Praha 10
Památník československým skautům a skautkám

Pomník je věnován památce československých skautů a skautek, kteří padli na bojištích obou světových válek nebo se stali oběťmi nacistické či komunistické zvůle. Autorem je malíř, grafik a ilustrátor Vladimír Pechar. Slavnostní odhalení pomníku před strašnickým krematoriem se konalo 10. května 2003.

Skautské hnutí se v pozdějším Československu zásluhou A. B. Svojsíka rozšířilo pod názvem Junák (založen 1914). Dětem a mládeži vštěpovalo morální postoje založené na duchovních hodnotách, zdravém sebevědomí a národním uvědomění, jež byly zakotveny ve skautském slibu a skautských zákonech. Už proto se hnutí nemohlo vyhnout konfrontaci s nedemokratickými režimy. Poprvé bylo rozpuštěno roku 1940, podruhé 1950, potřetí (po krátkém znovuobnovení během pražského jara) v roce 1970.

Odmítání skautingu komunistickým režimem bylo vedeno argumenty, že je třídně buržoazní, záměrně vyzdvihuje anglosaskou kulturu a obecně představuje „agenturu imperialismu v dětském hnutí“. I po oficiálním zrušení mnohé skautské oddíly pracovaly ilegálně za velmi složitých podmínek, často s velkým rizikem perzekuce vůdců i jednotlivých členů. Celá řada skautů a skautek podílející se na různorodé protirežimní činnosti (rozšiřování tiskovin, pomoc politicky perzekvovaným osobám, např. při odchodu za hranice apod.) se stala obětí politických procesů, mnozí členové hnutí byli odsouzeni k vysokým trestům a v některých případech umučeni nebo popraveni. Činnost hnutí byla skryta pod aktivitami jiných příbuzných organizací (např. Klubu českých turistů) a svobodné české skautské hnutí významně působilo i v exilu.

Viz též Břeclav. Památník obětem komunistického režimu; Brno-střed. Pamětní deska Velenu Fanderlikovi; Chrastava. Pamětní deska u skautské Lípy svobody; Holubice. Pamětní deska obětem komunismu 1948–1989; Jáchymov. Kříž a mohyla; Křenovice. Pamětní deska bojovníkům proti nesvobodě, odpůrcům a obětem totalitních režimů; Lysá hora. Mohyla Ivančena; Plzeň. Pamětní deska obětem z řad Junáka; Praha 4. Pamětní deska u skautské Lípy republiky; Praha 5. Pamětní deska obnovenému skautskému středisku; Praha 9. Pamětní deska u skautské Lípy svobody; Skuteč. Památník obětem nesvobody; Souš. Kříže Jiřího Haby a Tomáše Hübnera; Svatý Hostýn. Pomník Rudolfu Plajnerovi; Žamberk. Pamětní deska u skautské Lípy svobody.

Nápis:

PRO VĚČNOU PAMĚŤ A ČEST / ČESKOSLOVENSKÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK / PADLÝCH, UMUČENÝCH A POPRAVENÝCH / ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY 1914–1918 / ZA NĚMECKÉ OKUPACE 1939–1945 / V DOBĚ KOMUNISTICKÉ ZVŮLE 1948–1989 / VĚNUJÍ SKAUTI A SKAUTKY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2003 //

Fotografie

Adresa

Vinohradská 2263/214, 100 00 Praha 10 – Vinohrady

GPS

50°4'35.698"N, 14°29'4.654"E

Místo

po pravé straně před vchodem do obřadních síní krematoria Strašnice

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2003

Literatura

- CHOLÍNSKÝ, Jan: Boje a úskalí ve hře o velkou sázku. Český skauting za časů komunistického temna 1948–1989. In: Paměť a dějiny 1 (2013).
- ŠANTORA, Roman (ed.): Skautské století. Dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. Praha 2012.
- LEŠANOVSKÝ, Karel: Skauting a skauti-komunisté. Může snad někdy pro některé skauty neplatit první a desátý skautský zákon? Praha 2009.
- JANKA, Otto: Čas skautů. Pelhřimov 2009.
- KAHOUN, Karel: Lámání lilií. Praha 2006.
- ZACHARIÁŠ, Jiří: Soudní proces s tzv. ilegálním ústředím Junáka. Karel Průcha a spol. (1952). Praha 2005.
- CIHLÁŘ, Josef: Dějiny čs. exilového skautingu, léta 1939–1992. Čeští a slovenští oldskauti v exilu. Praha 2004.
- LEŠANOVSKÝ, Karel: Stručné dějiny českého skautingu v období 1968–1970. Tehdejší události a jejich důsledky. Praha 2003.
- LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem a na štítě. Nezradili skautský slib. Praha 2000.


Webové odkazy

www.skautskyinstitut.cz/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru