Praha 1
Pomník Janu Palachovi

Pomník Dům matky a Dům syna, dedikovaný Janu Palachovi a jeho matce Libuši Palachové, je dílem Johna Hejduka, amerického architekta s českými kořeny. Odhalení pomníku 16. ledna 2016 na Alšově nábřeží proběhlo za účasti velvyslance Spojených států v ČR Andrewa Shapira, kardinála Dominika Duky, pražské primátorky a dalších hostů. Modernistický pomník tvoří dvě kovové věže se symbolickými plameny. Autor jej věnoval Československu již v roce 1991 (a do roku 2000 byl v podobě dřevěných replik umístěn na Pražském hradě). Současný pomník byl zhotoven podle původního prototypu a doplněn pamětní deskou s básní Davida Shapira The Funeral of Jan Palach, jež vznikla bezprostředně po událostech v Praze v lednu 1969 a byla Johnu Hejdukovi inspirací. Tmavší věž ze speciálně upraveného železného plechu představuje matku, syna-světlonoše pak věž z broušeného nerezového plechu. Instalaci realizovala Galerie hlavního města Prahy.

Jan Palach (1948–1969) se v reakci na politiku kompromisů a kapitulací vedení KSČ po okupaci Československa v srpnu 1968 a na počínající rezignaci společnosti rozhodl k oběti sebeupálením [viz Praha 3. Hrob Jana Palacha].

Krátce po jeho smrti vyšel z konzervativních kruhů KSČ manipulativní výklad o „zneužitém studentovi“, jenž se stal obětí provokace. S účelovou konstrukcí o tzv. studeném ohni veřejně vystoupil člen ÚV KSČ Vilém Nový. Spisovatelé a publicisté Vladimír Škutina, Pavel Kohout a Luděk Pachman, studentský vůdce Lubomír Holeček a sportovec Emil Zátopek, kteří byli Novým nařčeni, že se podíleli na nezdařeném pokusu o spektakulární čin (Palach se měl domnívat, že jej použitá látka nepopálí), podali na autora výroku žalobu. Připojila se k nim i matka Jana Palacha (1913–1980) zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soud však žalobu v roce 1970 odmítl (Emil Zátopek v jeho průběhu svůj původní postoj odvolal).

Nápis:

THE FUNERAL OF JAN PALACH / WHEN I ENTERED THE FIRST MEDITATION / I ESCAPED THE GRAVITY OF THE OBJECT, / I EXPERIENCED THE EMPTINESS / AND I HAVE BEEN DEAD A LONG TIME. / WHEN I HAD A VOICE YOU COULD CALL A VOICE / MY MOTHER WEPT TO ME: / MY SON, MY BELOVED SON / I NEVER THOUGHT THIS POSSIBLE, / I’LL FOLOW YOU ON FOOT. / HALFWAY IN MUD AND SLUSH THE MICROPHONES PICKED UP. / IT WAS RAINING ON THE HOUSES / IT WAS SNOWING ON THE POLICE CARS. / THE ASTRONAUTS WERE WEEPING / GOING NEITHER UP NOR OUT. / AND MY OWN MOTHER WAS BRAVE ENOUGH SHE LOOKED / AND IT WAS ALL RIGHT I WAS DEAD. /

POHŘEB JANA PALACHA / KDYŽ JSEM ZAČAL S PRVNÍ MEDITACÍ / UNIKL JSEM GRAVITAČNÍ SÍLE HMOTY, / ZAKUSIL JSEM PRÁZDNOTU / A JSEM JIŽ DLOUHO MRTVÝ. / KDYŽ BYL MŮJ HLAS KONEČNĚ SLYŠET / MÁ MATKA PROPUKLA V PLÁČ: / SYNU MŮJ, DRAHÝ SYNÁČKU / NIKDY BYCH NEVĚŘILA, ŽE SE STANE TOHLE / PŮJDU ZA TEBOU. / ZAZNAMENAL MIKROFON UPROSTŘED BLÁTIVÉ BŘEČKY / PRŠELO NA DOMY / SNĚŽILO NA POLICEJNÍ AUTA. / ASTRONAUTÉ PLAKALI / NELÉTALI VZHŮRU, NIC NEZKOUMALI. / MOJE VLASTNÍ MATKA MĚLA ODVAHU, DÍVALA SE / BYL JSEM MRTVÝ A BYLO TO TAK SPRÁVNĚ. / POEM BY – BÁSEŇ – DAVID SHAPIRO – 1969 – TRANSLATED BY – PŘEKLAD – TOMÁŠ MÍKA – 2013 //

Fotografie

Adresa

Alšovo nábřeží, 110 00 Praha 1 – Staré Město

GPS

50°5'20.029"N, 14°24'50.828"E

Místo

vedle budovy Vysoké školy uměleckoprůmyslové (náměstí Jana Palacha 80)

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2016

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru