Radošovice
Pomník obětem válek a komunistické totality

Pomník byl odhalen z iniciativy a podle návrhu starosty obce Vladimíra Guta 9. června 2018 během  setkání rodáků u příležitosti 700. výročí založení obce. Pomník ve tvaru jehlanu s šesti deskami z černého leštěného mramoru zasazenými do ocelové konstrukce v barvách trikolory je umístěn na podstavci z leštěného mramoru. Pamětní místo odhalil Petr Kukla, syn vězněného občana obce, Milan Hicz, vnuk jednoho z vystěhovaných hospodářů, a Jan Gut, starosta Sdružení dobrovolných hasičů, který se také podílel na realizaci pomníku.

Z obce byla během násilné kolektivizace [viz Křečhoř-Kutlíře. Pamětní deska obětem a utrpení selského lidu v době kolektivizace] v září 1952 vystěhována rodina Adamcova z Radošovic poté, co byl Antonín Adamec odsouzen za neplnění předepsaných dodávek. Manželka Marie s dcerou a dvěma syny byli přesídleni nejdříve do nedalekého Skalkova, následně do Žulové v okrese Jeseník a v roce 1956 do středočeských Dunávic. Podobný osud postihl rodinu Josefa Zemana, hospodařící na usedlosti v Onšovicích. Manželka Terezie byla během věznění manžela v prosinci 1952 vysídlena se třemi nezletilými dcerami na Skalkov, odtud v květnu 1953 do slezských Křišťanovic a v roce 1956 do Dunávic. Rodina se na rodný statek vrátila v roce 2009.

Nápis na pomníku dále připomíná věznění Miloslava Matouška (1921–1990), ředitele školy v sousedních Bílkovicích, odsouzeného na 25 let, a jeho bratrance Jaroslava Matouška (1924–1998), ředitele školy na Hrádku, odsouzeného k 20 letům ve veřejném procesu konaném ve Vlašimi Státním soudem v roce 1950. Oba byli propuštěni na amnestii v roce 1960. Na 20 let odnětí svobody byl odsouzen místní obchodník Alois Kukla (1916–1984), z vězení byl propuštěn po 12 letech.

Radošovický rodák P. Alois Jaroslav Moc OFM (1918–1995) působil po přijetí řeholních slibů a vysvěcení ve františkánském klášteře v Hostinném. V roce 1949 byl za práci s mládeží a přečtení pastýřského listu zatčen a 10. ledna 1950 odsouzen Státním soudem za pobuřování proti republice na sedm let. Trest odpykával ve věznicích Praha-Ruzyně, Praha-Pankrác, Mladá Boleslav, Mírov a ve Valdicích. Od roku 1956 žil v Praze, kde se zapojil do činnosti podzemní církve. Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti získal během pražského jara a působil jako výpomocný duchovní v Praze-Michli při kostele sv. Františka. V rámci celostátní bezpečnostní akce namířené proti skrytým františkánským domům byl s dalšími řeholníky a terciáři 27. března 1983 zatčen a ve vyšetřovací vazbě v Praze-Ruzyni strávil tři měsíce. Následně byl zbaven státního souhlasu, ale i nadále se věnoval duchovní péči o terciáře.

Nápis:

VYSTĚHOVÁNI PRO VÝSTRAHU / PŘI ZAKLÁDÁNÍ JZD / RODINA ADAMCOVA, RADOŠOVICE 30 / RODINA ZEMANOVA, ONŠOVICE 1 / NAŠI POLITIČTÍ VĚZNI / ALOIS KUKLA, OBCHODNÍK, 12 LET / MILOSLAV MATOUŠEK, ŘÍDÍCÍ UČITEL, 10 LET / JAROSLAV MATOUŠEK, UČITEL, 10 LET / P. ALOIS JAROSLAV MOC OFM, 6 LET / PAMÁTCE UTRPENÍ / RADOŠOVSKÝCH / SPOLUOBČANŮ V DOBĚ / KOMUNISTICKÉ TOTALITY //

Fotografie

Adresa

Radošovice, 257 26 Divišov

GPS

49°44'27.359"N, 14°52'2.809"E

Místo

na návsi ve středu obce

Okres

Benešov

Rok odhalení

2018

Literatura

- VLČEK, Vojtěch: Františkáni v ilegalitě i před soudem. Trestní stíhání členů řádu a soudní procesy s nimi v 70. a 80. letech. In: Securitas Imperii 1 (2017).
- PREISLEROVÁ, Ivana: Vlašim nejen ve 20. století. Vlašim 2010.
- SADÍLEK, Jakub František: Studium teologie v české františkánské provincii ve 20. století. Praha 2006 (diplomová práce).


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/SI_30_s244-277.pdf
cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Sekulárního_františkánského_řádu_v_Česku

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru