Iniciátorem a sponzorem pamětní desky byl Ivo Pospíšil, Hlavsův spoluhráč ze skupiny Garáž, autorem návrhu Viktor Karlík a realizace Petr Dvořák. Odhalila ji 16. září 2005 Jana Hlavsová. Pamětní deska fungovala jako jukebox, který po vhození mince přehrál píseň Muchomůrky bílé. V roce 2011 byla ukradena.
Byt Jiřího a Dany Němcových v domě, na kterém se pamětní deska nacházela, byl po mnoho let útočištěm a místem setkávání lidí z okruhu undergroundu, disentu a nonkonformní sféry. Docházel sem i Milan (Mejla) Hlavsa (1951–2001), který se později do rodiny Němcových přiženil. Hudebník, baskytarista, zpěvák a jeden z nejznámějších představitelů nezávislé hudební scény působil v kapelách The Plastic People of the Universe (1968), DG 307 (1973), Garáž (1979), Půlnoc (1988) [viz též České Budějovice-Rudolfov. Pamětní deska upomínající na rozehnání undergroundového koncertu]. Útok normalizačního režimu na tzv. druhou kulturu, zatýkání a příprava procesu s českým undergroundem v roce 1976 podnítily solidární vystoupení na podporu vězněných, které předznamenalo vznik opoziční občanské iniciativy Charta 77.
V TOMTO DOMĚ ŘÁDIL / V LETECH 1971–1978 / SKLADATEL A HUDEBNÍK / MILAN MEJLA HLAVSA / 6. 3. 1951 – 5. 1. 2001 //
Ječná 548/7, 120 00 Praha 2 – Nové Město
50°4'32.700"N, 14°25'18.960"E
ve vchodu do domu
Hlavní město Praha
2005
- PECKOVÁ, Barbora: Milan Hlavsa a peripetie existence skupiny Plastic People of the Universe: životní příběh a diskurs. In: Lidé města 3 (2017).
- PELC, Jan – HLAVSA, Mejla: Bez ohňů je underground. Praha 1993.
www.plasticpeople.cz/
www.ceskatelevize.cz/porady/10419676635-fenomen-underground/