Praha 1
Pamětní deska Pavlu Tigridovi

Bronzová deska s reliéfním portrétem a nápisem byla u příležitosti nedožitých 90 let Pavla Tigrida 25. října 2007 odhalena na domě, v němž bydlel v letech 1993–2003. Odhalení pamětní desky z iniciativy Židovské obce a rodiny se zúčastnili Václav Havel, Václav Klaus, manželka Ivana Tigridová, Petr Pithart a další hosté. Autorem desky je ak. sochař Michal Vitanovský a byla odlita v ateliéru Jiřího Šilhana.

Pavel Tigrid (1917–2003), spisovatel, publicista, esejista a politický komentátor, jedna z nejvýznamnějších postav poúnorového exilu. Do veřejné činnosti se zapojil ještě na střední škole, kdy spoluzaložil Divadelní kolektiv mladých. Během studií na právnické fakultě pracoval v redakci Studentského časopisu, kam také přispíval. V roce 1939 emigroval před nacisty. Druhou světovou válku strávil v Londýně, kde se mimo jiné podílel na zahraničním vysílání BBC. Do Československa se vrátil hned po válce, spolupracoval s Československou stranou lidovou a vedl týdeník Lidové demokracie Obzory. Ten se snažil hájit svobodu názorů a ostře vystupoval proti jakýmkoliv totalitním tendencím – postavil se například proti zločinům páchaným v poválečném období na Němcích.

V roce 1948 se Tigrid nevrátil z reportážní cesty do britské zóny v Německu a zůstal v emigraci. Ve Frankfurtu inicioval Pomocný výbor pro uprchlíky z Československa a stál u počátku vysílání Rádia Svobodná Evropa, jehož byl do roku 1952 programovým ředitelem. Poté odešel do USA. Zde v roce 1956 začal vydávat čtvrtletník pro politiku a kulturu Svědectví, v jehož vydávání pokračoval od roku 1960 v Paříži. Svědectví se stalo jednou z nejdůležitějších platforem československého exilu a liberální protikomunistické opozice. Významná část nákladu časopisu byla ilegálně posílána do Československa. V sedmdesátých a osmdesátých letech zde dostával prostor jak poúnorový, tak posrpnový exil. Tigrid byl v kontaktu s disentem, inicioval řadu polemických diskuzí na důležitá témata poválečné československé společnosti, zabýval se analýzou komunistického režimu. Jeho neúnavná organizátorská a publikační aktivita vedla k tomu, že byl československou propagandou označován za úhlavního nepřítele státu. V roce 1989 se vrátil do Československa a stal se poradcem prezidenta Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával funkci ministra kultury.

Viz též Ostrava. Pomník a busta Pavla TigridaSemily. Busta Pavla Tigrida.

Nápis:

V TÉTO ULICI V DOMĚ Č. 3 / ŽIL V LETECH 1993–2003 / NOVINÁŘ A POLITIK PAVEL TIGRID / (1917–2003) / VYDAVATEL EXILOVÉHO / ČASOPISU SVĚDECTVÍ. / VÝZNAMNĚ PŘISPĚL K PÁDU KOMUNISMU / A K OBNOVĚ DEMOKRACIE / V NAŠÍ ZEMI. //

Fotografie

Adresa

U starého hřbitova 248/3, 110 00 Praha 1

GPS

50°5'24.095"N, 14°25'4.859"E

Místo

na vnější zdi Starého židovského hřbitova

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2007

Literatura

- BLAŽEK, Petr – SCHOVÁNEK, Radek (eds.): Přikládáme sekeru ke kořenům lži: rozhlasové projevy programového ředitele Rádia Svobodná Evropa v Mnichově 1951–1952 Pavla Tigrida. Praha 2015.
- DVOŘÁKOVÁ, Zora: Politikové na útěku: osudy změněné 25. únorem 1948. Praha 2004.
- HANÁKOVÁ, Jitka a kol.: Pavel Tigrid. Svědek dvacátého století. Praha 2018.
- KOSATÍK, Pavel: Tigrid, poprvé. Průvodce osudem inteligentního muže ve 20. století. Praha 2013.

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru