Praha 3
Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově, vystavěný v letech 1929–1938 jako ústřední pamětní místo připomínající zásluhy legionářů na vzniku Československé republiky, komunistický režim proměnil na proletářský panteon. V březnu 1951 byly pod Slavnostní síní uloženy první urny předních zakládajících členů KSČ a po smrti „prvního dělnického prezidenta“ zde bylo po sovětském vzoru zřízeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. Po roce 1989 památník ve správě Národního muzea prošel zásadní rekonstrukcí a expozičně je věnován československým a českým dějinám 20. století. Po jeho slavnostním znovuotevření v roce 2009 byla v kolumbáriu instalována pamětní deska vojenským osobám popraveným z politických důvodů v 50. letech. Pamětní deska s četnými chybami byla odstraněna.

Mimořádný rozsah perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948 komunistickým režimem byl veden obavou z odporu vojáků k novému politickému vedení. Na základě obvinění z protistátní činnosti skončilo v letech 1949–1955 na popravištích více než dvě desítky důstojníků československé armády, z nichž dvaadvacet připomíná pamětní deska na budově Generálního štábu Armády České republiky [viz Praha 6. Pamětní desky Heliodoru Píkovi a vojákům z povolání popraveným v letech 1949–1955]. Zdejší deska komemoruje i popravené armádní příslušníky slovenského původu, mezi nimi partyzánské velitele ze Slovenského národního povstání (npor. Rešetko, mjr. Žingor), dále pět popravených kurýrů (J. Hejna [viz Chrastava. Pamětní deska Rudolfu Fuksovi], T. Chovan, A. Lednický, L. Lindner, F. Špiriak), z nichž několik byli dezertéři ze základní vojenské služby stejně jako K. Volf [viz Svatý Hostýn. Pomník obětem komunismu a skupiny Hory Hostýnské]. Na desce jsou uvedeny i dvě vojenské osoby, které zemřely během věznění (M. Vošahlík v Opavě, J. Vůjta v táboře Vojna).

Nápis:

PPOR. BOHÁČ FRANTIŠEK 2. 10. 1914 – 14. 6. 1951 │ MJR. ČERNÝ RENÉ 26. 7. / 1914 – 23. 5. 1950 │ MJR. GŠT. GONIC JOSEF 4. 3. 1902 – 18. 7. 1949 │ POR. / GRUBER BOHUMIL 4. 12. 1900 – 21. 4. 1953 │ VOJ. HEJNA JIŘÍ 27. 11. 1930 – / 9. 8. 1952 │ POR. CHOVAN TOMÁŠ 28. 12. 1926 – 8. 11. 1951 │ KPT. JANDA / VRATISLAV 1. 8. 1913 – 5. 11. 1949 │ KPT. KUČERA JOSEF 15. 1. 1916 – 14. 11. / 1952 │ ČET. LEDNICKÝ AUGUSTIN 1. 8. 1924 – 10. 10. 1950 │ VOJ. LINDNER / LADISLAV 19. 12. 1924 – 19. 5. 1950 │ MJR. MORÁVEK MILOŠ 24. 10. 1911 – / 1. [8.] 1950 │ MJR. NECHANSKÝ JAROMÍR 4. 12. 1916 – 15. 6. 1950 │ MJR. / NOVÁK CTIBOR 25. 10. 1902 – 2. 5. 1955 │ GEN. PÍKA HELIODOR 3. 7. 1897 / – 21. 6. 1949 │ MJR. PLEŠMÍD MIROSLAV 15. 3. 1912 – 25. 5. 1950 │ MJR. / POHL JOSEF 15. 4. 1911 – 25. 5. 1950 │ MJR. PROKEŠ KVĚTOSLAV 2. 6. 1897 – / 5. 11. 1949 │ NPOR. REŠETKO JAN 4. 8. 1917 – 21. 4. 1953 │ PPLK. ROBOTKA JOSEF / 25. 2. 1906 – 12. 11. 1952 │ KPT. SABELA KAREL 12. 12. 1917 – 18. / 7. 1949 │ PPLK. SKOKAN FRANTIŠEK 12. 10. 1912 – 7. 10. 1950 │ PPLK. / SOK-SIEGER VILÉM 31. 12. 1902 – 18. 7. 1949 │ PLK. SVOBODA LADISLAV 6. 1. / 1893 – 13. 11. 1952 │ MJR. ŠATANA CLAUDIUS 13. 9. 1916 – 7. 10. 1950 │ STAR. / ŠPIRIAK FRANTIŠEK 24. 12. 1920 – 14. 10. 1952 │ / VOJ. VOLF KAREL 13. 6. 1932 / – 24. 3. 1955 │ KPT. ŽENÍŠEK VÁCLAV 10. 9. 1917 – 13. 11. 1952 │ MJR. / ŽINGOR VILIAM 30. 7. 1912 – 18. 12. 1950 │ ŠT. PL. VOŠAHLÍK MILOSLAV / . 4. 1911 – 11. 6. 1951 │ VOJ. VŮJTA JAN 10. 4. 1928 – 20. 12. 1958 //

Fotografie

Adresa

U Památníku 1900, 130 00 Praha 3 – Žižkov

GPS

50°5'18.442"N, 14°26'58.162"E

Místo

kolumbárium, výklenek vlevo od vchodu (v současné době je deska deinstalována)

Okres

Hlavní město Praha

Literatura

- PEJČOCH, Ivo: Vojáci na popravišti: vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949–1966 a z kriminálních příčin v letech 1951–1984. Cheb 2011.
- KAPLAN, Karel (ed.): Zemřelí ve věznicích a tresty smrti 1948–1956: seznamy. Praha 1992.
- BÁRTÍK, František: Zemřelí ve výkonu trestu v příbramské oblasti těžby uranové rudy (1951–1961). In: Podbrdsko 19 (2012).


Webové odkazy

www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodni-pamatnik-na-vitkove

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru