni důstojníci činní ve vojenské službě: mjr. Tomáš Sedláček (1918–2012) [viz Praha 6. Pomník Tomáši Sedláčkovi], pplk. Josef Černohorský, mjr. Bohuslav Tyr a škpt. Jaromír Nový. První dva jmenovaní byli odsouzeni na doživotí, další k trestům v rozmezí 15 až 23 let. Nejvyšší soud v září vyhověl odvolání státního prokurátora požadujícího pro škpt. Josefa Kučeru absolutní trest a vynesl nový rozsudek. Popravy byly vykonány ve věznici Praze-Pankráci.

Nápis:

PAMÁTCE / ČESKOSLOVENSKÝCH DŮSTOJNÍKŮ, / OBČANŮ MĚSTA PLZNĚ, / POPRAVENÝCH KOMUNISTICKOU ZVŮLÍ / PLK. LADISLAV SVOBODA / †13. 11. 1952 / ŠTKP. JOSEF KUČERA / †14. 11. 1952 /KPT. VÁCLAV ŽENÍŠEK / †13. 11. 1952 / VOJENSKÁ SEKCE KPV ČR/ VĚNOVALA NADACE 700 LET MĚSTA PLZNĚ / LISTOPAD 2002 //

Fotografie

Adresa

Štefánikovo náměstí 833/1, 301 00 Plzeň 3 – Jižní Předměstí

GPS

49°44'14.250"N, 13°22'42.570"E

Místo

při vstupu do Krajského vojenského velitelství v Plzni (oddělení náboru)

Okres

Plzeň-město

Rok odhalení

2002

Literatura

- BŘACH, Radko: Akce Irena. Perzekuční zásah proti důstojníkům 11. pěší divize v Plzni v letech 1950–1952. In: Historie a vojenství 5 (1993).
- PEJČOCH, Ivo: Protikomunistické puče. Historie pokusů o vojenské svržení komunistického režimu v Československu 1948–1958. Cheb 2011.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/dokumentace-popravenych/

Změnit způsob procházení
pamětních míst