Praha 6
Pomník Josefu Beranovi

Pomník je tvořen deskou z tmavé leštěné žuly s rytým biskupským znakem a zlaceným textem, žulovou sochou klečící mužské postavy v kněžském rouchu a stylizovanou branou ze světlých žulových bloků se symbolem kříže na vrcholu. Je umístěn na travnatém prostranství před budovou Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Odhalen a posvěcen byl kardinálem Miloslavem Vlkem, arcibiskupem pražským 7. prosince 2009. Autorem pomníku je prof. Stanislav Hanzík. Stavba pomníku byla zahájena požehnáním základního kamene 13. května 2009 u příležitosti 40 let od smrti kardinála Berana.

Josef Beran (1888–1969) se narodil v Plzni v rodině učitele [viz Plzeň. Pamětní deska Josefu Beranovi]. Od roku 1928 vyučoval na bohoslovecké fakultě Univerzity Karlovy. Za heydrichiády byl zatčen a vězněn až do konce války (Terezín, Dachau). Do Prahy se vrátil koncem května 1945, navázal na své působení na teologické fakultě a v prosinci 1946 se stal pražským arcibiskupem. Naposledy promluvil k věřícím 18. června 1949 v předvečer svátku Božího těla v kostele premonstrátského kláštera na Strahově, kde se četl pastýřský list československých biskupů Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky, odsuzující vměšování režimu do církevních záležitostí. V den svátku Státní bezpečnost zinscenovala v katedrále sv. Víta „občanské“ výtržnosti a arcibiskupu Beranovi byl přidělen „ochranný dohled“. Tím začala arcibiskupova internace, trvající de facto až do 19. února 1965, kdy mu bylo povoleno odcestovat do Říma přijmout kardinálské jmenování. Nejdříve byl držen v izolaci v pražském arcibiskupském paláci, poté postupně na dalších místech. 7. března 1951 byl odvezen do Roželova u Rožmitálu, 2. dubna 1951 do Růžodolu u Liberce, 17. dubna 1953 do Myštěvsi u Bydžova, 20. prosince 1957 do Paběnic [viz Myštěves. Pamětní deska internovaným biskupům; Paběnice. Pamětní deska internovaným biskupům], následovaly nucené pobyty mimo diecézi v Mukařově (od 4. října 1963) a v Radvanově (od 2. května 1964) [viz Mukařov. Pamětní deska Josefu Beranovi; Mladá Vožice. Pamětní deska internovaným duchovním v Radvanově]. 22. února 1965 byl Josef Beran ve Vatikánu přijat do sboru kardinálů a zapojil se do práce Druhého vatikánského koncilu. K věřícím v Československu promlouval v relacích Vatikánského rozhlasu, naposledy po upálení Jana Palacha a Jana Zajíce. Zemřel 17. května 1969 v Římě. Československý stát nepovolil převoz těla do vlasti a kardinál Beran byl pohřben v chrámu sv. Petra v Římě. V dubnu 2018 byly jeho ostatky vyzvednuty a slavnostně uloženy v katedrále sv. Víta.

Nápis:

EUCHARISTIA ET LABOR / NAROZEN 29. 12. 1888 V PLZNI, VYSVĚCEN / NA KNĚZE 11. 6. 1911 V ŘÍMĚ. OD ROKU 1932 / REKTOREM ARCIBISKUPSKÉHO SEMINÁŘE / A PROFESOREM UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. / PRO SVÉ VLASTENECKÉ POSTOJE PERZEKVOVÁN / NACISTY, PAK VĚZNĚN 1942–1945 NA PANKRÁCI, V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH V TEREZÍNĚ / A V DACHAU. DNE 4. 11. 1946 JMENOVÁN / ARCIBISKUPEM PRAŽSKÝM, NA BISKUPA VYSVĚCEN / 8. 12. 1946. PO ÚNORU 1948 ODMÍTL PODŘÍDIT / CÍRKEV KOMUNISTICKÉMU REŽIMU, PROTO BYL / ZATČEN STÁTNÍ BEZPEČNOSTÍ A NEPŘETRŽITĚ DRŽEN / V DOMÁCÍM VĚZENÍ NA RŮZNÝCH MÍSTECH NAŠÍ / VLASTI. DNE 10. 1. 1965 JEJ PAPEŽ PAVEL VI. / JMENOVAL KARDINÁLEM. VLÁDA POVOLILA ODJEZD / DO ŘÍMA K PŘEVZETÍ KARDINÁLSKÉ HODNOSTI, OVŠEM BEZ MOŽNOSTI NÁVRATU. V ŘÍMĚ / SE KARDINÁL BERAN ZAPOJIL DO PRÁCE / 2. VATIKÁNSKÉHO KONCILU. NA NĚM VYSTOUPIL / S PROJEVEM „O SVOBODĚ SVĚDOMÍ“, V NĚMŽ / SE MIMO JINÉ VYSLOVIL PRO REHABILITACI JANA HUSA. V ŘÍMĚ ZALOŽIL ČESKÉ NÁBOŽENSKÉ / STŘEDISKO VELEHRAD. ZASLOUŽIL SE O KANONIZACI / SV. ANEŽKY ČESKÉ. / DNE 17. KVĚTNA 1969 V ŘÍMĚ ZEMŘEL, / ALE KOMUNISTICKÁ VLÁDA NEPOVOLILA PŘEVOZ TĚLA / DO VLASTI. BYL PROTO POHŘBEN PO BOKU PAPEŽŮ / V KRYPTÁCH BAZILIKY SV. PETRA V ŘÍMĚ. //

Fotografie

Adresa

Thákurova 676/3, 160 00 Praha 6 – Dejvice

GPS

50°6'9.075"N, 14°23'16.090"E

Místo

na travnatém prostranství před budovou Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2009

Literatura

- VODIČKOVÁ, Stanislava: Uzavírám vás do svého srdce. Životopis Josefa kardinála Berana. Praha – Brno 2018.
- VODIČKOVÁ, Stanislava (ed.): Nebezpečný kardinál. Život Josefa kardinála Berana a jeho slavný návrat do vlasti. Praha 2018.
- SVOBODA, Bohumil – POLC, Jaroslav, V.: Kardinál Josef Beran. Životní příběh velkého vyhnance. Praha 2008.
- VAŠKO, Václav: Dům na skále 1.–3. Kostelní Vydří 2004–2008
- KAPLAN, Karel: Těžká cesta: spor Československa s Vatikánem 1963-1973. Brno 2001
- KAPLAN, Karel: Stát a církev v Československu 1948-1953. Brno 1993.


Webové odkazy

www.kardinalberan.cz/
kpmk.eu/index.php/kanonizacni-proces-kard-josefa-berana/199-kardinal-beran-vzpomina-audiozaznam

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru