Praha 1
Pamětní deska upomínající na 21. srpen 1968

Pamětní deska na historické budově Národního muzea byla odhalena jeho ředitelem Michalem Lukešem 21. srpna 2018 u příležitosti 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bronzovou desku podle návrhu arch. Zdeňka Žilky realizoval Daniel Nagajda z ateliéru Viapublicita. Text odkazuje na stopy po střelách vypálených sovětskými vojáky 21. srpna 1968, které byly během poslední rekonstrukce budovy na fasádě ponechány. Devastace fasády, sochařské výzdoby a poškozených depozitářů a sbírkových předmětů si vyžádala jejich generální opravu již v letech 1970–1972.

Kolem 23. hodiny 20. srpna 1968 překročily na mnoha místech hranice Československa jednotky sovětské armády a dalších států Varšavské smlouvy. Dlouho zvažovaná a vlastně i dlouho očekávaná intervence začala. Jejím cílem bylo zastavit politické a společenské změny, jež v Československu proběhly v předcházejících měsících, obnovit všestrannou kontrolu KSČ nad situací v zemi a docílit ovládnutí vedení KSČ funkcionáři, kteří takovou politiku chtěli prosazovat. Vojenských cílů intervence bylo celkem bez problémů dosaženo, naopak politický scénář intervence se naprosto zhroutil. Podle něj měli bezprostředně před počátkem invaze ovládnout vedení KSČ ti jeho členové, kteří na přípravě intervence spolupracovali, opanovat ve prospěch interventů klíčové části státního aparátu a zajistit, aby intervence byla vedením KSČ i ústavními orgány legitimizována. K neúspěchu tohoto plánu velmi přispěla spontánní a rozhodná, byť nenásilná protiintervenční rezistence veřejnosti, médií [viz Ještěd. Pamětní deska svobodnému vysílání v době okupacePlzeň. Pamětní deska vysílání rozhlasu při invazi v srpnu 1968; Praha 2. Pamětní deska vysílání rozhlasu při invazi v srpnu 1968], společenských organizací a po určitou dobu i většiny KSČ.

Od ranních hodin 21. srpna docházelo k četným případům usmrcení československých občanů cizími vojáky, ať už to byl výsledek zásahů proti protestujícím Čechům a Slovákům, nebo bezohlednosti a neopatrnosti interventů. Viz též Brno-Líšeň. Josefu Žemličkovi a Viliamu Debnárovi; Bučovice. Pamětní deska Ilje Sušánkové; Desná. Pamětní deska Dagmar Škavové a Marii Vodákové; Jičín. Pomník obětem intervence 1968; Liberec. Pamětní deska obětem sovětské invaze; Prostějov. Pamětní deska obětem intervence vojsk Varšavské smlouvyPraha 1. Pamětní deska Marii Charouskové; Praha 4. Pamětní deska Karlu Pariškovi a Karlu Němcovi; Praha 10. Pamětní deska Antonínu Abrahamovi; Praha 10. Pamětní deska Emilu Horčíkovi; Praha 10. Pamětní deska Pavlu Davídkovi; Praha 10. Pamětní deska Zdeňku Příhodovi.

V Praze po celý den probíhaly srážky kolem budovy rozhlasu na Vinohradské třídě [viz Praha 2. Pamětní deska obětem invaze v srpnu 1968], ale centrem odporu bylo i okolí budovy Národního muzea. V prvních dnech intervence byla většinou horní část Václavského náměstí zaplněna lidmi, socha sv. Václava byla opatřena vlajkami a protiintervenčními nápisy. I po pacifikaci celonárodního odporu po podpisu Moskevského protokolu zůstal prostor před Národním muzeem místem piety na paměť obětí intervence i politických protestů. Prostor před Národním muzeem byl epicentrem protirežimních protestů ve dnech prvního (1969), ale i dvacátého (1988) a dvacátého prvního (1989) výročí srpnové intervence.

21. srpna ostřelovaly sovětské tanky z ne úplně jasných důvodů kulomety průčelí Národního muzea. Stopy po kulkách na fasádě muzea zůstaly mlčenlivou, normalizačnímu režimu nepříjemnou a přes všechnu snahu neodstranitelnou připomínkou intervence.

Nápis:

PRŮČELÍ HISTORICKÉ BUDOVY NÁRODNÍHO MUZEA / BYLO ROZSTŘÍLENO V DOPOLEDNÍCH HODINÁCH / 21. SRPNA 1968 / PO OKUPACI ČESKOSLOVENSKA VOJSKY / VARŠAVSKÉ SMLOUVY. PATŘÍ K HLAVNÍM / SYMBOLŮM ZMAŘENÉHO PRAŽSKÉHO JARA / A SNAH O DEMOKRATIZACI ČESKOSLOVENSKÉ / SPOLEČNOSTI V ROCE 1968. //

Fotografie

Adresa

Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – Nové Město

GPS

50°4'45.047"N, 14°25'50.001"E

Místo

na středovém rizalitu hlavního průčelí historické budovy Národního muzea, vlevo od hlavního vstupu

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2018

Literatura

- BÁRTA, Milan – CVRČEK, Lukáš – KOŠICKÝ, Patrik – SOMMER, Vítězslav: Oběti okupace. Československo 21. srpen – 31. prosinec 1968. Praha 2008.
- Československo roku 1968. 1-2. Praha 1993.
- ČÍŽEK, Rudolf: Ztracené archivy 1968. 21. srpen 1968 v ulicích Prahy. Praha 2011.
- PAUER, Jan: Praha 1968. Vpád varšavské smlouvy Praha 2004.
- POVOLNÝ, Daniel: Operace Dunaj: krvavá odpověď Varšavské smlouvy na pražské jaro 1968. Praha 2018.
- Sedm pražských dnů. 21.-27. srpen 1968. Dokumentace. Praha 1990.
- TOMEK, Prokop – PEJČOCH, Ivo: Černá kniha sovětské okupace: Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968–1991. Cheb 2018.


Webové odkazy

obetiokupace.dejepis21.cz/
www.68.usd.cas.cz/
www.ustrcr.cz/cs/obeti-okupace

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru