Praha 6
Pamětní desky Heliodoru Píkovi a vojákům z povolání popraveným v letech 1949–1955

Pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi na budově Generálního štábu Armády České republiky byla odhalena 28. října 1991, druhá deska  dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání 28. října 1998. Připomínky iniciovaly vojenská sekce Konfederace politických vězňů a ministerstvo obrany.

Mimořádný rozsah perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948 a zvláště likvidace jejího důstojnického sboru ze strany komunistického režimu byly vedeny obavou z odporu vojáků k novému režimu. Již v prvních dvou měsících po převratu muselo řady armády opustit 27 generálů a více než 800 vysokých důstojníků. V letech 1948–1953 byly z politických důvodů propuštěny čtyři tisíce důstojníků, téměř tisíc byl vězněn. Na základě obvinění z protistátní činnosti skončilo v letech 1949–1955 na popravištích více než dvě desítky důstojníků československé armády (pamětní deska uvádí jména podle publikace Jana Breta 22 oprátek, neuvádí mj. armádní příslušníky slovenského původu).

Že komunistický režim sáhne v rámci represí demokraticky smýšlejících armádních příslušníků až na krajní mez, ukázala poprava bývalého velitele československé vojenské mise v Sovětském svazu za druhé světové války generála Heliodora Píky [viz Štítina. Pomník Heliodoru Píkovi]. Stejně jako on byli pro údajnou špionáž pro západní zpravodajské služby popraveni Josef Pohl a Miroslav Plešmíd [viz Litoměřice. Pamětní desky Josefu Pohlovi a Miroslavu Plešmídovi], Josef Robotka [viz Velká Bíteš. Pamětní deska Josefu Robotkovi], Ladislav Svoboda, Josef Kučera a Václav Ženíšek [viz Plzeň. Pamětní deska popraveným československým důstojníkům] a další, např. hrdinové dukelské operace František Skokan a Claudius Šatana. Polemické reakce veřejnosti vyvolalo uvedení jména Jaromíra Nechanského [viz Praha 1. Pamětní deska Veleslavu Wahlovi], neboť faktická povaha jeho zpravodajských aktivit je dosud předmětem diskusí. Někteří Nechanského považují za spolupracovníka Reicinova obranného zpravodajství, jiní za dvojitého agenta, další za spolupracovníka americké zpravodajské služby s formálním krytím u československé vojenské kontrarozvědky.

Druhou skupinu představují popravení protagonisté vojenských pokusů o zvrácení politického vývoje v roce 1949: skupiny Praha–Žatec (Josef Gonic, Vilém Sok, Karel Sabela, viz Žatec. Pamětní deska členům odbojové skupiny Praha-Žatec], skupiny Prokeš–Borkovec (Květoslav Prokeš, Vratislav Janda, viz Jaroměř. Pamětní deska Jaroslavu Borkovcovi) a skupiny Jana Buchala (Miloš Morávek, viz Frýdek-Místek. Pamětní deska obětem komunistického násilí). Někteří příslušníci armády byli popraveni v souvislosti s politickými procesy namířenými primárně mimo armádní kruhy, např. s členy Sboru vězeňské stráže (René Černý, viz Slaný. Pamětní deska René Černému a Josefu Šípkovi), s odbojovou skupinou bratří Mašínů (Ctibor Novák, viz Poděbrady. Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové). Na popravišti skončily i vojenské osoby po ozbrojených pokusech o útěk za hranice – František Boháč [viz Vsetín. Památník obětem doby nesvobody 1948–1989] či Alois Jeřábek [viz Rozvadov. Pomník Pavolu Juhásovi].

Nápis:

Nápis 1: PAMÁTCE VYNIKAJÍCÍCHO VOJÁKA, / DIPLOMATA A VLASTENCE, DIVIZNÍHO / GENERÁLA HELIODORA PÍKY / NEZÁKONNĚ POPRAVENÉHO 21. 6. 1949 //

Nápis 2: V TOMTO KRUTÉM OSUDU BYL NÁSLEDOVÁN / DALŠÍMI ČESKÝMI VOJÁKY Z POVOLÁNÍ / PPLK. GŠT. JOSEF GONIC 18. 7. 1949 / PPLK. VILÉM SOK 18. 7. 1949 / KPT. KAREL SABELA 18. 7. 1949 / MJR. KVĚTOSLAV PROKEŠ 5. 11. 1949 / ŠKPT. VRATISLAV JANDA 5. 11. 1949 / MJR. GŠT. RENÉ ČERNÝ 23. 5. 1950 / MJR. GŠT. JOSEF POHL 25. 5. 1950 / MJR. GŠT. MIROSLAV PLEŠMÍD 25 .5. 1950 / MJR. GŠT. JAROMÍR NECHANSKÝ 16. 6. 1950 / MJR. KLAUDIUS ŠATANA 7. 10. 1950 / PPLK. FRANTIŠEK SKOKAN 7. 10. 1950 / PPOR. FRANTIŠEK BOHÁČ 14. 6. 1951 / ŠKPT. MILOŠ MORÁVEK 1. 8. 1951 / PPLK. GŠT. JOSEF ROBOTKA 12. 11. 1952 / PLK. LADISLAV SVOBODA 13. 11. 1952 / KPT. VÁCLAV ŽENÍŠEK 13. 11. 1952 / ŠKPT. JOSEF KUČERA 14. 11. 1952 / POR. BOHUMIL GRUBER 21. 4. 1953 / ČET. DSL. ALOIS JEŘÁBEK 5. 12. 1953 / MJR. CTIBOR NOVÁK 2. 5. 1955 / STARŠINA VLADISLAV HADAŠ 30. 10. 1953 // ČEST JEJICH PAMÁTCE I PAMÁTCE VŠECH DALŠÍCH / PŘÍSLUŠNÍKŮ ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY, / KTEŘÍ SE STALI OBĚTÍ KOMUNISTICKÉ ZVŮLE. // VOJENSKÁ SEKCE KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ / MINISTERSTVO OBRANY ČR / GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČR //

Fotografie

Adresa

Vítězné náměstí 1500/5, 160 00 Praha 6

GPS

50°6'0.375"N, 14°23'38.451"E

Místo

vlevo od hlavního vstupu do budovy

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

1991; 1998

Literatura

- PEJČOCH, Ivo: Vojáci na popravišti: vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949–1966 a z kriminálních příčin v letech 1951–1984. Cheb 2011.
- ŠOLC, Jiří: Znamení trojského koně. Praha 2008.
- BENČÍK, Antonín – RICHTER, Karel: Vražda jménem republiky. Tragický osud generála Heliodora Píky. Praha 2006.
- BRET, Jan: 22 oprátek. Praha 1999.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych-politicke-duvody-48-89
www.vhu.cz/generalni-stab-ceskoslovenske-i-ceske-armady-v-promenach-casu/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru