Praha 6
Pomník Josefu Beranovi

Pomník je tvořen deskou z tmavé leštěné žuly s rytým biskupským znakem a zlaceným textem, žulovou sochou klečící mužské postavy v kněžském rouchu a stylizovanou branou ze světlých žulových bloků se symbolem kříže na vrcholu. Je umístěn na travnatém prostranství před budovou Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Odhalen a posvěcen byl kardinálem Miloslavem Vlkem, arcibiskupem pražským, 7. prosince 2009. Autorem pomníku je prof. Stanislav Hanzík. Stavba pomníku byla zahájena požehnáním základního kamene 13. května 2009 u příležitosti 40 let od smrti kardinála Berana.

Josef Beran (1888–1969) se narodil v Plzni v rodině učitele [viz Plzeň. Pamětní deska Josefu Beranovi]. Od roku 1928 vyučoval na bohoslovecké fakultě Univerzity Karlovy. Za heydrichiády byl zatčen a vězněn až do konce války (Terezín, Dachau). Do Prahy se vrátil koncem května 1945, navázal na své působení na teologické fakultě a v prosinci 1946 se stal pražským arcibiskupem. Naposledy promluvil k věřícím 18. června 1949 v předvečer svátku Božího těla v kostele premonstrátského kláštera na Strahově, kde se četl pastýřský list československých biskupů Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky, odsuzující vměšování režimu do církevních záležitostí. V den svátku Státní bezpečnost zinscenovala v katedrále sv. Víta „občanské“ výtržnosti a arcibiskupu Beranovi byl přidělen „ochranný dohled“. Tím začala arcibiskupova internace, trvající de facto až do 19. února 1965, kdy mu bylo povoleno, aby odcestoval do Říma a přijal kardinálské jmenování. Nejdříve byl držen v izolaci v pražském arcibiskupském paláci, poté postupně na dalších místech. 7. března 1951 byl odvezen do Roželova u Rožmitálu, 2. dubna 1951 do Růžodolu u Liberce, 17. dubna 1953 do Myštěvsi u Bydžova, 20. prosince 1957 do Paběnic [viz Myštěves. Pamětní deska internovaným biskupům; Paběnice. Pamětní deska internovaným biskupům], následovaly nucené pobyty mimo diecézi v Mukařově (od 4. října 1963) a v Radvanově (od 2. května 1964) [viz Mukařov. Pamětní deska Josefu Beranovi; Mladá Vožice. Pamětní deska internovaným duchovním v Radvanově]. 22. února 1965 byl Josef Beran ve Vatikánu přijat do sboru kardinálů a zapojil se do práce Druhého vatikánského koncilu. K věřícím v Československu promlouval v relacích Vatikánského rozhlasu, naposledy po upálení Jana Palacha a Jana Zajíce. Zemřel 17. května 1969 v Římě. Československý stát nepovolil převoz těla do vlasti a kardinál Beran byl pohřben v chrámu sv. Petra v Římě. V dubnu 2018 byly jeho ostatky vyzvednuty a slavnostně uloženy v katedrále sv. Víta.

Nápis:

EUCHARISTIA ET LABOR / NAROZEN 29. 12. 1888 V PLZNI, VYSVĚCEN / NA KNĚZE 11. 6. 1911 V ŘÍMĚ. OD ROKU 1932 / REKTOREM ARCIBISKUPSKÉHO SEMINÁŘE / A PROFESOREM UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. / PRO SVÉ VLASTENECKÉ POSTOJE PERZEKVOVÁN / NACISTY, PAK VĚZNĚN 1942–1945 NA PANKRÁCI, V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH V TEREZÍNĚ / A V DACHAU. DNE 4. 11. 1946 JMENOVÁN / ARCIBISKUPEM PRAŽSKÝM, NA BISKUPA VYSVĚCEN / 8. 12. 1946. PO ÚNORU 1948 ODMÍTL PODŘÍDIT / CÍRKEV KOMUNISTICKÉMU REŽIMU, PROTO BYL / ZATČEN STÁTNÍ BEZPEČNOSTÍ A NEPŘETRŽITĚ DRŽEN / V DOMÁCÍM VĚZENÍ NA RŮZNÝCH MÍSTECH NAŠÍ / VLASTI. DNE 10. 1. 1965 JEJ PAPEŽ PAVEL VI. / JMENOVAL KARDINÁLEM. VLÁDA POVOLILA ODJEZD / DO ŘÍMA K PŘEVZETÍ KARDINÁLSKÉ HODNOSTI, OVŠEM BEZ MOŽNOSTI NÁVRATU. V ŘÍMĚ / SE KARDINÁL BERAN ZAPOJIL DO PRÁCE / 2. VATIKÁNSKÉHO KONCILU. NA NĚM VYSTOUPIL / S PROJEVEM „O SVOBODĚ SVĚDOMÍ“, V NĚMŽ / SE MIMO JINÉ VYSLOVIL PRO REHABILITACI JANA HUSA. V ŘÍMĚ ZALOŽIL ČESKÉ NÁBOŽENSKÉ / STŘEDISKO VELEHRAD. ZASLOUŽIL SE O KANONIZACI / SV. ANEŽKY ČESKÉ. / DNE 17. KVĚTNA 1969 V ŘÍMĚ ZEMŘEL, / ALE KOMUNISTICKÁ VLÁDA NEPOVOLILA PŘEVOZ TĚLA / DO VLASTI. BYL PROTO POHŘBEN PO BOKU PAPEŽŮ / V KRYPTÁCH BAZILIKY SV. PETRA V ŘÍMĚ. //

Fotografie

Adresa

Thákurova 676/3, 160 00 Praha 6 – Dejvice

GPS

50°6'9.075"N, 14°23'16.090"E

Místo

na travnatém prostranství před budovou Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

2009

Literatura

- VODIČKOVÁ, Stanislava: Uzavírám vás do svého srdce. Životopis Josefa kardinála Berana. Praha – Brno 2018.
- VODIČKOVÁ, Stanislava (ed.): Nebezpečný kardinál. Život Josefa kardinála Berana a jeho slavný návrat do vlasti. Praha 2018.
- SVOBODA, Bohumil – POLC, Jaroslav, V.: Kardinál Josef Beran. Životní příběh velkého vyhnance. Praha 2008.
- VAŠKO, Václav: Dům na skále 1.–3. Kostelní Vydří 2004–2008
- KAPLAN, Karel: Těžká cesta: spor Československa s Vatikánem 1963-1973. Brno 2001
- KAPLAN, Karel: Stát a církev v Československu 1948-1953. Brno 1993.


Webové odkazy

www.kardinalberan.cz/
kpmk.eu/index.php/kanonizacni-proces-kard-josefa-berana/199-kardinal-beran-vzpomina-audiozaznam

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru