Praha 1
Pamětní deska upomínající obsazení německého velvyslanectví v Praze uprchlíky z NDR na podzim 1989

V roce 1989 se Lobkovický palác stal místem německých – a evropských – dějin, když bylo tisícům občanů tehdejší NDR po týdnech čekání na území velvyslanectví umožněno vycestovat do Spolkové republiky Německo. Tuto událost a místo, odkud v září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher pronesl historický projev, připomíná pamětní deska původně umístěná na pískovcovém zábradlí tzv. Genscherova balkonu. Po renovaci budovy velvyslanectví v roce 2014 byla nahrazena méně „invazivní“ deskou, instalovanou před zábradlím.

Postupné uvolňování poměrů v Polsku a Maďarsku a zejména demontáž železné opony na maďarských hranicích s Rakouskem na jaře 1989 motivovalo mnoho občanů NDR k opuštění republiky. Během léta 1989 se uchylovali na západoněmecké ambasády v Budapešti, Varšavě a poté, co Maďarsko 10. září otevřelo pro občany NDR hranice do Rakouska, také v Praze.  V průběhu září počet východních Němců přežívajících v improvizovaných podmínkách za zdmi ambasády  SRN v Praze dosáhl okolo 4 tisíc.
Po zdlouhavých jednáních vedení NDR souhlasilo, že budou moci vycestovat do SRN ve speciálně vypravených vlacích východoněmeckých železnic. To uprchlíkům přijel na ambasádu oznámit 30. září 1989 přímo spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.  Další vlna několika tisíců uprchlíků takto vycestovala na začátku října 1989. Řada z nich zanechala v okolních pražských ulicích svoje osobní vozy – zejména wartburgy a trabanty [viz Praha 1. Socha „Quo vadis“ (trabant) a doprovodné pamětní desky]. Následovaly veřejné protesty v řadě míst tehdejší NDR a politické změny v zemi. Rozsáhlé občanské protesty spolu s pokračujícím exodem východních Němců (odhaduje se, že jen přes Československo jich vycestovalo na západ asi 80 tisíc) vyústily v noci z 9. na 10. listopad 1989 v pád nejznámějšího symbolu studené války, berlínské zdi a následně i k pádu komunistického režimu v NDR a sjednocení Německa.

Nápis:

Nápis (původní deska): „WIR SIND ZU IHNEN GEKOMMEN, / UM IHNEN MITZUTEILEN, / DASS HEUTE IHRE AUSREISE / MÖGLICH GEWORDEN IST.“ / BUNDESAUSSENMINISTER / HANS-DIETRICH GENSCHER / AM 30. 9. 1989 AN DIESER STELLE / ZU DEN FAST 4000 FLÜCHTLINGEN / AUS DER DDR, DIE IN DER BOTSCHAFT / PRAG ZUFLUCHT GEFUNDEN HATTEN. // (český překlad: „Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“ Spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z tohoto místa k téměř čtyřem tisícům uprchlíků z NDR, kteří na velvyslanectví v Praze nalezli útočiště.)

Fotografie

Adresa

Vlašská 347/19, 118 00 Praha 1

GPS

50°5'14.060"N, 14°23'52.860"E

Místo

před zábradlím balkonu v 1. patře budovy velvyslanectví, směrem do zahrady

Okres

Hlavní město Praha

Literatura

- TŮMA, Oldřich: 9:00, Praha-Libeň, horní nádraží. Exodus východních Němců přes v září 1989. In: Soudobé dějiny 2–3 (1999).
- PREČAN, Vilém: Ke svobodě přes Prahu: Exodus občanů NDR na podzim 1989. Sborník dokumentů. Praha 2009.
- SALFELLNER, Harald – WNENDT, Werner: Das Palais Lobkowicz. Ein Ort deutscher Geschichte in Prag. Prag 1999.


Webové odkazy

www.89.usd.cas.cz/
www.prag.diplo.de/Vertretung/prag/cs/02/Botschaftsfluechtlinge/Botschaftsfluechtlinge__cz.html

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru