Slaný
Pamětní deska René Černému a Josefu Šípkovi

Modře smaltovaná pamětní deska s bílým písmem byla odhalena 24. září 1996 z iniciativy Konfederace politických vězňů a městského zastupitelstva. Je umístěna u vchodu do tržnice v místech, kde stával rodný dům Josefa Šípka.

René Černý (1914–1950) dosáhl v roce 1938 hodnosti poručíka československé armády. Na podzim 1939 uprchl přes Francii do Velké Británie, kde působil v různých štábních funkcích v čs. samostatné obrněné brigádě. V říjnu 1944 bojoval u Dunkerquu a s třetím tankovým praporem prodělal celé polní tažení. Za statečnost byl vyznamenán mnoha československými i britskými řády a povýšen na štábního kapitána. Po válce působil jako učitel na Vysoké škole válečné, kde se stal jednou z prvních obětí politických čistek bezprostředně po únoru 1948. Další očekávané perzekuci se Černý rozhodl předejít odchodem na Západ, který však byl prozrazen, a celá skupina uprchlíků byla 1. května 1948 na jižních hranicích do Rakouska zatčena. Po vyšetřovací vazbě v tzv. hradčanském domečku byl v prosinci Státním soudem odsouzen na 19 let odnětí svobody za zběhnutí a pokus vojenské zrady. Ve věznici Plzeň-Bory byl major Černý 28. března 1950 opět postaven před soud a odsouzen na doživotí spolu s rovněž již uvězněným generálem Karlem Janouškem [viz Praha 1. Pamětní deska Karlu Janouškovi] za pokus o útěk za hranice, pravděpodobně opravdu připravovaný členem Sboru vězeňské stráže Jaroslavem Flemrem. René Černý byl ovšem vzápětí účelově vtažen i do vyšetřování tzv. borské vzpoury [viz Plzeň. Pamětní deska Čeňku Petelíkovi]. Ve vykonstruovaném procesu, jenž měl dokázat spolčení dozorců s politickými vězni (ovládnutí věznice v případě státního převratu), byl René Černý jedním z osmi odsouzených prominentních vězňů a jedním ze tří, kteří byli v tzv. borském procesu odsouzeni k trestu smrti. Po roce 1990 byl občansky i vojensky rehabilitován a povýšen na generálmajora in memoriam.

Josef Šípek (1906–1960) byl v roce 1959 odsouzen k 15 měsícům odnětí svobody a o rok později zemřel ve věznici v Praze na Pankráci. Patřil k vrstvě drobných živnostníků (podnikal v autodopravě), kteří se po nástupu komunistického režimu snažili čelit znárodňování soukromých živností. Po dlouholeté rezistenci a po odsouzení, kdy byl přechodně umístěn do psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích, se patrně v hluboké depresi oběsil ve vězeňské cele.

Nápis:

ZDE V DOMĚ Č. P. 55 / SE NARODIL 17. 6. 1906 / AUTODOPRAVCE JOSEF ŠÍPEK. / BYL UVĚZNĚN KOMUNISTY / A DNE 19. 4. 1960 ZAHYNUL / VE VĚZENÍ NA PANKRÁCI / TRAGICKOU SMRTÍ. / DALŠÍ OBĚTÍ KOMUNISTICKÉ / ZVŮLE Z NAŠEHO MĚSTA BYL / RENÉ ČERNÝ, NAR. 26. 7. 1914 / V KVÍČKU Č.P. 42. / BYL MAJOREM ČSL. ARMÁDY / A PŘÍSLUŠNÍKEM NAŠICH / JEDNOTEK V ANGLII. / KOMUNISTÉ JEJ UVĚZNILI / VE VĚZNICI PLZEŇ-BORY / A 23. 5. 1950 NA PANKRÁCI / POPRAVILI. / ČEST JEJICH PAMÁTCE. //

Fotografie

Adresa

Soukenická 55/19, 274 01 Slaný

GPS

50°13'50.100"N, 14°5'3.493"E

Místo

při vstupu do městské tržnice

Okres

Kladno

Rok odhalení

1996

Literatura

- ČAPEK, Miroslav: Dva portréty. In: Slánský obzor 7 (1999).
- PLACHÝ, Jiří: Major René Černý – zapomenutá oběť. In: Securitas imperii 12 (2005).
- VÍŠEK, Zdeněk: Tragický osud slánského rodáka René Černého. In: Slánský obzor 22 (2014).


Webové odkazy

www.vhu.cz/sto-let-od-narozeni-rene-cerneho/
www.slanskelisty.cz/sl/pribehy-zdejsich-lidi/03-07-povalce.php

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru