Šumperk
Pamětní deska Věře Čáslavské

Z iniciativy města Šumperk byla v rámci oslav 30. výročí pádu komunistického režimu odhalena pamětní deska Věře Čáslavské připomínající její postoje během pražského jara. Skleněnou desku upevněnou na ocelových trnech, kterou podle návrhu Bohuslava Vondrušky vytvořili Luboš a Tomáš Jandovi, odhalili 15. listopadu 2019 starosta města Tomáš Spurný (Pro Šumperk) a spoluiniciátoři Libor Dvořáček a Zdeněk Zerzáň. Byla instalována na budově sportovní haly nesoucí jméno nejúspěšnější české gymnastky, která zde trénovala na olympijské hry v Mexiku.

V roce 1968 Věra Čáslavská (1942–2016) pracovala v dokumentačním středisku Československé tělovýchovy, studovala Fakultu tělesné výchovy a sportu a připravovala se na olympiádu v Mexiku. Jako vrcholová sportovkyně a olympijská vítězka z Tokia (1964) se v rámci reprezentačních povinností zúčastňovala mnoha besed po celé republice, které měly propagovat přednosti socialistické tělovýchovy. V červnu podepsala manifest Dva tisíce slov, který publikovaly Literární listy se jmény prvních sedmi desítek signatářů, převážně veřejných osob (ze sportovců jej podepsali také Jiří Raška a manželé Zátopkovi). Text Ludvíka Vaculíka záhy po zveřejnění ostře kritizovalo vedení Sovětského svazu a mírnějším způsobem také předsednictvo Ústředního výboru KSČ, společnost mu naopak vyjadřovala podporu. Po obsazení Šumperku polskými jednotkami 21. srpna Věru Čáslavskou ukryl až do návratu vrcholných politiků z Moskvy na základě výzev Československého rozhlasu signatářům Jiří Zerzáň. Na olympijských hrách v Mexiku, po nichž ukončila aktivní sportovní kariéru, Čáslavská při ceremoniálech udílení medailí za kladinu a prostná při hymně SSSR sklonila a odvrátila hlavu od sovětské vlajky, na protest proti okupaci a „sportovní diplomacii“ (hodnocení v obou disciplínách mezi ní a sovětskými gymnastkami provázela kontroverzní rozhodnutí rozhodčích). Jako jediná ze jmenovaných sportovců (a dalších signatářů) neodvolala svůj podpis pod Dvěma tisíci slovy a normalizační režim ji vyloučil z veřejného života. Do něho se vrátila během listopadové revoluce, když 24. listopadu 1989 oslovila demonstranty z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. V letech 1990–1992 pracovala jako poradkyně prezidenta Václava Havla pro sociální politiku.

Nápis:

VĚRA ČÁSLAVSKÁ / * 3. KVĚTNA 1942 † 30. SRPNA 2016 / ČESKÁ SPORTOVNÍ GYMNASTKA / SEDMINÁSOBNÁ OLYMPIJSKÁ VÍTĚZKA / BOJOVNICE PROTI TOTALITNÍMU REŽIMU / V SRPNU 1968 V RÁMCI PŘEDOLYMPIJSKÉHO SOUSTŘEDĚNÍ / ČESKOSLOVENSKÉ REPREZENTACE V TÉTO TĚLOCVIČNĚ TRÉNOVALA VĚRA / ČÁSLAVSKÁ. PO VPÁDU VOJSK VARŠAVSKÉ SMLOUVY JÍ JAKO SIGNATÁŘCE / PETICE DVA TISÍCE SLOV HROZILO ZATČENÍ PŘÍSLUŠNÍKY KGB. PŘED / TOUTO HROZBOU JI TAJNĚ ODVEZL A NA CHATĚ NA VŘESOVÉ STUDÁNCE / UKRYL NÁČELNÍK HORSKÉ SLUŽBY JESENÍKY. TAM V IMPROVIZOVANÝCH / PODMÍNKÁCH POKRAČOVALA [V] TRÉNINKU. NÁSLEDNĚ VYHRÁLA ČTYŘI / ZLATÉ A DVĚ STŘÍBRNÉ MEDAILE NA LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HRÁCH / V MEXIKU A BYLA VYHLÁŠENA NEJLEPŠÍ SPORTOVKYNÍ SVĚTA ROKU / 1968. NA TĚCHTO HRÁCH SE TAKÉ USKUTEČNIL JEJÍ „TICHÝ PROTEST" / PROTI OKUPACI ČESKOSLOVENSKA. / FOTOGRAFIE NA POZADÍ JE AUTENTICKÝM SNÍMKEM VĚRY ČÁSLAVSKÉ V ŠUMPERKU 21. SRPNA 1968. / AUTOREM JE MARTIN ŽARNAY. //

Adresa

Žerotínova 1691/55, 787 01 Šumperk

GPS

49°57'20.875"N, 16°58'40.710"E

Místo

na fasádě u vstupu do sportovní haly Věry Čáslavské Tyršova stadionu

Okres

Šumperk

Rok odhalení

2019

Literatura

KOSATÍK, Pavel: Věra Čáslavská: život na Olympu. Praha 2012.


Webové odkazy

www.pametnaroda.cz/cs/caslavska-vera-1942
www.csfd.cz/film/316096-vera-68/prehled/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2020, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru